Čtení na tyto dny

Ocúny

Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat

Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách

Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny

(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Chřástal polní rušil noční klid


Jiří Šafránek, č. 4/2021, s. 52

Tato zajímavost zaplnila sociální sítě a zajímala média, ale nás potěšil a možná i trochu překvapil dobrý konec příběhu chřástala polního, který zahnízdil a vyvedl mladé u Penčic na Přerovsku. Zdá se, že to s námi lidmi není vždycky tak zlé, že některé z nás zajímá, co se děje na louce a v lese, nasloucháme a chceme vědět víc. A dovedeme se omezit v pohodlí a v prosazování svých zájmů. V tomto případě šlo o neznámý, nepříjemně pronikavý a stále se opakující hlas, který se několik týdnů na přelomu jara a léta ozýval z nedaleké louky a v noci rušil.

Obyvatelé Penčic pořídili nahrávku a odeslali ji s prosbou o určení k nám do Moravského ornitologického spolku. Z nahrávky nám bylo ihned jasné, že noční klid v obci ruší chřástal polní. Bylo to ale velké překvapení, protože výskyt tohoto silně ohroženého druhu chřástala jsme na Přerovsku dosud nezaznamenali. Nejbližší hnízdiště má na vlhkých loukách ve vojenském prostoru Libavá a na horských loukách v Jeseníkách nebo v Hostýnských vrších. Navíc jde o druh, který ubývá i tam. Proč se chřástal polní usadil právě v Penčicích, bylo pro ornitology záhadou, ale předpokládali, že jde pravděpodobně o samce, který hledal vhodné hnízdiště, což se záhy potvrdilo.

Zdejší louka se mu prostě zalíbila i přesto, že se nachází v obci. Asi tušil, že zde žijí zvídaví a hodní lidé, kteří budou pro jeho rodinu dobrými sousedy. Záhada se tedy vyřešila a místní obyvatelé byli rádi, že vědí, kdo ruší jejich noční klid a že jde o tak vzácného a výjimečného ptáka. Majitel pozemku, když si všiml, že si chřástal pořídil samičku a kuřátka, odložil na části louky první seč. Chřástal to ocenil tím, že se přestal v noci ozývat.
Příští červen budou určitě Penčičtí otevírat na noc okna, aby slyšeli, kdy chřástal přiletí, a budou si přát, aby přiletěl a trošku je vyrušil.

Hlas chřástala polního je opravdu velmi výrazný. Jde o stále se opakující drsné, mechanické a ostře skřehotavé „érp-érp“, pronášené jednou za sekundu, ale stále opakované i několik hodin s krátkými přestávkami. Nahrávku snadno najdete na internetu, reportáž odvysílala televize Přerov.

Jiří Šafránek, MOS Přerov

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu