Zřícenina hradu Blansek. Foto archiv L. Štefky

 

Doporučujeme ke čtení

Moravský kras – známý i neznámý

Leoš Štefka, č. 3/2021, s. 16-20

Poustevníci, žvýkačky a krém na opalování

David Veselý, , č. 3/2021, s. 28

Hugo Václav Sáňka (1859–1929)

Bohdana Fabiánová, č. 3/2021, s. 36

Protější stráň

Matěj Hořava, č. 3/2021, s. 49

Kraj, který miluji

Ivan Dorovský, č. 2/2021, s. 32-33

Pandemická situace v chráněných územích

Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 39-41

Nové Mlýny. Dva ze sta

David Veselý, č. 2/2021, s. 10

Chceš-li rozumět krajině, přečti si Sádla

Vilém Jurek, č. 2/2021, s. 47

Moravský kras – známý i neznámý


Leoš Štefka, č. 3/2021, s. 16-20
Prostor bývalého parkoviště u Punkevních jeskyní v současnosti.
Prostor bývalého parkoviště u Punkevních jeskyní v současnosti. Foto archiv L. Štefky

Potápíme se do hlubin moře, vydáváme se do vesmíru s cílem objevovat a poznávat. Přitom i krajina nedaleko od nás mnohé ukrývá a jak naši předchůdci, tak i současníci se snaží toto neznámé objevit a prozkoumat. A právě takovou krajinou je Moravský kras. Přestože mnoho z jeskynních systémů známe, zůstává řada míst lidským zrakům ukryta. Vody od Ostrova u Macochy a Vilémovic protékají neznámými podzemními prostorami, aby se na denním světle objevily v Pustém žlebu nedaleko Punkevních jeskyní. Podzemní Křtinský potok je znám pouze v krátkém úseku na dně propasti v jeskyni Výpustek a poté až ve vývěru nad Býčí skálou. Co ukrývají a čím nás v budoucnosti překvapí?

Krasové území

Největší krasovou oblast České republiky tvoří 3-5 km široký a asi 25 km dlouhý pruh prvohorních devonských vápenců. Krasové plošiny, tvořící typický ráz krajiny, se postupně uklánějí od nejvyššího bodu na severu (Helišova skála s 613 m n.m.) k Brnu (Říčka, v místě, kde opouští chráněné území, leží v 244 m n.m.). Do plošin jsou zaříznuty až 150 m hluboké kaňony, na severu nazývané Pustý a Suchý žleb. Geologická stavba oblasti je velmi pestrá. Na vyvřelých horninách brněnského masivu jsou uloženy devonské vápence, jejichž základní stavební složkou jsou schránky korálů a stromatopor (vyhynulá skupina láčkovců). Optimální podmínky pro růst mohutných kolonií těchto živočichů se vytvořily v mělkém, teplém a čistém moři v období středního a svrchního devonu před více než 370 miliony let. Geologickou pestrost území zvyšují druhohorní jurské vápence u Olomučan s fosiliemi amonitů a živočišných hub. Z období spodní křídy zůstaly ve střední části Moravského krasu dochovány pestře zbarvené sedimenty rudických vrstev s historicky těženými železnými rudami a geodami. Vhodné geologické a klimatické podmínky vedly k vytvoření rozvinutého krasového reliéfu. Z typických povrchových krasových jevů lze uvést závrty. Většinou jsou propojeny s podzemními dutinami a soustřeďuje se v nich prosakování povrchových vod do podzemí. K dalším povrchovým krasovým jevům patří izolované skály - hřebenáče, skalní mosty a škrapová pole. Mezi krasové jevy, které představují rozhraní mezi povrchem a podzemím, řadíme ponory a vývěry.

To, čím je Moravský kras výjimečný, jsou jeskyně. Dnes zde známe více než 1 100 jeskyní a na objevení čekají další. Jeskynní systémy dosahují úctyhodných rozměrů. Nejdelší systém Amatérské jeskyně s více než 43 km chodeb, dómů a propastí je vytvořen na podzemní Punkvě a jejích zdrojnicích Bílé vodě a Sloupském potoku. V roce 2004 byl tento systém na návrh České republiky zapsán na prestižní seznam mezinárodně významných mokřadů Ramsarské úmluvy. Stát se zavázal chránit a pečovat o tento přírodní útvar. Zásadní je čistota vody, která jeskyněmi protéká. V praxi to vyžaduje řádné čištění odpadních vod ze sídel v povodí k rasových toků. Bez odpovídající podpory malých obcí dotacemi na budování kvalitních čistíren a oddílných kanalizací, zůstal tento závazek dosud pouhou proklamací. Druhým nejdelším je systém Rudické propadání - Býčí skála s více než 18 km. Krápníkovou výzdobou je unikátní Ochozská jeskyně v údolí Říčky. Veřejnosti nepřístupné jeskyně jsou jedním z klíčových předmětů ochrany CHKO. Podmínky ochrany jsou stanoveny v zákoně o ochraně přírody a krajiny. Jeskyně patří též mezi předměty ochrany evropsky významné lokality Moravský kras soustavy Natura 2000. Ochranu jeskyní je nezbytné řešit nejen v úzkém pohledu na vlastní jeskyni, ale jako součást krajiny. V praxi se jedná o povolování výzkumu (včetně speleologického průzkumu) a instalace uzávěr ve vstupech. Dále o řešení kvality vody, která do jeskyní proniká buď přes ponory (zde např. již zmíněným řádným čištěním odpadních vod ze sídel), nebo průsakem z pozemků nad jeskyněmi (zejména zatravněním intenzivně obhospodařované zemědělské půdy). S velkou opatrností je třeba posuzovat záměry ve vchodových částech a nové otvírky vstupů do jeskyní jak z pohledu zásahů do sedimentů s možnými archeologickými a paleontologickými nálezy, tak i z pohledu rizik ovlivnění mikroklimatu jeskyní. Jeskynní sedimenty uchovávají doklady dávného života našich předků. Z jeskyní Kůlna a Švédův stůl známe kosterní nálezy neandertálců, z jeskyně Pekárna i dalších doklady života moderních lidí kultury magdalenien. Unikátní jsou zejména první projevy umění, kterými jsou rytiny na kostech lovených zvířat. Světově známý je nález Dr. Wankela z jeskyně Býčí skála z období halštatu.

Jeskyně a návštěvníci

Jeskyně a ostatní krasové jevy jsou hlavním magnetem zájmu turistů. Turistům je dnes zpřístupněno pět jeskyní. Z důvodu velkého zájmu povolila AOPK ČR, Správa CHKO Moravský kras i několik zážitkových programů ve veřejnosti nepřístupných jeskyních. Jak v tradičně zpřístupněných, tak i v těch zážitkových jsou stanoveny limity návštěvnosti, počet průvodců ve větších skupinách, omezení vstupů v době zimování netopýrů aj. Ve spojení s rezervacemi vstupenek do přístupných jeskyní je tak řešena návštěvnost nejzatíženější části Moravského krasu v okolí propasti Macocha. V souvislosti s turistickým využíváním jeskyní byl řešen ještě jeden vážný problém. Tím byla doprava v krasových kaňonech Pustého a Suchého žlebu. Po náročných jednáních se Správou jeskyní ČR a obcemi bylo přijato kompromisní řešení spočívající ve vyloučení motorové dopravy ze 13 km silnic Pustým a Suchým žlebem a zavedení náhradní dopravy turistů silničními vláčky a lanovkou. V roce 2015 bylo v turisticky nejnavštěvovanějším místě na Skalním mlýně vybudováno moderní návštěvnické středisko Dům přírody Moravského krasu. Návštěvníkům i místním obyvatelům nabízí interaktivní expozici a množství programů (viz samostatný článek v tomto čísle).

Extrémy živé přírody

Krasové území reprezentují dvě naprosto odlišná prostředí. Jedním je povrch s pravidelně se střídajícími ročními obdobími a denním chodem světla a tmy. Tím druhým temné podzemí se stálými teplotami bez střídajících se ročních období. S jeskyněmi si většinou spojujeme zimoviště netopýrů. Již méně víme o dalších živočiších. V Moravském krasu se jedná o bezobratlé, kteří toto specifické prostředí obývají trvale. Některé z nich považujeme za endemity Moravského krasu. Relativně malé krasové území je unikátní i svou pestrou živou přírodou. V nejjižnější části na kontaktu karpatské, panonské a hercynské oblasti nalezneme teplomilná společenstva rostlin s dubem cerem, kosatcem nízkým, koniklecem velkokvětým, kavylem Ivanovým a živočichy, jako je ještěrka zelená a jasoň dymnivkový. Rozlehlé jsou bučiny ve střední části krasu s kyčelnicí cibulkatou a devítilistou, okroticí červenou, lilií zlatohlavou, vzácně zde hnízdícím čápem černým, lejskem malým a dalšími druhy. Podhorským lesem na nás dýchnou suťové svahy ve žlebech s jilmem horským, s mohutnými jedlemi, tisem červeným na skalách, v podrostu s kriticky ohroženou kapradinou jelením jazykem celolistým a s měsíčnicí vytrvalou. U Punkvy zahlédneme skorce obecného a konipasa horského. Pozůstatkem ledových dob jsou karpatské a alpské druhy. Endemická kruhatka Matthioliho moravská roste v propasti Macoše na jediné lokalitě v České republice. Botanický význam podtrhuje i zařazení dvou oblastí (Hády a Vývěry Punkvy) mezi botanicky významná území České republiky. Pozoruhodnost území podtrhuje i skutečnost, že z Moravského krasu bylo nově popsáno více než 100 živočišných druhů (bezobratlí). Bohatost dosud ne úplně poznaných skupin dokumentuje například výskyt více než 2 000 druhů motýlů. Z posledních let je pozoruhodný návrat a hnízdění sokolů stěhovavých.

Historické památky

Podmanivou přírodu Moravského krasu dotvářejí četné kulturní a technické památky jako zříceniny hradů Holštejn a Blansek či barokní chrám Jména Panny Marie ve Křtinách postavený podle projektu Jana Blažeje Santiniho-Aichla v letech 1728-1750. Huť Františka v Josefovském údolí připomíná zpracování železné rudy. Tradice zpracování místních ložisek železné rudy sahá až do přelomu 8. a 9. století, kdy Moravský kras byl nejvýznamnějším centrem zpracování železné rudy na území západních Slovanů. Zpracování železa zde má však mnohem starší historii, jak dokládá nález kovárny v jeskyni Býčí skála z období halštatu asi 600 let př. n. l.

Ochrana území

Krasová krajina s unikátní živou a neživou přírodou, pozoruhodné doklady dávného života našich předků přitahovaly a stále přitahují vědce i návštěvníky. Byly toto důvody, proč byl Moravský kras již v roce 1956 vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí? Moravský kras přitom mohl být chráněn mnohem dříve. Krátce po vzniku republiky byl do tehdejšího parlamentu předložen návrh jeho vyhlášení národním parkem. K vyhlášení však nedošlo. Až v roce 1930 a 1933 byla uzákoněna ochrana jeskyně Pekárna a oblast okolí propasti Macocha jako rezervace Moravský kras - střed. Při novém vyhlášení (nařízení vlády č. 83/2019 Sb.) a vymezení nové zonace (vyhláška č. 84/2019 Sb.) byly formulovány bližší ochranné podmínky, které mimo jiné upřesňují ochranu jeskyní. Nejcennější části území jsou chráněny v 16 přírodních rezervacích (z toho 4 kategorie národní) a 2 národních přírodních památkách. Přísnější ochranou je tak pokryto více než 14 % rozlohy CHKO.

Použitá literatura:
Čeřovský J., Podhajská Z. a Turoňová D., eds. (2007): Botanicky významná území České republiky. - Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.


Leoš Štefka (1953) byl v letech 1980-2020 vedoucím Správy CHKO Moravský kras, prosadil vyloučení dopravy z kaňonů Pustého a Suchého žlebu, stál u zrodu Domu přírody Moravského krasu a řídil proces nového vyhlášení CHKO v letech 2019-2020.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu