Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Antonín Kostka: Má Vlára


Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 47

Jako soukromý tisk vydal A. Kostka, 112 stran, 2018

Kniha by se měla jmenovat spíše Má pohádkově krásná Vlára. Nejde v ní však jen o půvabnou a zčásti přirozeně zachovalou říčku (ačkoliv v dobách povodní jde o velkou a dravou řeku u nás vzácného karpatského typu) toho jména, ale i o krajinu okolo ní. Řeka se podílí na jejím vzhledu, měla vliv na její osídlení a v neposlední řadě pak i na lidi tam žijící. Antonín Kostka ve vlárské krajině žije od svého narození, bydlí léta na samotě, se svou krajinou souzní, je jí prostoupen a je jí stále opojen. Fotografování se mimo své občanské povolání věnuje od mládí a svou krajinu zná ve všech jejích podobách i projevech a dovede se nejen dívat, ale zachytit pro druhé i genia loci. Autora dobře známe nejen z fotografií objevujících se na stránkách našeho časopisu, ale i z výstavy, kterou ve Veronice měl, a rovněž z aukcí Nadace Veronica, do nichž často své krásné fotky daroval. Rovněž je zastoupen obrazem i textem v knize Krajiny srdce (Novela Bohemica 2016). V knize o Vláře má hlavní slovo bělokarpatská krajina ve všech svých ročních i denních podobách, která postupně vstupuje do vod Vláry, aby z ní vystoupila ke stromům splývajícím nakonec svou oduševnělou krásou s lidmi jako podobnými bytostmi stejného rodu. V knize na doplnění možná schází i jeho výtečné záběry zvěře, ale je to možná tím, že je můžeme znát z řady knih, které jimi doprovázel. Kniha vychází u příležitosti autorových 60. narozenin ve formátu 30,5 × 30,5 cm tolik vyhovujícím stovce velmi kvalitně reprodukovaných fotografií, které nepotřebují slov. Vnímavý divák se lehce ponoří do jejich atmosféry, ba může se mu stát jako mně, že se mu ani z ní nechce vrátit do reality. Ano i to je kouzlo a síla dobré fotografie z dílny mistra, a tím Antonín Kostka bezesporu je.

Ivo Dostál

Poznámka: Tato krásná kniha je k doptání přímo u autora: antkostka(zavináč)seznam.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu