Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Kůrovec – nechtěný škůdce nebo přirozená součást našich lesů?

Josef Kašák, Jiří Foit, Petr Martinek, č. 3/2019, s. 2-5, pro předplatitele

Lesnická ekonomika více méně pod politickým tlakem

Róbert Babuka, č. 3/2019, s. 6-7, pro předplatitele

Mezi špičkami ledovců

Ema Wayan Danielová, č. 3/2019, s. 29

Babylonské zmatení jazyků

David Veselý, č. 3/2019, s. 36

Jaké bude bývat počasí?

Jan Hollan, č. 2/2019, s. 2-3

Stromy a voda

Radek Pokorný, č. 2/2019, s. 5-6, pro předplatitele

Zeleň a klima města

Jaroslav Rožnovský, Petr Salaš, č. 2/2019, s. 18-20, pro předplatitele

Stromy jako biotopy

Libor Sedláček, č. 2/2019, s. 21-24, pro předplatitele

Kupecké počty


David Veselý, č. 2/2019, s. 5-6

„To jsou přece jasné kupecké počty“ nebo „To nám přece říká jednoduchý selský rozum“, to jsou fráze, které je od nepaměti možné použít pro téměř absolutní podporu libovolného názoru, aniž by bylo třeba jakýchkoli skutečných argumentů. Každý přece musí ctít selský rozum a kupecké počty se nikdy nemýlí. Podívejme se tedy blíže nejprve na kupecké počty, ty se zdají být poslední dobou zvláště oblíbené. Základem kupeckých počtů je, jak každý ví, že jedna a jedna jsou dvě. To vede k názoru, že když vezmeme milion neziskovým organizacím, bude společnost o milion bohatší. Proto mnohý volič zatleská. To, že přicházíme o služby s hodnotou násobně větší, přicházíme o podporu fungování a morálky společnosti s nevyčíslitelnou hodnotou, to se projeví až v dalším volebním období a určitě to bude na koho svést. Kupecké počty a ti, kteří se jimi zaštiťují, nás přesvědčí, že když zadržíme kubík vody v nádržích, naše krajina o ten kubík zbohatne. Ano, o kubík můžeme zvednout dodávku vody pro průmysl, a když bude nejhůř, máme v zásobě jeden kubík pro pitnou vodu. To je určitě důležité, ale krajině tento kubík bude spíše chybět. Opačně se zase zdá, že pokud se nám někde kubík vody vypaří, bude nám na konečném účtu chybět. A zase chyba lávky, pokud budeme hodnotit celý systém, tedy včetně vody ve formě páry zachycené v malém vodním cyklu, nemusí být žádný vypařený kubík ztracený. Možná si zase v létě, při cestě přes ranní louku, smáčíme boty od rosy.

Se selským rozumem to není o nic lepší. Na jaké sedláky se totiž vlastně odvoláváme, když většina z nás pamatuje už jen plánovité hospodaření jednotných zemědělských družstev sovětského střihu? Při vědomí toho, jakou spoušť, dnes můžeme možná říci i poušť, tato etapa v naší krajině zanechala? Na tento rozum se vpravdě není radno odvolávat. Nebo se snad po této době někomu stýská?

Selský rozum, samozřejmě s velkou pomocí kupeckých počtů, považuje za velký přínos krmit dobytek u nás levnou sójou z Jižní Ameriky. Na pampách oblasti La Plata pásli gaučové po staletí dobytek tradičním extenzivním způsobem. Dnes v oblasti La Plata žádná pampa není. Všechnu ji obří stroje rozoraly na pole pro sóju, kterou dobytek spase až kdesi ve vzdálené Evropě. Zato se na mapě objevil nový fenomén s příznačným názvem nuevo río - nová řeka. Ono spíše než o řeku jde o obří kaňon, který rozkolísaný vodní režim ve znásilněné krajině vytvořil. Voda odkryla hluboké horizonty plné těžkých kovů a solí a ty se do ní ochotně vyplavují. V podstatě neexistují biotopy adaptované na tak vysokou salinitu. Je vlastně jen otázka času, kdy celá oblast přestane být vhodná i pro nepůvodní sóju. Poněkud neúměrná cena za lacinější maso na pultech a zisky zemědělských koncernů.

Na setkání limnologů (odborníků na sladké vody a život v nich) a vodohospodářů uvedl Jindřich Duras ve své prezentaci jednu myšlenku: „Levná řešení už tu byla, dnes už nápravy s malými náklady nedosáhneme, jen nemá nikdo odvahu říct to lidem.“ A k tématu mě napadá ještě jeden citát od Dian Fossey: „Když si uvědomíme cenu všeho živého, budeme méně lpět na minulosti a můžeme se tak více soustředit na záchranu budoucnosti.“ Ano, jedná se o tu Dian Fossey, která pro celý svět vyvedla z mlhy gorily a která v padesáti třech letech našla smrt v horské chatě, pravděpodobně rukou pytláků. „Husa za pravdu taky upálili“, to je zase citát mého tatínka. Ne že bych nějak zvláště prahl po tom shořet na hranici, ale pokud chceme najít řešení v dnešním složitém světě, musíme mít odvahu podívat se pravdě zpříma do očí. A v tom nám kupecké počty ani selský rozum pranic nepomůžou.

David Veselý

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu