Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Stromy Jana Steklíka


Jiří Poláček, č. 3/2018, s. 52

Jan Steklík

Již téměř rok uplynul od 11. listopadu 2017, kdy zemřel - den po ornitologu Karlu Hudcovi - kreslíř Jan Steklík. Když v roce 1986 začal vycházet časopis Veronica, záhy se začlenil mezi jeho spolupracovníky, přičemž svými nezaměnitelnými kresbami přispíval už v šedesátých letech do časopisů Host do domu či Index a později třeba do Brněnského večerníku, Vědy a života nebo do revue ROK.

Už se trochu zapomíná, že v prvních letech ve Veronice publikovali i jiní kreslíři, například Jiří Slíva, Vladimír Kokolia, Václav Houf či Jan Hrubý. Jan Steklík se však stal jejím kmenovým kreslířem, byť s ním zdatně držel krok Rostislav Pospíšil.

Čtenářům Veroniky představil jeho osobnost a tvorbu Tomáš Mazáč v číslech 2/1996 a 4/2003. Ve dvojčísle 2-3/2013 Karel Hudec s Václavem Štěpánkem připomněli jeho pětasedmdesátiny a Václav Štěpánek se s ním také v čísle 4/2017 rozloučil nekrologem nazvaným Kresba osiřelých brýlí. Jan Steklík svými kresbami ilustroval různé texty, ale často jimi jen odlehčoval některá témata. Činil tak svými proslulými ňadrovkami, jejichž soubor mu v roce 1992 vydalo nakladatelství Host, hlavně však těžil ze světa přírody. Inspiroval se rozličnými krajinami, rostlinami, zvířaty nebo ptáky, leč snad nejčastěji kreslil stromy, a to velmi bizarním způsobem.

Jejich koruny tvořily jelení parohy, tři blesky, hlava hřibu, mísa s jablky, otevřená kniha či televizor. Koruně obytného stromu dominovalo několik oken. Z vysokého štíhlého kmene vznikl vysílač, sloup veřejného osvětlení nebo komín s čapím hnízdem. Některé stromy Steklík vybavil opaskem, telefonem, ptačí budkou coby kamerou či kolečkovými bruslemi. Dalším stromům dal podobu halapartny, velkého kříže, ba i mostu!

Kresbami stromů s holí, berlou nebo se zafačovanou nohou jako by říkal, že i stromy stárnou a mohou utrpět úraz. A co strom s ohnutým kmenem zakončeným sekerou, kácející sám sebe? Toť strom sebevrah! Obdobně si Steklík pohrával s pařezy, které mohly sloužit jako popelníky či kalamáře. A pokud nakreslil holý kopec s jediným pařezem na vrcholu, to už nebyla jen hra, nýbrž memento.

Ano, kresby tohoto rodáka z Ústí nad Orlicí, který by se 5. června 2018 dožil osmdesáti let, byly založeny na fantaskní hře, na neotřelých nápadech a měly humorný efekt. Namnoze však byly metaforickými reflexemi světa kolem nás.

Jiří Poláček

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu