Čtení na tyto dny

Rok plný dnů

Na patách naděje
Léto.
Léto, které nevyšlo.

Proč skřivanům se hrdlo zadrhlo?
Kdo připínal torzům křídla motýlí?
A kdo byl smyčcem bez houslí?
Na minutovou ručičku lákali
jsme čas.

Je večer. Vysoký až k svítání.
Zbrojíř naděje.
Večer, kdy úzkost taje v dým
a z popele, co po pastýřských
ohních zbyl,
vzlétl jestřáb, sivý pták,
nesmrtelnou perutí.
Nad hory, nad doly.

Zlatem harfy odlétalo léto
a duše svlékala se
pro budoucí dny,
pro světlo nepodpírané berlemi.

(Vít Obrtel)

 

Doporučujeme ke čtení

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Mapování migračních koridorů velkých savců přerušených dálnicí D1


Bohdana Fabiánová, č. 3/2018, s. 11
Mladá vlčice usmrcená vozidlem 9. 7. 2012 v obci Krhová v CHKO Beskydy.
Mladá vlčice usmrcená vozidlem 9. 7. 2012 v obci Krhová v CHKO Beskydy. Foto D. Bartošová

Asi budou všichni souhlasit s tím, jak smutné je vidět mrtvá těla sražených zvířat na silnicích. Jsou i taková, která střet s auty přežijí s různými otřesy a zraněními. Pokud je najdou lidé, kteří je nechtějí nechat jen tak bídně „chcípnout“, přinesou je do nejbližší záchranné stanice živočichů. To všechno jsou důsledky tzv. liniových staveb, s jejichž existencí zvířecí instinkty nepočítají. A všichni milovníci zvířat by si jistě přáli, aby při plánování silnic nebo železnic projektanti i zadavatelé mysleli na to, jak se zvěř dostane přes tyto nebezpečné překážky. Aby jejich povinností bylo plánovat spolu se stavbou v dostatečně husté vzdálenosti i migrační objekty, podchody, nadchody či propustky, a to ve spolupráci s biology, kteří znají migrační cesty místní zvěře i to, zda jde o drobné živočichy nebo o ty velké nebo o vzácné šelmy s velkými nároky na velikost životního prostoru.

Proto se biologové ze ZO ČSOP Vlašim, kteří jednu ze záchranných stanic provozují, rozhodli v rámci Národního programu ochrana biodiverzity realizovat mapování migračních koridorů na území své působnosti, kudy vede jedna z nejproblematičtějších liniových staveb, dálnice D1. V úseku Loket-Koberovice kříží dálnici významný migrační koridor mezi Vlašimskou pahorkatinou a Železnými horami. V současné době probíhá zpřesňování údajů o migračních bariérách a doplňování údajů o migraci velkých savců v blízkosti údolí Želivky a nadále budou doplňována data o migraci savců od exitu 66 (Loket) po exit 81 (Koberovice) a podrobné zmapování migrační situace. Výzkum bude zaměřen na sledování výskytu losa evropského a rysa ostrovida, jejichž pohyb přes dálnici byl již dříve dokumentován v sousedních úsecích. Na úseku sledovaném vlašimskými biology se již několik migračních objektů nachází. Na vybrané z nich budou umisťovány fotopasti a bude zevrubně zmapováno okolí z hlediska vhodných úkrytů pro zvěř včetně monitoringu nalezených pobytových stop. Snad se stanou výsledky pozorování důležitým kamenem do mozaiky přípravy sítě migračních cest odpovídající hustotě sítě silniční.

Z podkladů ZO ČSOP Vlašim zpracovala redakce (FaBo)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu