Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Takové domácí kompostování aneb Co pojme zahrada


Michael Doležal, č. 2/2019, s. 45

Od roku 2013 je naše čtyřčlenná rodina uživatelem rodinného domku s přilehlou zahradou. Již předtím, když jsme obývali malé prostory v bytovce, jsme se snažili o minimalizaci odpadu a jeho třídění pro další recyklaci, a to včetně odpadu organického. Nicméně prostor a možnosti k tomu jsou lepší až teď. Kromě možnosti třídění a uschování plastu, papíru, hliníku a skla po dobu, než je odneseme do kontejneru, nyní intenzivně využíváme možnost kompostování a následné „výroby“ domácího hnojiva. Protože mě zajímalo, v jakých objemech nakládáme s organickým odpadem, vedl jsem k tomu v posledních dvou letech statistiku.

Průběžný zápis odhalil, že naše rodina, čítající dva dospělé a dvě děti, vyprodukuje v průměru 4 kg organického odpadu týdně, neboť zelenina a ovoce tvoří značný podíl naší stravy. Dále je k tomu nutné započítat sediment ze dvou firemních automatů na kávu, který končí též v našem kompostéru (3 kg/týden/mokrý stav). Zahrada samotná má cca 80 m2 zeleninových a bylinkových záhonů, dále asi 120 m2 „sadové“ plochy (trávník a stromy) a dále 50 m2 okrasné části, tvořené květinovým záhonem, drobnými keři a popínavými rostlinami. K tomu je ještě nutné připočíst prostor u volně stojící garáže mimo pozemek osázený vzrostlými stromy, odkud pochází zejména na podzim velké množství spadaného listí.

Pro kompostování je používán klasický (velmi letitý) plastový kompostér s průduchy o objemu přibližně 500 litrů, což pro zpracování výše uvedeného plně postačuje, tj. končí zde zbytky zeleniny a ovoce, jejich slupky, skořápky z vajec (drobně rozdrcené), uschlé listy květin, vylouhovaný čaj i se sáčky, příp. nezkonzumované zbytky jídla; dřevní hmota produkovaná zahradou je štěpkována nebo nastříhána na drobné kousky. Respektujeme 3 základní pravidla kompostování, mícháme vlhké se suchým, porézní materiál s hutným a „hnědé se zeleným“. Ačkoliv dispoziční poloha kompostéru není ideální (je jen částečně stíněn stromem), při průběžném vlhčení funguje velmi dobře a během teplých jarních a letních měsíců v něm obsah doslova mizí před očima.

Hrubým výpočtem se dostáváme na číslo asi 350 kg z domácnosti a přibližně 100 kg z celoročního provozu zahrady včetně průběžného sečení trávy a podzimního úklidu spočívajícího v likvidaci rostlin ze záhonků, veškerého listí, ořezu dřevin, hlíny z několika truhlíků, omlazení květinového záhonu a odstranění uvadlých rostlin ze skalky. S příchodem konce roku produkční schopnost kompostéru klesá, a proto se nám velmi osvědčil systém „hrobečků“ přímo na záhonech, kam je materiál ukládán během podzimu a zimy a na jaře zahrnut hlínou. Hrobečky jsou na místech, kde se pěstuje zelenina a průběžně je měněno jejich místo.

Poslední položkou, kterou bychom mohli započítat do výčtu je cca 50 kg koňské mrvy a slepičáků použitých na hnojení spolu s humusem z kompostéru. Z výše uvedeného plyne, že i zahrada nevelkých rozměrů během roku bez jakéhokoliv problému „protočí“ půl tuny biologicky rozložitelného materiálu. Máme nejen radost, že odpad nekončí v komunálu, ale že je základem pro chutnou zeleninu pěstovanou bez jakýchkoliv chemických hnojiv. Jedinou investicí je náš čas a zaujetí pro věc - obojí je nutné pro dobré fungování zahrady.

A co říci závěrem? Je velká škoda, že v České republice neexistuje v místech s velkou koncentrací obyvatelstva žádný systémový a státem podporovaný sběr organického odpadu z domácností, protože by byl cennou surovinou pro další využití. O to chvályhodnější je, když obce tento trend podporují - např. na jaře 2018 mohli občané města Brna získat kompostér zdarma. Společnost SAKO ve spolupráci s městem Brnem jich v rámci projektu podporovaného evropskými fondy rozdala celkem 2 100 kusů (http://www.brno-stred.cz/brno-rozdava-kompostery).


Michael Doležal (1972), bývalý člen Hnutí Brontosaurus a nyní pracovník krajské organizace podporující nadané studenty a vědce.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu