Čtení na tyto dny

Podzim na Petrůvce

Na strakaté hoře
větrný zámek

děravé zdi
střecha zalátaná
a zlatých nití ubývá
jen aby vůně neutekla
když písně odlétají
a teplo usíná
stočené do klubíčka na samém prahu zimy

Na strakatém dvoře
větrný zámek
a v zámku hudba

brouzdám se spadaným listím

(Jan Tluka) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Šumava vítězná

Václav Cílek, Jan Dvořák, č. 1/2019, s. 2-4

Sucho jako šance pro naše potoky a řeky?

Petr Pařil, č. 1/2019, s. 5-9, pro předplatitele

Chvála kulhavého poutníka

Vladimír Just, č. 1/2019, s. 20-22, pro předplatitele

Vcházení do obrazů IV – Bohdan Lacina

Jan Lacina, č. 1/2019, s. 30-33, pro předplatitele

Zeleň mezi domy v dobách klimatické změny


Vilém Jurek, č. 2/2019, s. 1

Vlivem globální změny klimatu se začíná měnit pohled na zeleň nejen ve volné krajině, ale i ve městech. Znovu si připomínáme, co že je to ta zeleň, jaký má pro nás význam a proč její funkce mají nepopíratelný vliv na lidské zdraví a životní prostředí. V době teplotních změn hraje klimatická funkce klíčovou roli zejména ve městech a na vesnicích. Už nám tolik nevadí pokřivený strom a přerostlé houští, důležitější je, že strom přináší stín a v létě ochlazuje vyprahlou ulici.

Jedním z dopadů měnícího se klimatu je sucho a s ním spojený nedostatek vody v půdě. Největší problémy nastávají u mladých výsadeb. Aby alespoň těch pár nově vysázených stromů přežilo, musí se provádět zálivka pravidelněji. To vše s sebou nese náklady zatěžující rozpočty měst a obcí.

Přitom návod, jak udržet zeleň v zastavěném území, je jednoduchý - pokud není potřeba kácet, nekácejme. Kácení by mělo být prováděno jen v případech, kdy je provozní bezpečnost stromů nízká. U starších dřevin je výhoda, že jsou funkční teď a nemusíme čekat, zda se ujmou a až jejich koruna zmohutní tak, aby vrhala stín. Má-li strom řešitelné mechanické defekty, není důvod ke kácení, stačí ho nechat ošetřit odbornou arboristickou firmou. Vyplatí se vypracovat dendrologický průzkum, který je sice finančně nákladný, ale může zachránit mnoho stromů, majetku a lidských životů.

Svůj pohled na dřeviny musíme změnit. Při hodnocení je třeba se více zaměřit na polyfunkčnost. Rozhodující není jen bezpečnostní hledisko, ale i další funkce - klimatická, estetická, protihluková, bioprodukční.

Mezi ochránci přírody se dlouho vede diskuse na téma invazních druhů. Spory jsou například o trnovník akát v intravilánu. Je možné uplatnit ho i v zastavěném území? Splňuje vzrostlý akát požadavky na polyfunkčnost? Domnívám se, že na obě otázky zní odpověď ano. Navíc akát daleko lépe odolává extrémnímu vedru než řada původních druhů. Výjimku tvoří ochranářsky cenná stanoviště. Zde je nutné akát i další invazní druhy odstraňovat.

S odlišným přístupem k dřevinám mám zkušenost z cest do Řecka, Bulharska a na Kypr. Nesnesitelné vedro bylo všude kromě míst, kde byly stromy a keře. Právě tady lidé hledali spočinutí při svých siestách. Viděl jsem celé ulice, které byly ve dne zatměné jako v noci. V České republice je to nevítaný a zároveň nevídaný jev. V jižní Evropě, kde klimatickou změnu pociťují delší dobu, na to přišli dávno a stromů si váží jako obrovských slunečníků a klimatizačních jednotek.

Když hovoříme o zeleni, často si představíme jen stromy. Své nezastupitelné místo mají i keře, které mohou být vhodnou alternativou v místech, kde nelze umístit strom. Výhodou keřů je poměrně rychlý růst, takže zmiňovaná funkčnost je splněna během pár let.

Nesmíme ještě zapomenout na trávníky, které mají v době veder nezastupitelnou funkci. Bohužel o ně není mnohdy správně pečováno. Zejména jde o zcela nesmyslný požadavek, aby porost nebyl vyšší než 10 cm. Trávníky se sečou několikrát za měsíc i v době, kdy z oblohy nespadne ani kapička. Pak se není čemu divit, že trávníky jsou zežloutlé, práší se z nich a sálá z nich mnohdy stejné horko jako z betonových ploch. V případě trávníků se mění i náhled na jejich druhovou skladbu. Už nejsou tvořené ze sta procent trávami, požadavek je mít porosty se zastoupením bylin.

Řada zaužívaných postupů péče o zeleň nereflektuje problémy dneška, především pak klimatickou změnu a její dopady. Proto jsme oslovili několik odborníků, aby se s námi podělili o své postřehy z praxe. Ve Veronice si můžete přečíst nejen články o vlastních technologiích péče o zeleň, ale také o šlechtění teplomilných rostlin, vlivu tepelných ostrovů na vegetaci nebo o pozitivních účincích zeleně na lidské zdraví. Číslo je průřezové a neobsahuje kompletní přehled témat se zelení spojených. Důležité pro nás bylo, aby obsahovalo co nejvíce praktických informací, které můžete využít ve svých obcích či zahradách.

Vilém Jurek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu