Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Zvířena ve městě


René Kyselý, č. 6/2009, str. 4

Není možné představit kompletní vývoj divoké fauny Prahy v několika řádcích, ačkoliv víme, že se měnila. Například dnešní město plné polodivokých holubů nebylo dlouho typickým obrázkem. I když nejstarší doklady tohoto ptáka pocházejí z Vyšehradu již z 10.-11. století, zjevně - dle množství zachovaných kostí - nebyl ve středověku hojný.

Také pro dnešní podzemní Prahu typický potkan nebyl místním obyvatelem odjakživa, na území Prahy se začíná objevovat teprve v 18.-19. století. Nicméně dříve jeho místo zaplňovala krysa, které k životu zřejmě lépe vyhovoval tehdejší typ staveb s dřevěnými půdami než dnešní cihlové a panelové domy. Nejstarší kosti krys pocházejí z raně středověkého Vyšehradu a Pražského hradu, konkrétně z 9.-11. století, hojné jsou ve vrcholně středověkém období například na hradech. V historickém městě se samozřejmě vyskytovali i jiní hlodavci. Zajímavostí například je, že na Pražském hradě byly vedle mumií krys nalezeny i mumie plcha velkého, obojí datované do 16. století.

Ani dnešní Vltava posetá labutěmi nebyla stálým výjevem. Labutě, přistěhovalci ze severských jezer, se zde začínají usazovat a hnízdit až v sedmdesátých letech 20. století, podobně pozdě jako některé další druhy vrubozobých. I ostatní fauna řeky se měnila. Po vybudování zdymadla ve Střekově roku 1936 již do Prahy nemohly migrovat mořské ryby jako losos a platýs bradavičnatý, známé zde ještě v 19. století.

Velká divoká zvířata zajisté v pražských ulicích nikdy nežila, byť kontakt s divokou faunou byl v počátečních stadiích vývoje města bezpochyby daleko těsnější. Na ulicích či tržnicích ovšem byla k vidění řada domácích zvířat, přímo po ulicích pobíhali psi, a místy zřejmě volně i prasata a drůbež. Až po objevení Ameriky bylo možno zaslechnout krocana, jeho nejstarší kosti pocházejí ze 17. století z náměstí Republiky, kde byly nalezeny mezi jídelními odpadky mnichů. Typickými druhy chovanými za druhé světové války byli králíci a husy, držení při domácnostech jako potrava v době nedostatku.


Mgr. René Kyselý (1974) pracuje v Archeologickém ústavu AV ČR v Praze jako archeozoolog. kysely(zavináč)arup.cas.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu