Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Stezky velkých šelem přes Moravu ohroženy


Miroslav Kutal, č. 2/2010, str. 32

Problematice migrace velkých savců se Veronica věnovala před více než dvěma lety (6/2007, 1/2008). Jaká je aktuální situace na třech klíčových moravských trasách vlků, rysů a medvědů?

Jablunkovsko

Jablunkovská brázda je vstupní branou velkých šelem ze Slezských Beskyd (kam mohou bez větších překážek migrovat ze Slovenska nebo Polska) do Moravskoslezských Beskyd, které hostí nejvíce velkých šelem všech tří druhů na Moravě.

Před čtyřmi lety při prosazování kontroverzní automobilky Hyundai pod Beskydami politici ekologickým organizacím slíbili (v rámci tzv. Deklarace porozumění), že budou ekologickou újmu kompenzovat právě zajištěním průchodnosti Jablunkovské brázdy (mělo se tak stát do konce roku 2008), protože intenzita dopravy na silnici I/11 mezi nošovickou automobilkou a její odnoží KIA v Žilině se výrazně zvýší. Zatímco schválit a postavit třísethektarovou továrnu se bez problémů povedlo do listopadu 2008, jediný ekodukt, překlenující frekventovaný čtyřpruh I/11 v horském průsmyku, je už třetím rokem pouze ve stadiu příprav (bez započetí jakéhokoliv rozhodovacího procesu).

Na podzim 2007 o.s. Beskydčan a Hnutí DUHA namítaly, že návrh 40 metrů širokého ekoduktu je nejspíš pod hranicí funkčnosti pro velké šelmy. Ministerstvo životního prostředí na základě dvou nezávislých posudků tyto připomínky nakonec uznalo, ale ekologické organizace od té doby už na žádné jednání nepozvalo. Objevily se komplikace, které bylo lepší řešit raději za zavřenými dveřmi. Například vyšlo najevo, že na pozemku státních lesů by kvůli 80 metrů širokému (tedy funkčnímu) ekoduktu muselo zaniknout vyústění jedné lesní cesty. Je sice nahraditelné (dřevo je možné vyvážet po cestě opačným směrem), ale vlastníkovi (tedy státu) by to přineslo „zvýšené ekonomické náklady“. Proto se ministerstvo životního prostředí s investorem (Ředitelství silnic a dálnic) dohodlo na „kompromisu“ - ekoduktu širokém 48 metrů. Hnutí DUHA si následně nechalo u Českého svazu stavebních inženýrů zpracovat alternativní návrh ekoduktu, který by splňoval parametry funkčnosti a náklady na jeho realizaci by byly srovnatelné s „kompromisním“ návrhem ŘSD (cena do 200 milionů Kč). Nicméně půl roku po zveřejnění a zaslání alternativní studie všem kompetentním orgánům se jejich pasivní přístup k řešení klíčového místa migrace nezměnil.

Moravská brána

O nic lepší není situace v Moravské bráně, kde ekodukt přes D47 (D1) u Hranic na Moravě nebyl postaven, přestože to byla jedna z podmínek MŽP pro realizaci stavby. Ředitelství silnic a dálnic začalo před dvěma lety jednat o změně výjimky - místo ekoduktu chtělo vykoupit a vysadit pruh lesa v ose migračního koridoru, který by zvěř navedl ke stávajícím mostům, pod kterými by dálnici překonala. Nebyl by to až tak špatný nápad, kdyby s tímto návrhem investor přišel dříve, než dálnici vybudoval. Žádný ze stávajících mostů v ose koridoru totiž nesplňuje podmínky pro migraci prostorově náročných druhů velkých šelem. D47 byla otevřena loni v listopadu, bez hranického ekoduktu nebo funkčního migračního koridoru mezi Oderskými a Hostýnskými vrchy.

Vizovicko

Další důležitý koridor pro velké savce vede z Beskyd a Javorníků na jih do Vizovických vrchů a Bílých Karpat. Doposud je funkční, ale v budoucnu by jej měla přetnout kontroverzní rychlostní silnice R49. V dokumentaci EIA zveřejněné v červenci loňského roku se však se žádnými opatřeními zabraňujícími přerušení důležitých migračních tahů nepočítá. Zde však můžeme ministerstvo životního prostředí zatím pochválit. Nekvalitně zpracovanou dokumentaci vrátilo k přepracování a na podnět Hnutí DUHA zrušilo také dvě zavádějící stanoviska krajského úřadu Zlínského kraje, která vyloučila, že R49 bude mít vliv na území soustavy Natura 2000 (tedy i na velké šelmy, které jsou v evropsky významné lokalitě Beskydy předmětem ochrany).

Bez průchodné krajiny to nepůjde

Přestože je fragmentace krajiny zástavbou a dopravní infrastrukturou v odborných kruzích známým a diskutovaným tématem, v praxi nejsou (alespoň na Moravě) realizována téměř žádná funkční opatření, která by vedla k zajištění dobré průchodnosti krajiny. Investoři často svévolně mění podmínky, které jim orgány ochrany přírody udělily, a státní ochrana přírody tahá bohužel za kratší konec lana, když nedokáže důrazně prosadit své požadavky do praxe. Jednou světlou výjimkou je optimalizace železničního koridoru Bystřice nad Olší - státní hranice ČR/SR (na Jablunkovsku), kde jsou na nátlak nevládních organizací právě budovány dva funkční podchody pro migrace velkých savců.

Jaký bude osud velkých šelem v dalších desetiletích, záleží i na tom, jak průchodnou krajinu dokážeme udržet. Bez zachování kontaktu se slovenskými populacemi nebo navázání opětovného kontaktu se šumavskou populací (v případě rysa) jejich vyhlídky nejsou dobré.

Miroslav Kutal
vedoucí programu ochrany velkých šelem, Hnutí DUHA Olomouc

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu