Čtení na tyto dny

Vzpomínka na Bohuslava Martinů

Noci jako koně vrané
studánky zavírané
už nikdo neotvírá

A bolest srdce svírá
kam ztratila se víra
studánky umírají

Pramínek nezazpívá
a v duši žízeň zbývá
smutno je po nich v kraji

A voláme v té písni
kde najít slova písní
co vodu otvírají

A kdo k nim nápěv složí
studánky aby v hloží
nám z mrtvých vstaly

(Jan Skácel) 

 

Doporučujeme ke čtení

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)

č. 1/2020, s. 3, pro předplatitele

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7

Stromy a my


Pavel Kyzlík, č. 2/2010, str. 29

Prášková, Z., Grünfeldová, H.: Stromy a my. Studio Press, Čáslav 2009, 153 s.

Dvě nerozlučné kamarádky - primářka čáslavské nemocnice MUDr. Hana Grünfeldová a podnikatelka Ing. Zdena Prášková spolu vytvořily již druhou knihu o Čáslavsku. První byla Na kole okolo Čáslavi. Několik let jako náruživé cyklistky cestovaly po obcích, parcích, alejích, za každého počasí a ve všech ročních dobách projížděly volnou krajinou. Celým srdcem psaly a fotografovaly. Pak namáhavě přesvědčovaly sponzory, aby kniha vůbec mohla vyjít. Podařilo se, a tak máme před sebou krásnou knihu, která zaujme nejen zdejší rodáky, ale všechny ctitele přírodních památek, významných stromů a krásných fotografií.

Z pěti popsaných parků v kapitole Parky je asi nejznámější žlebský, ale určitě zaujme i architektura zámků a mistrně ukrytý tis (prý tisíciletý) v porostu u Kačiny. Aleje vynikají věcnou i poetickou fotodokumentací, zachycena je i památná březová alej u Kysiblského dvora (památné březové aleje jsou v ČR pouze dvě).

Památné stromy tvoří hlavní část knihy, stromů je uvedeno přes padesát. Největší jsou dub v Čejkovicích (obvod 750 cm) a dub Žižkův u zříceniny hradu Lichnice (obvod 922 cm), mimořádný je smrk ve žlebské oboře (obvod 430 cm) plně zavětvený až k terénu ve výborném zdravotním stavu. Platan u zámku v Běstvině (obvod 546 cm) vyniká neobyčejně rozložitou korunou. Mezi nejmalebnější stromy patřila líska turecká na náměstí u kostela v Ronově nad Doubravou, měla totiž neopakovatelně členěnou korunu. Asi nejlépe se v povodí Doubravy daří dubům, těch s obvodem nad 6 m je pět. A přece jeden strom unikl - douglaska v zámeckém parku Roztěž patří mezi největší v ČR.

Kapitola Zajímavosti o stromech pojednává nejen o jednotlivých druzích dřevin, jejich nárocích i významu pro faunu a využití (včetně léčebných účinků květů, kůry a listí), ale také o pověrách, rčeních a vztazích starých národů k daným druhům.

Stromokruh říká, že ve stromech je ukryto mnoho symboliky, a přiřazuje určitým částem roku jisté předpoklady a vlastnosti. Vyhledejte si strom podle data svého narození, a dozvíte se o svých silných i slabých stránkách a na co si dát pozor.

Stromy pozoruhodné jsou velmi cennou kapitolou. Uvádí stromy, které autorky zaujaly, ačkoliv nejsou památné ani evidované - vydáním knihy již vlastně evidované jsou. Takových stromů je uvedeno devadesát včetně lokace a obvodu, a tak se k nim mohou ochránci přírody vracet i po letech. Za padesát či sto let jich deset či dvacet jistě postoupí mezi největší památné stromy v kraji.

Rozhodně mohu knihu doporučit všem milovníkům naší přírody k zakoupení, prostudování i cestování krajem Čáslavska, Kutnohorska a Železných hor.

Pavel Kyzlík
dendrologická pobočka České lesnické společnosti

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu