Čtení na tyto dny

Životy

A víčka se vzněcovala
a slétali se klovající ptáci

Vcházíme bez ustání
do bran a do průsmyků
opouštíme neustále
životy s labyrinty budoucích kroků

A vzněcují
a slétají se

Z listů jsem vydrolil poslední krůpěj
z vlasů jsem sklepnul oblohy
praskaly suché trávy
víčka se vzněcovala
za hudby tuhnoucích skřivanů

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Stádo exmoorských koní se v Podyjí rozrůstá


David Grossmann, č. 2/2019, s. 47

Stádo exmoorských koní spásajících vřesoviště v národním parku Podyjí se rozrostlo o první mláďata. Jedné z klisen se na začátku dubna narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata přicházela a budou přicházet na svět v následujících dnech. Podobná situace je i u druhého stáda nedaleko Mašovic. Koně nyní potřebují klid, aby si mláďata zvykla na svoji pastvinu.

„První hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v národním parku Podyjí zajišťuje.

Divocí koně jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. Mláďata rodí zcela bez asistence člověka. Na svět by letos na jaře mohlo přijít celkem až devět hříbat. „Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim,“ žádá Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti.

Do národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly například rozsáhlé koberce fialových konikleců. Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.

David Grossmann,
asistent ředitele a mediální koordinátor NP Podyjí

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu