Čtení na tyto dny

Česna

Včely snášejí vosk na pečeti
a pohankový med
na dvoje sliby pod přísahou
na ztuhlý úsměv kolem úst

V té dvojí lásce zapřisáhlé
nebeskou modří drnčí na zápěstí sklo

Matku včelstev vynášejí z úlu
česnem - puklinou v pečeti

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Starostenské trápení nejen s kůrovcem


Dana Daňová, č. 4/2021, s. 39

Kůrovcová kalamita mění jak charakter naší krajiny, tak významným způsobem i charakter práce na obecních úřadech.

Kalamitní těžba, prodej dříví, následný úklid lesa a jeho nové vysázení - to jsou starosti, které na obcích běžně zvládáme.

Co nás však s těžbou trápí zejména, je chování velkých společností, které provádí těžbu lesa v katastru obce na jiných než obecních výměrách. V tomto případě se nejedná o malé rozlohy, ale velké hektarové plochy, mnohdy dosahující řádu tisíců vytěžených kubíků dřeva.

Chování těchto společností vůči obecním a lesním komunikacím je tristní. Vytěžit, odvézt a po nás pohroma.

Pokud už ze společnosti „vyrazíte“ kauci, je v poměru k tomu, co se zničilo, jen směšnou náplastí na obrovskou ránu.

Po těžbě zůstávají lesní a obecní komunikace zdevastované, vyjeté koleje mnohdy dosahují hloubky blížící se jednomu metru, lesní cesty - ty zaužívané - po tomto nájezdu doslova zmizí. Na jejich místě jsou obrovské kaluže bláta, běžnou technikou dostupnou drobnému majiteli lesa neprůjezdné. Na obci pak je, aby tuto hrůzu napravila, opravila a alespoň „nějak“ zprůjezdnila. Tady se nebavíme o položkách v řádu pár korun, ale o deseti a statisícových částkách, které jdou plně k tíži obecního rozpočtu.

Situace je o to horší, že s jejím řešením nikdo nepomůže. Správci lesa na to nemají kompetence, volat k tomu policii je rovněž naprosto zbytečné. Zbývá snad pouze institut inspekce životního prostředí.

Řešení jsou zdlouhavá, a tak nakonec stejně musí obec sáhnout do svého rozpočtu a opravu v té nejnutnější podobě zaplatit.

Jistě - existují dotační tituly, které nabízí pomoc při finančním řešení opravy komunikací po kalamitní těžbě. Položme si ale otázku, kolik potřebných na ni dosáhne?

Chybí komplexní řešení, které by nemělo být řešením obcí, ale řešením systémovým. Přesně stanovená pravidla, kompetence, odpovědnost, sankce. A také definovaná pravidla a potřebný objem finančních prostředků, které by obcím pomohly zničené komunikace opravit. A to tak, aby unesly další zátěž danou následnou těžbou.

Do té doby, než takové řešení bude nalezeno, budou společnosti finančně bující na kůrovcové kalamitě dál ničit obecní cesty a starostům se smát do obličeje…

Dana Daňová


PhDr. Dana Daňová je starostkou obce Jasenná ve Zlínském kraji.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu