|
Vstup pro předplatitele: |
Do dlaní jako do džbánku
po matce a otci
nabíráš studánku
dnů a nocí
Ve džbánku dlaní
máš jako v hrsti nebe
Otec s matkou ti brání
prsty propustit sebe
Nebe ze země jsi zvedla
Není v tom div a je
Blesky strhují sedla
z hor nad krajem
Od vršků usýchají jedle
a všelicos nás trápí
jak soumrak lesů v sedlech
Napij se z dlaní Napij
(Jindřich Zogata)
Tato zajímavost zaplnila sociální sítě a zajímala média, ale nás potěšil a možná i trochu překvapil dobrý konec příběhu chřástala polního, který zahnízdil a vyvedl mladé u Penčic na Přerovsku. Zdá se, že to s námi lidmi není vždycky tak zlé, že některé z nás zajímá, co se děje na louce a v lese, nasloucháme a chceme vědět víc. A dovedeme se omezit v pohodlí a v prosazování svých zájmů. V tomto případě šlo o neznámý, nepříjemně pronikavý a stále se opakující hlas, který se několik týdnů na přelomu jara a léta ozýval z nedaleké louky a v noci rušil.
Obyvatelé Penčic pořídili nahrávku a odeslali ji s prosbou o určení k nám do Moravského ornitologického spolku. Z nahrávky nám bylo ihned jasné, že noční klid v obci ruší chřástal polní. Bylo to ale velké překvapení, protože výskyt tohoto silně ohroženého druhu chřástala jsme na Přerovsku dosud nezaznamenali. Nejbližší hnízdiště má na vlhkých loukách ve vojenském prostoru Libavá a na horských loukách v Jeseníkách nebo v Hostýnských vrších. Navíc jde o druh, který ubývá i tam. Proč se chřástal polní usadil právě v Penčicích, bylo pro ornitology záhadou, ale předpokládali, že jde pravděpodobně o samce, který hledal vhodné hnízdiště, což se záhy potvrdilo.
Zdejší louka se mu prostě zalíbila i přesto, že se nachází v obci. Asi tušil, že zde žijí zvídaví a hodní lidé, kteří budou pro jeho rodinu dobrými sousedy. Záhada se tedy vyřešila a místní obyvatelé byli rádi, že vědí, kdo ruší jejich noční klid a že jde o tak vzácného a výjimečného ptáka. Majitel pozemku, když si všiml, že si chřástal pořídil samičku a kuřátka, odložil na části louky první seč. Chřástal to ocenil tím, že se přestal v noci ozývat.
Příští červen budou určitě Penčičtí otevírat na noc okna, aby slyšeli, kdy chřástal přiletí, a budou si přát, aby přiletěl a trošku je vyrušil.
Hlas chřástala polního je opravdu velmi výrazný. Jde o stále se opakující drsné, mechanické a ostře skřehotavé „érp-érp“, pronášené jednou za sekundu, ale stále opakované i několik hodin s krátkými přestávkami. Nahrávku snadno najdete na internetu, reportáž odvysílala televize Přerov.
Jiří Šafránek, MOS Přerov