Revitalizace Botiče na Kozinově náměstí v Praze.

Šárecký potok. Obě foto archiv Odboru ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Revitalizace pražských potoků


Jiří Karnecki, č. 3/2011, str. 14-15
Revitalizace suchého poldru Čihadla obnovila přírodě blízká, meandrující koryta potoků v povodí Rokytky. Foto Michal Příhoda
Revitalizace suchého poldru Čihadla obnovila přírodě blízká, meandrující koryta potoků v povodí Rokytky. Foto Michal Příhoda

Když se řekne potoky v Praze, mnozí si vybaví Botič nebo Rokytku. Málokdo ale ví, že kromě Berounky a Vltavy v Praze teče 300 km potoků, z čehož 250 km má ve správě hl. m. Praha.

A jak už to ve městech bývá, dlouhá léta urbanizace a socialistické meliorace zanechaly na pražských potocích značné jizvy. Zatrubnily se i kvůli špatné kvalitě vody, jinde vedou betonovými a napřímenými koryty. Ryze přírodní části potoků se dochovaly zejména v okrajových částech města a v územích zvláště chráněné přírody.

První revitalizace v Praze

vznikla docela náhodou. Na Kruteckém potoce v Šáreckém údolí se léta pravidelně pročišťovalo koryto opevněné betonovými žlabovkami. V roce 2003, když mělo dojít k dalšímu čištění, jsme se rozhodli, že zkusíme potok vrátit do neudržované louky a část původního koryta ponechat jako cestní příkop.

Krutecký potok je pravostranný přítok Litovicko-Šáreckého potoka. Jeho povodí leží na jižním svahu Šáreckého údolí mezi koupalištěm Džbán a Vltavou. V první části jsme odstranili betonové žlabovky a koryto mezi lesní pěšinou a silnicí mírně zvlnili. Pozůstatky přímého koryta byly využity jako malé tůňky.

V druhé části jsme změnili trasu tak, aby Krutecký potok opět meandroval údolnicí. Uprostřed území byl na potoce vybudován malý mokřad s tůní o ploše cca 90 m² a maximální hloubce 0,5 m. Po dokončení se objevila první chyba, které jsme se zde dopustili.

Průtočná tůň se během několika let téměř celá zanesla sedimentem a vzhledem k tomu, že do potoka je svedena dešťová kanalizace z okolní zástavby, plavalo na hladině po každém dešti všechno, co voda vzala z okolí. Kromě toho, že taková tůň zrovna moc hezky nevypadá, není zajímavá ani pro různou vodní havěť, pro niž byla původně určena. Proto jsme dodatečně potok odklonili kolem tůně a kvůli napájení doplnili štěrkový drén z potoka do tůně. Takové řešení se nám osvědčilo i na několika dalších místech.

Čimický rybník, potok a údolí

Další větší revitalizační počin byl vedlejším produktem rekonstrukce Čimického rybníka. Kdysi nad ním pramenil Čimický potok a protékal celým Čimickým údolím. Vlivem urbanizace Čimic a výstavby podzemních sítí došlo v 60. letech ke stržení pramenů a potok vyschl. Při rekonstrukci rybníka se podařilo většinu původní vody vrátit a ze zcela napuštěného rybníka začala voda proudit do Čimického údolí. V roce 2007 bylo pročištěno 1 400 m již zcela zaneseného a místy i zmizelého původního koryta potoka. I když se dnes potok na několika místech ztrácí a zase objevuje, z hlediska revitalizací v Praze se jedná o významný počin obnovení potoka. To, že se voda ztrácí v této konkrétní přírodní lokalitě, příliš nevadí, ale při navracení již zaniklých nebo zatrubněných potoků do nových koryt je zejména ve městě potřeba věnovat zvýšenou pozornost geologii. Terén je často přetvarován a na nesourodé navážce se voda jen velmi těžko udrží. Při návrhu revitalizace je proto třeba počítat s dotěsňováním koryta.

Nejrozsáhlejší pražská revitalizace

K zachycování přívalových srážek z povodí Rokytky byl v místech, kde ještě v 18. století ležel velký rybník, postaven v 80. letech 20. století suchý poldr Čihadla. Přitom bylo koryto Hostavického a Svépravického potoka a Rokytky od soutoku s Hostavickým potokem napřímeno a opevněno betonovými tvárnicemi.

Revitalizace všech tří potoků, která probíhá od roku 2007 dodnes, spočívala v zasypání starých opevněných a kapacitních koryt a vyhloubení nových, přírodě blízkých, mělkých a meandrujících koryt. V místech, kde se nová koryta křížila s původními, jsme vybudovali malé tůně. Břehy tůní jsme upravili pozvolně i strmě s ohledem na možnosti rozvoje fauny a flóry.

Narazili jsme tu na stejný problém jako na Kruteckém potoce. Voda byla většinou kalná a tůně plné ryb z potoka. Nakonec ale tůně objevili rybáři, a tak alespoň zpestřily pražské rybářské revíry. Další neprůtočné tůně vznikly z části původního koryta Rokytky v místech, kde v korytě rostly vzrostlé stromy.

V rámci revitalizace jsme vybudovali mostky a informační tabule s tematikou revitalizací a ochrany přírody. Nová koryta potoků byla osázena mladými stromky, zejména olšemi, jasany, javory a duby. Své místo tu našly i keřové skupiny složené pouze z druhů našich domácích dřevin, jako jsou trnky, kaliny, brsleny a vrby. V roce 2010 byly dobudovány dvě nové neprůtočné tůně a na žádost veřejnosti i povalový chodník přes mokřady, který propojuje cesty v suchém poldru od severu k jihu. Úpravy probíhaly na ploše 27 ha, vzniklo zde 1 600 m nových koryt a 7 800 m² vodních ploch.

Nový přístup je na světě

Vzhledem k tomu, že akce měla velký ohlas jak u odborné, tak laické veřejnosti, začal se rodit projekt Potoky pro život, který zformoval základní principy a přístupy ke správě drobných vodních toků v Praze.

Z ekologického hlediska je důležité, aby úpravy toků byly prováděny tak, aby potoky poskytovaly základní životní prostor pro vodní faunu a flóru s vytvořením přirozených a přírodě blízkých nivních a potočních biotopů. Při revitalizacích a opravách má být kladen velký důraz na doplnění břehových porostů, vytvoření litorálních a břehových pásů vegetace včetně výstavby ostrůvků, tůní a slepých ramen. S tím je spojena i snaha vodu v krajině co nejdéle zdržet. Dalším významným faktorem je kvalita vody, která zejména na drobných tocích není vyhovující. Proto se provádí pravidelný monitoring, systematický průzkum a odstraňují nepovolená zaústění odpadních vod. Důležité je i zprůchodnění vodních toků a zajištění migrační prostupnosti pro vodní organismy. Stupně a jiné přehrážky jsou nahrazovány kamennými skluzy. Neplní-li svůj původní účel, jsou zcela rušeny.

Mezi technické cíle patří zejména zajištění stability a bezpečnosti koryt vodních toků při zvýšených průtocích a minimalizace škod při průchodu velkých vod. S tím souvisí i rozšiřování koryt formou ekologických berem pro řízený rozliv povodňových průtoků. Při obnově technických prvků či opevnění používáme zejména přírodní materiály (kámen, dřevo, vegetační prvky).

Z hlediska kulturně společenského je podstatné využití vodních toků jako zelených koridorů města a zapojení revitalizovaného území do celoměstského systému zeleně s vysokým rekreačním potenciálem. Při revitalizacích je kladen důraz na to, aby okolí potoků mělo vysokou estetickou a pobytovou hodnotu a lidé si mohli na vodu sáhnout. Nezbytné je vytváření informačního systému o prováděných akcích. V rámci našeho projektu jsme již zrevitalizovali 6,1 km potoků. Mezi další revitalizační počiny patří otevření zaklenutého Litovicko- Šáreckého potoka u obory Hvězda, který se tak po padesáti letech vrátil na povrch. Nebo revitalizace Botiče u Kozinova náměstí, kde jsme v rámci protipovodňových opatření odtěžili historickou skládku stavebního odpadu cca 9 m od koryta potoka.

Krom již realizovaných akcí vzniká mnoho jiných nových projektů, které by měly vrátit vodu tam, odkud dávno zmizela. S mottem projektu „vracíme potokům život a jejich přírodní krásu“ doufáme, že voda bude i nadále nedílnou součástí života města.


Ing. Jiří Karnecki (1975) - specialista vodních toků, Odbor ochrany prostředí, Magistrát hlavního města Prahy, jiri.karnecki(zavináč)centrum.cz

Tématu revitalizací se Ekologický institut Veronica věnuje letos v rámci projektu Voda v krajině na vlastní oči. Článek vychází s grantovou podporou Ministerstva životního prostředí. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska Ministerstva životního prostředí.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu