Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Kůrovec a staré cesty


Václav Štěpánek, č. 4/2020, s. 42-43

Někomu by se mohlo zdát, že hledat souvislost mezi lýkožroutem a starými cestami je docela marná a především zbytečná práce. Jak však ukazuje kůrovcová kalamita, není tomu tak. Masivní těžba kůrovcem zasažených ploch totiž do lesní krajiny přivedla do té doby nevídané množství techniky, na niž nebyly staré cesty budovány. Těžební harvestory, traktory stahující dřevo z těžby, kamiony odvážející vytěžené stromy, to vše bylo v poslední době do kůrovcových lesů dopravováno doslova „cesta necesta“, bez ohledu na to, že tyto těžké stroje naprosto nenávratně ničí starou cestní síť, budovanou celá staletí. Tedy, ne že by nebyla ničena i před tím: těžba, probíhající celý rok, bez ohledu na počasí a následné stahování dřeva po lesních cestách do údolí či ke svážnicím těžkými lesními traktory, tzv. lakatoši, to vše již nenávratně zničilo velké množství cest zejména v horském či vysočinském terénu, bez toho, aby se nad tím „správci lesa“ jakkoli pozastavili. V současnosti se však jedná o daleko větší rozsah takového ničení. Cesty se tak stávají „kolaterální obětí“ kůrovcové kalamity. A ušetřeny nejsou ani vzácné krajinné relikty dříve frekventovaných významných komunikací, které byly kvůli tomu i speciálně upraveny - štětovány, totiž vyloženy kameny většinou vytahanými z polí, ale často i speciálně těženými a upravovanými. Nejednalo se většinou o pouhé navezení kamení - do cest bývaly obvykle zapravovány větší na výšku stavěné kameny, mezi něž pak tvůrce cesty vsypal a hlínou zpevnil vrstvu drobnějšího kamenného materiálu, některé cesty však bývaly doslova vydlážděny vedle sebe hustě na výšku vsazovanými kameny. Na výšku proto, že se o sebe vzájemně opíraly a „nevyviklaly se“. Mnohdy byla takováto cesta opatřena i „krajnicí“, tedy na obou stranách „štětu“ v řadě umístěnými kameny, které celou cestu uzavíraly a zamezovaly tak jejímu rozježdění do boku. Takovéto cesty samozřejmě umožňovaly bezpečný provoz i v dobách, kdy byly běžné cesty rozblácené, a vydržely nápor okutých kol těžkých formanských vozů a později i lehčí motorové techniky, v moderní době tu i tam průjezd kamionu naloženého dřevem, nikoli každodenní přejezdy těžké techniky. Nedávno takto vzala za své jedna z nejdochovanějších štětovaných cest v okolí Brna, směřující z Bukovinky do údolí Říčky. Dřevařské kamiony ji nejprve dokonale rozjezdily a poté si na jejích zbytcích ničily gumy svých kol. Proto byla celá stará cesta znovu „vyštětována“ moderním způsobem: byly na ni navezeny a buldozerem rozprostřeny a zhutněny hromady štěrku… Další cenná historická struktura tak vzala nenávratně za své. Bohužel, ani zdaleka není jediná.

Václav Štěpánek

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu