VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Nadace Partnerství splnila první ze svých cílů a má ve své mapě na stránkách stromysvobody.cz nalezeno přes 1918 Stromů svobody. Nových stromů stále přibývá a v posledních týdnech se navíc podařilo nalézt v Česku i na Slovensku jubilejní háje i celé stromové aleje, na jejichž hledání spolupracuje nadace spolu s Lesy ČR.

Stromy svobody jsou od roku 1918 sázeny ve významných datech naší země jako symboly svobody, demokracie a vlastenectví po celém Československu. Výsadba většinou solitérních stromů byla spojena s významnými událostmi a výročími naší země nebo lokálními událostmi jednotlivých obcí. V kontextu výsadbových vln se ale výrazně vymyká především rok 1928, kdy sehráli klíčovou roli českoslovenští lesníci.

V roce 1928 se s velikou pompou slavilo 10. výročí založení republiky. Kromě velkolepých vojenských přehlídek, koncertů, výstav a shromáždění lidu na náměstích a u pomníků padlých z Velké války se uskutečnilo celorepublikové hromadné vysazování jubilejních hájů.

15. února 1928 vydalo Ústřední ředitelství státních lesů a statků v Praze závazný pokyn, kde bylo zdůrazněno: „Aby důstojně a trvale oslavena byla památka prvního desetiletí Československé republiky také v lesích státních, ukládá se všem správám lesů, aby postaraly se v jubilejním roce letošním pokud možno v celé republice o založení jubilejních hájů a je jako takové jednoduchými kamennými památníky opatřenými letošním letopočtem - 1928 - trvale tak označily.“

Právě jubilejní kameny jsou dnes často jedinou připomínkou výsadeb těchto hájů, které na řadě míst zarostly do okolního lesního porostu. Vybraná místa byla osázena kombinací introdukovaných a autochtonních dřevin, což bylo další výrazné specifikum těchto výsadeb. Na rozdíl od individuálních sázení lip jsou na některých místech háje stále tvořeny netradičními až cizokrajnými dřevinami, například tisem obyčejným, borovicí hladkou (vejmutovkou), smrkem pichlavým a dalšími druhy.

Objevit se podařilo například prakticky zapomenutý jubilejní háj u Kraslic v Karlovarském kraji, kde vede za obcí Stříbrná menší cesta podél Stříbrného potoka k polesí Nancy; zde narazíte na malý dřevěný altánek, nedaleko kterého je žulový balvan s letopočtem 1928. Nic jiného nenaznačuje, že tu byl v roce 1928 vysázen háj svobody. Plocha je osázena smrkem, bukem, modřínem, olší, jeřábem a ohrazena plotem. Pamětní deska byla v 50. letech sejmuta a zakopána někde v prostorách háje a na význam i název háje se zapomnělo. V roce 1968 při přípravách oslav 50. výročí vzniku republiky si ředitel závodu Čeněk Jelínek vzpomněl na zmínku v kronice a rozhodl se háj znovu obnovit. Jubilejní háj nechal oplotit a vytvořil novou pamětní desku. Nyní je význam háje znovu pozapomenutý. Lesní správce Kraslic Alexandr Fous řekl: „Tento rok plánujeme instalovat novou pamětní desku, aby lidé, kteří tudy prochází, o jubilejním háji věděli.“

Také málokdo ví, že v Křenovicích u Vyškova je „hájek“, jak mu místní říkají, vlastně hájem svobody. Nejstarší část lesa byla vysazena už v letech 1898 a 1899 v místě, kde se předtím těžil kámen. V roce 1918 byl lesík přejmenován na Sad svobody a později rozšířen na plochu přes 1 hektar. Dnes je porost tvořen převážně duby, chřadnoucími borovicemi a dalšími rozmanitými druhy stromů i keřů. „Obec v rámci péče o zeleň zahájila postupnou obnovu, zahrnující těžbu hynoucích borovic, ochranu stromků z přirozené obnovy a dosázení mezer vzniklých těžbou. Zároveň se ponechává keřový porostní okraj jako cenný biotop pro zvěř a hmyz,“ napsal v dubnu 2018 MUDr. Michael Doubek pro Křenovický zpravodaj.

Další nalezený háj svobody se nachází na svahu údolí Týnského potoka u Hladového rybníka v Třebíči (do roku 1960 samostatná obec Týn), jehož celková rozloha je 1 hektar a lesní porost měří na délku asi 270 metrů. Jubilejní březový háj vysadila na holé stráni týnská osvětová komise s přispěním obce 28. srpna 1938 k dvacátému výročí Československé republiky. Rok 1938 byl velmi pohnutý a úzkost z blížící se války byla všudypřítomná. Výsadba jubilejního háje měla připomínat dvacáté výročí osvobození vlasti od cizí nadvlády. Na pamětní desce uprostřed háje byly portréty prvních dvou prezidentů Československé republiky. Do brigády se zapojilo přes dva tisíce lidí a háj byl slavnostně otevřen 28. srpna 1938. Měsíc a den poté už byla podepsána mnichovská dohoda a vše bylo jinak. Během nacistické okupace Týňané památník ukryli a po válce v roce 1948 obnovili. Nyní je součástí rozsáhlého lesoparku, atraktivní rekreační oblasti. V roce 2017 byl památník zrekonstruován a v háji se konají pravidelně vzpomínková shromáždění k uctění památky Tomáše G. Masaryka.

Unikátní připomínkou 10. výročí vzniku Československé republiky je i Harrachovská desítka v Krkonoších. V roce 1928 byla na Bílém kopci v polesí Harrachov vysázena na místě polomu 100 metrů vysoká číslice 10. K výsadbě byly použity modříny, které se na jaře, a hlavně na podzim v okolním smrkovém porostu nádherně vybarvují. Harrachovská desítka je unikátní projekt, který nemá ve světě obdoby. Tento rok při příležitosti 100. výročí vzniku Československa se starostka Eva Zbrojová rozhodla k již existující desítce přidat nulu. Vznikne tedy z modřínů Harrachovská stovka, která bude dalším generacím připomínat významné jubileum naší země. Eva Zbrojová sdělila, že v současné chvíli je místo na výsadbu vykáceno. Samotné modříny se budou sázet na podzim jako velkolepá oslava narozenin naší země. „Naší školní účastí na výsadbě stromů chceme přispět k vytvoření pocitu sounáležitosti našich dětí k této zemi a krajině,“ řekla ředitelka základní školy Ing. Helena Stříbrná.

Ve Znojmě nebyli místní nově vzniklou republikou příliš nadšeni, protože zde byla silná německá komunita. Po roce 1918 se poměry začaly měnit, do města se nastěhovalo mnoho českých úředníků a někteří Němci odešli. Poměr Čechů a Němců se tím vyrovnal zhruba půl na půl. V roce 1920 byl starostou Znojma zvolen první Čech. Podařilo se mu soužití obou národů udržet v klidných mezích. V roce 1928 byl na volném prostranství založen Jubilejní park, který byl od počátku symbolem nového českého Znojma. Projektu se ujal jeden z nejznámějších zahradních architektů té doby Josef Kumpán. Jubilejní park je dodnes vyhledávaným místem. Za dobu své existence se ovšem proměnil. V nejbližších letech je plánováno navrátit parku původní podobu. V tomto roce bude opravena zhruba polovina parku a v rámci výročí vzniku republiky má být v parku umístěna nová dominanta - busta prvního československého prezidenta T. G. Masaryka.

I po celém Slovensku lidé spontánně vysazovali pod hlavičkou místních organizací Stromy svobody k desetiletému výročí vzniku Československé republiky. Do akce se aktivně zapojili i slovenské Štátne lesy, kterým Ministerstvo zemědělství ČSR podobně jako v české části republiky doporučilo založit v roce 1928 na vhodných místech Jubilejní háje označené kamennými památníky s rokem výsadby. Na toto oznámení reaguje Státní referát na ochranu památek na Slovensku spolu se Slovenskou ligou a Maticí slovenskou vypracováním generálního programu. Ministerstvo pak povoleným výsadbám posílalo sazenice z místních lesních školek. Výběr dřevin měl být pro danou oblast vhodný, avšak odlišný oproti okolnímu porostu, aby byl háj dostatečně rozdílný od svého okolí. Za zmínku stojí například výsadby v Bratislavské župě na vrchu u Devínské Nové Vsi, kde se vysadilo 10 borovic do kruhu a uprostřed byl umístěn památný balvan s letopočtem 1918-1928. U Svatého Jury zase vznikl lipový háj. Zrekonstruovala se také největší topolová alej na Slovensku, která vede přes Zemplín z Trebišova do Parchovian. V Pohronské župě ve Svätom kríži vysadili občané alej od nádraží k biskupskému domu. Velmi známý je také jubilejní háj v Šaštíne na Gazarke s památným žulovým kamenem, který má 14,98 hektaru. Háje se tedy vysazovaly po celém Slovensku, ale vzhledem k státně-politickým změnám, válečným událostem v pozdějších letech a zanedbané údržbě mnohé háje postupně zanikly. V posledních letech je aktivně monitoruje online magazín hiking.sk.

Ani v ukrajinské části Československé republiky se v roce 1928 nezahálelo. Podél řeky Už vznikla nejdelší lipová alej v Evropě a třetí nejdelší ve světě, měřící zhruba 2,2 kilometru a složená z 300 stromů, které lemují pravý břeh řeky ve dvou rovnoběžných řadách. V roce 1928 ji vysadili českoslovenští botanici, kteří zkombinovali osm druhů raných i pozdních odrůd lip, díky čemuž alej kvete celé léto. V západní části aleje se nachází anglický park a na druhé straně zase Masarykův jasan. Také se říká, že pod jednou z lip je ukrytý vzkaz. Lipová alej je památkově chráněnou dominantou Užhorodu a navazuje na ni později vysazená sakurová alej. Jedná se o jedno z nejromantičtějších míst v Užhorodu.

Letošní oslavy sto let republiky ve znamení nových výsadeb

Tradice jubilejních hájů se daří odkrývat až s dlouhým odstupem. Vedle již zmíněné dosadby Harrachovské desítky do podoby stovky chtějí na desítky těchto často zapomenutých lesnických připomínek nezávislosti Československa letos navázat také Lesy České republiky spolu se Slovenskými státními lesy. V rámci mezinárodní konference s účastí zástupců z Česka, Slovenska i Ukrajiny proběhne v Čiernom Balogu symbolické zasazení prvních stromů do nového jubilejního háje a odhalení pamětního kamene ke stému výročí vzniku Československa. Ve stejný den vysadí Lesy ČR nový jubilejní háj na vhodném místě na území Česka, na místě, které se aktuálně hledá. Vedle toho Lesy ČR v říjnu vysadí 100 památných stromů. Každá lesní správa a krajské ředitelství včetně lesních závodů vysadí jeden Strom svobody typický pro danou oblast dle vhodnosti lokality a genofondu.

Rok 2018 by měl na stoletou éru výsadeb důstojně navázat, a tak další nemalou ambicí Nadace Partnerství je vysadit společně s místními komunitami v rámci oslav výročí vzniku republiky symbolických 2018 Stromů svobody v tuzemsku i zahraničí. Nadace k tomu nabízí konzultace o vhodném místu a datu výsadby, nabízí k zakoupení balíček k oslavě republiky, zapěstovaný strom za zvýhodněnou cenu nebo možnost založit si jednoduše spojeneckou sbírku a získat na oslavu vlastní peníze. Historie výsadeb stromů jako připomínky svobody, demokracie a vlastenectví tak může pokračovat.

NEZAPOMÍNEJME NA SVÉ KOŘENY!

Všechny informace a materiály jsou na webu www.stromysvobody.cz, kde můžete zaregistrovat proběhlé i budoucí výsadby.