Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Rok 2021 – Mezinárodní rok jeskyní a krasu


Zdeněk Motyčka, č. 3/2021, s. 4

Kras je specifickým typem krajiny, který se vyznačuje zvláštními znaky na povrchu i pod ním. Nejznámějším krasovým jevem jsou jeskyně, ale vedle nich se v krasu vyskytuje celá řada dalších jevů - škrapy, závrty, polje, slepá údolí, občasná jezera, ponory a vývěry. Kras pokrývá přibližně 20 % světové pevniny a téměř 13 % všech světových zásob pitné vody pochází z krasu. Díky svým vlastnostem, zejména téměř nulové schopnosti filtrace povrchových odpadních látek (polutantů), představuje kras extrémně propustný a zranitelný systém. Cílem Mezinárodního roku jeskyní a krasu je upozornit světovou odbornou i laickou veřejnost na specifické problémy krasu a z toho plynoucí ohrožení krasových ekosystémů.

Pojem „kras“ pochází ze Slovinska a původně odkazoval na slovinskoitalské území severovýchodně od Terstského zálivu, které se vyznačovalo skalnatým a suchým povrchem, ve slovinštině „krasem“. Později se tento termín rozšířil i na další území ve Slovinsku a Chorvatsku a postupně byl celosvětově přijat jako oficiální termín pro tento typ krajiny. Kromě již výše zmíněných specifických povrchových i podzemních znaků se většina krasových území rovněž vyznačuje bohatou faunou i flórou s mnoha vzácnými, často endemickými druhy. Průzkum a výzkum krasu a jeskyní přináší poznání v mnoha vědeckých oborech - geologii, hydrologii, biologii a mikrobiologii, paleontologii, archeologii, historii, mineralogii, paleoklimatologii, ale i ve fyzice, chemii, inženýrství. Zejména jeskyně mají nesmírnou geologickou, biologickou a kulturní hodnotu. Pro řadu států představují jeskyně rovněž nezanedbatelný ekonomický přínos. Odhaduje se, že celosvětově navštíví zpřístupněné jeskyně přibližně 150 milionů lidí ročně!

Lidské působení v krasových oblastech však přináší řadu nebezpečí, z nichž některá mohou znamenat rozsáhlé a mnohdy nevratné změny. Jedná se zejména o znečišťování vodních toků, které procházejí krasem bez jakékoliv filtrace a mohou snadno přepravovat nebezpečné patogeny a chemikálie na velké vzdálenosti. V místech, kde krasové vody opět spatří světlo světa, již mnohdy není souvislost se vzdálenými zdroji znečištění vůbec brána do úvahy. Využívání krasového povrchu intenzivním, nešetrným, někdy až bezohledným způsobem zemědělství rovněž otevírá snadnou cestu znečišťujícím látkám směrem k podzemním vodám. Velikým nebezpečím je masivní odlesňování krasových povrchů, což přináší erozi již tak tenkého půdního pokryvu a následnou nemožnost přirozené obnovy. Zátěž pro krasovou krajinu představují lomy, velké dopravní stavby, jakož i průmyslové a občanské objekty generující velký objem komunálního nebo dokonce toxického odpadu. Masový turismus vedený pouze ekonomickými hledisky a ignorující přirozené prostředí existujících krasových ekosystémů a schopnosti jejich regenerace mnohde znamenal proměnu vzácných území v megalomanské disneylandy.

Mezinárodní rok jeskyní a krasu, výjimečný počin v dějinách speleologie, je iniciativou Mezinárodní speleologické unie (International Union of Speleology), celosvětové speleologické organizace založené v roce 1965 a sdružující jednotlivé státy světa za účelem rozvoje mezioborové spolupráce při zkoumání, studiu a ochraně krasu a jeskyní. Mezi hlavní cíle Mezinárodního roku patří zlepšení veřejného povědomí o povaze krasu a jeskyní, o metodách jejich výzkumu a dokumentace, o jejich významu pro poznání naší minulosti, jakož i o neocenitelném přínosu pro dnešní vědu. Zejména však o jejich zranitelnosti v kontextu současného každodenního života miliard lidí a z toho vyplývající naléhavé potřeby jejich ochrany. Ačkoliv tato iniciativa není první svého druhu, je určitě v dosavadní historii jedinečná svým globálním rozsahem. V současné době se k podpoře Mezinárodního roku jeskyní a krasu připojilo téměř 200 národních a mezinárodních vědeckých, kulturních i společenských institucí z více než 50 zemí světa, uskutečnilo se více než sto jednotlivých akcí a další stovky jsou ve zbytku roku plánovány. Podrobné informace o Mezinárodním roku jeskyní a krasu jsou dostupné na webové adrese www.iyck2021.org, informace o aktivitách v České republice jsou k nalezení na www.speleo.cz.

Motto Mezinárodního roku zní Prozkoumej, poznej a chraň a znamená výzvu k uvědomění si mimořádných hodnot krasových území a současného nebezpečí jejich nevratného poškození či úplného zničení.


Zdeněk Motyčka (1969) je speleolog, potápěč, fotograf. Zkoumání jeskyní se věnuje od roku 1983. Je objevitelem a průzkumníkem stovek jeskyní v mnoha částech světa. Více než 30 let se rovněž věnuje fotografování v jeskyních. Od roku 2017 je viceprezidentem Mezinárodní speleologické unie - UIS.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu