Vstup pro předplatitele: |
Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá
Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda
Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár
(Josef Hrubý)
Autorem veršů a písniček v tomto čísle Veroniky je Ing. Jiří Veska, Ph.D., (1978), rodák ze Vsetína. Absolvoval Lesnickou a dřevařskou fakultu Mendelovy univerzity v Brně, kde roku 2009 obhájil i disertační práci na téma „Hodnocení dynamiky vývoje přirozených lesních geobiocenóz Karpat“. Při náročném terénním výzkumu v pralesních polygonech prof. A. Zlatníka pod Popem Ivanem Marmarošským strávil mnoho týdnů a s poloninami doslova srostl. Právě zde začal skládat své originální písničky, které rád zpívá a doprovází na harmoniku. Jiří Veska působí na ostravském pracovišti Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
JL