Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Leo a Zuzana Burešovi – první nositelé Ceny Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v kategorii „osobnost“


č. 2/2019, s. 42-43
Leo Bureš na fotografii Š. Mikulky
Leo Bureš na fotografii Š. Mikulky

Tuto dvojici není třeba ochranářské a botanické veřejnosti nijak zvlášť představovat. Oba jsou absolventy Univerzity Karlovy v Praze, kde svá studia ukončili těsně po roce 1968. Patří tak k jedněm z posledních absolventů zářné éry oddělení geobotaniky pod vedením prof. Jana Jeníka, který byl z katedry nedlouho poté „odejit“.

Oba krátce po studiích přesídlili do Jeseníků, které už neopustili. Leoš nějaký čas přechodně působil na Správě CHKO Jeseníky, kde začal formovat aktivní přístup ochrany přírody k racionálnímu definování a následně hledání řešení klíčových problémů souvisejících s ochranou přírodního dědictví nejvyšších poloh Hrubého Jeseníku. Pro politické i odborné rozepře s tehdejším vedením Správy CHKOJ ale celkem záhy odešel a i se Zuzanou se až do změny režimu živili manuální prací.

Otázky a odpovědi

Jako absolventi klasické geobotaniky jsou oba zvyklí klást si otázky a hledat na ně odpovědi. Proto se po Leošově odchodu ze Správy CHKO i nadále (s přispěním prof. Jeníka a ve svém volném čase) věnovali podrobnému geobotanickému průzkumu Jeseníků, zejména pak Velké a Malé kotliny, který počátkem 80. let shrnuli v několika odborných článcích publikovaných v časopise Preslia. Položili tak základy a nadále dlouhodobě zajišťovali a stále zajišťují odborná bádání a monitoring změn subalpinské vegetace, čímž poskytli jedinečné odborné podklady pro péči o horskou přírodu Jeseníků. Řadu dnes již běžně přijímaných a v prostředí subalpinského bezlesí využívaných managementových aktivit sami navrhli, vlastníma rukama je začali přímo v terénu uvádět do praxe a u jejich provádění vydrželi až do zcela nedávné současnosti.

Péče o přírodu

Leoš i Zuzana Burešovi bezesporu patří k nejlepším znalcům flóry Jeseníků. Svou pozornost ale věnovali i jejich podhůří, množství praktických opatření realizovali i v bližším či vzdálenějším okolí, od východních Čech po Osoblažsko. Celá řada vzácných, často i kriticky ohrožených druhů na mnoha lokalitách stále roste (a mnohde se i úspěšně rozrůstá) zejména díky nim. Bez jejich nadšení a hlavně poctivé a neúnavné práce by už řada původních luk dávno zarostla nálety; řadu jich v poslední chvíli náletů zbavili a poté o ně dlouhodobě pečovali. Bez přičinění Burešových by také nejspíš byla jesenická ochrana přírody notný kus pozadu a třeba řešení problematiky nepůvodní borovice kleče by se bez jejich precizní odborné podpory neposunulo ke konkrétním opatřením. Na Leošových odborných podkladech, mentálních výzvách a dobře míněných provokacích stojí i právě probíhající mnohorozměrný projekt Podpora managementového plánování a biodiverzity horských biotopů v oblasti Pradědu, který v současnosti představuje jednu ze stěžejních aktivit Správy CHKO Jeseníky na poli aktivního managementu a ochrany přírody v oblasti Pradědu.

Předávání zkušeností

V četných a velice živých debatách dává zejména Leoš nadále Správě CHKO Jeseníky jasnou, neúprosnou, přesto ale objektivní a nesmírně důležitou zpětnou vazbu. Je i nadále iniciátorem celé řady dalších praktických opatření zejména v prostoru subalpinského bezlesí Jeseníků. Manželé Burešovi jsou autory či spoluautory více než 150 různých publikací, expertiz, inventarizačních průzkumů, analýz a článků vztahujících se k oblasti Jeseníků. To je číslo opravdu úctyhodné. Za zvláštní pozornost pak stojí například Leošem koordinovaný pětiletý multidisciplinární aplikovaný výzkum Analýza antropických vlivů v nejcennějších částech Jeseníků publikovaný ve sborníku Příroda. Dlouholeté praktické zkušenosti s obnovou porostů jesenických horských holí - jakousi praktickou kuchařku - Leoš shrnul v kapitole věnované horskému bezlesí v knize Ekologická obnova v České republice II, za jeho prozatím nejvýznamnější dílo lze označit velmi zdařilou výpravnou publikaci Chráněné a ohrožené rostliny CHKO Jeseníky. V současnosti pak připravuje rozsáhlou publikační syntézu věnovanou Velké kotlině. Pár drobných útržků z ní bylo publikováno v celkem sedmi článcích seriálu Fenomén Velká kotlina v loňském ročníku Živy a už tahle ochutnávka dává tušit, že půjde o dílo svým rozsahem, hloubkou záběru, podrobností i kvalitou zpracování zcela výjimečné.

Manželé Burešovi jsou bezesporu význačnými osobnostmi s nadregionálním přesahem. Svým celoživotním dílem zásadně přispěli k formování postupů praktické i teoretické ochrany horských ekosystémů Východních Sudet a zasadili se o popsání a záchranu nejcennějších partií Jeseníků.


Mgr. Radek Štencl, Správa CHKO Jeseníky

(Pozn. red.: O Ceně AOPK udělené za péči o lesy budeme psát v č. 3, které vyjde v září.)

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu