Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Máme štěstí. Jsme svědky návratu rysa a vlka do naší krajiny


Tomáš Růžička, č. 3/2018, s. 1
Rys.
Rys. Foto Karel Brož / www.selmy.cz

Opravdu je tomu tak, do naší přírody se vrací velké šelmy a měli bychom hledat takový způsob soužití, abychom vzájemně nerušili své kruhy.

Zatímco rys se vrátil na Šumavu díky repatriačním snahám již v 80. letech minulého století, vlkovi to trvalo o deset let déle, ale zato přišel sám. Ze Slovenska a později z Polska a Německa. Přes sto let nebylo možné nalézt ani stopu těchto šelem na území od Aše ke Starému Hrozenkovu. Několik generací znalo vlka jen z obrázků a z pohádky o Červené karkulce. Zkušenosti a znalosti, jak správně zabezpečit volně se pasoucí hospodářská zvířata, především ovce proti napadení vlkem, se nyní musíme znovu učit. Je to bolestná zkušenost, ale poznatky o velkých šelmách přesvědčivě ukazují, že pro přírodu je jejich přítomnost ozdravná.

S ochranou velkých šelem i dalších velkých savců souvisí nesčetné a mnohdy pro zvířata obtížně překonatelné překážky v krajině. I když se může zdát, že vymezení tzv. biotopu velkých šelem je nudným úřednickým rozmarem, jde o nástroj důležitý pro proces územního plánování, který se může stát jedním z důležitých prostředků pro zachování prostupnosti krajiny.

Šelmy vzbuzují nejrůznější emoce. Podmanivou krásu rysa ostrovida zachycuje celý svůj „rysí“ život originálním způsobem Ludvík Kunc, který více než kdo jiný u nás ovlivnil mnoho přírodovědců, dětí a obyčejných lidí v pohledu na velké šelmy. I proto získal letos Cenu Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos ochraně životního prostředí. V tomto čísle se můžete jeho kresbami potěšit i vy.

Žijeme v době, kdy se ze všech stran na nás valí informace, často i poplašné, o jejichž významu sice občas zapochybujeme, ale mnohdy si ani neuvědomíme, jak i přesto ovlivňují naši mysl. Myslím, že za celou redakční radu mohu říct, že bychom byli rádi, kdybyste si na toto číslo časopisu Veronica našli klidnou chvíli, je totiž plné dobrých zpráv. A ty je vhodné vstřebávat pozvolna a nechat si je někde v mysli schované na dobu, kdy se o nás bude pokoušet myšlenka, že se zrovna nic nedaří a lépe, že už bylo. Kdepak, máme štěstí, žijeme v úžasné době.

Tomáš Růžička

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu