Vstup pro předplatitele: |
Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů
Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory
V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce
List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené
(Jindřich Zogata)
Stádo exmoorských koní spásajících vřesoviště v národním parku Podyjí se rozrostlo o první mláďata. Jedné z klisen se na začátku dubna narodilo hříbě. Ostatní klisny ve skupině jsou rovněž březí a další hříbata přicházela a budou přicházet na svět v následujících dnech. Podobná situace je i u druhého stáda nedaleko Mašovic. Koně nyní potřebují klid, aby si mláďata zvykla na svoji pastvinu.
„První hříbě přišlo na svět na den přesně jedenáct měsíců po příjezdu divokých koní do Podyjí z anglického Exmooru. Na Havranické vřesoviště vyběhli loni 10. května,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která pastvu divokých koní v národním parku Podyjí zajišťuje.
Divocí koně jsou na pastvinách celoročně a bez přikrmování. Mláďata rodí zcela bez asistence člověka. Na svět by letos na jaře mohlo přijít celkem až devět hříbat. „Koně nyní ale potřebují opravdu klid a mláďata se potřebují adaptovat. Chtěli bychom poprosit návštěvníky, aby nevstupovali ke koním do ohrad a nepřibližovali se k nim,“ žádá Marta Kotecká ze společnosti Beleco, která má projekt na starosti.
Do národního parku Podyjí přijelo loni v květnu celkem 11 koní z anglického Exmooru. Úkolem zvířat je spásat místní vřesoviště a pastviny bohaté na vzácné druhy květin, motýlů a dalších organismů. Koně okusují také ostružiny nebo náletové keře, kterými by jinak oblasti zarostly. Díky tomu letos na jaře u Havraníků rozkvetly například rozsáhlé koberce fialových konikleců. Předtím je v těchto místech utlačovaly agresivní porosty trav, ze kterých ohrožené květiny vysvobodila právě až pastva divokých koní.
David Grossmann,
asistent ředitele a mediální koordinátor NP Podyjí