Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Život ve městě


Dana Zajoncová, č. 6/2009, str. 1

Pavlačové vnitrobloky, kamenné nebo i moderní centrum, asfaltové a zelené plochy sídlišť, rozháraná periferie. Kolik přírody se vejde do města? Podle botaniků více než do okolní krajiny. Z jejich případových studií však vyplývá, že není město jako město. Malé město vzniklé kdysi spojením vesnic je charakterem vegetace pořád bližší vesnici. Velkoměsto lze sice roztřídit na jednoznačné biotopy, ale stále tu ještě dost zůstává pro náhodu a překvapení.

Ovšem zkušenosti s přírodou ve městě mohou být i zcela jiného druhu. Básníci pronikli až na podhoubí průmyslové metropole a potkali lišku na zastávce autobusu. Občané vykáceli stříbrné smrky a obnovili nejen návesní rybník, ale také vzájemnou pospolitost. Studenti srovnávali metodiky používané k ekonomickému oceňování zeleně ve městě. Performeři oživovali ulici - vytrhli kamennou dlažbu a natáhli travnatý koberec zakoupený v supermarketu.

Předkládáme tedy několik okamžiků ze života ve městě, v nichž se člověk otiskuje do přírody a příroda tu stopu zase zahlazuje. Vše se vrství na sebe a prolíná…

Z Petrovicka posíláme přírodní park, z Pohanska topol černý, z Javorného reportáž o chystané bioplynové stanici, ze Slezské Ostravy kalové rybníky, netopýrům záchranku z Bratislavy a obojživelníkům vánoční dárek. Pro naše předplatitele opět máme přichystánu barevnou přílohu o národní přírodní rezervaci Soos.

Inspirativní počtení v době vánoční vám přeje

Dana Zajoncová

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu