Čtení na tyto dny

Návštěva ze souhvězdí višně

Nad ránem s bouřkou přistály
i ty nezralé
Zářily
jako vltavíny
s křišťálovou peckou uvnitř

Scifisté samozřejmě spali
jako když je
do hvězd hodí
my jsme samozřejmě spali
jako když nás
do hvězd hodí
a hvězdy samozřejmě spaly
jako když je
do lidí hodí

Tak byla budoucnost
zase jen ve hvězdách
a lidech

(Jiřina Salaquardová) 

 

Doporučujeme ke čtení

Všechno, co potřebuješ, je láska

David Veselý, č. 3/2022, s. 7-9

O migraci ryb a životě „po řecku“

Tomáš Lotocki, č. 3/2022, s. 28

Nemýtit! Zde žijí staré lesy

Jeňýk Hofmeistr, Miroslav Svoboda, č. 3/2022, s. 42-45, pro předplatitele

Ceny Josefa Vavrouška za rok 2021

redakce , Aleš Máchal, Blanka Mikátová, č. 3/2022, s. 48-50

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Historický úspěch klimatické žaloby v ČR


Jiří Jeřábek, č. 3/2022, s. 54-52

Soudní místnost městského soudu v Praze je plná. Na veřejném přelíčení klimatické žaloby zaplnilo sál několik desítek podporovatelů a pár novinářů. Novinář z respektovaného celostátního týdeníku dává na sociální sítě fotku z jednání a komentuje to slovy: inovativní, byť asi ne moc nadějná iniciativa. Je pravda, že o možném úspěchu byla přesvědčena jen menšina. A přece, po krátké polední poradě soudkyně odpoledne vyzve všechny přítomné k postavení se a začíná číst rozsudek týkající se 4 ministerstev: „Žalovaným ministerstvům se zakazuje pokračovat v porušování práv žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990. … V souladu s principem předběžné opatrnosti mají osoby právo brát se o jakost svého životního prostředí a nemusí čekat, než budou klimatické podmínky natolik nepříznivé, že nebudou umožňovat uskutečnění jejich základních životních potřeb.“ Ticho v síni přerušilo až soudcovské kladívko a konec jednání soudu.

Iniciativa bránící práva občanů na příznivé životní prostředí pomocí tzv. klimatické žaloby vznikla někdy před třemi lety. V té době přibývalo podobných žalob po celém světě a nejúspěšnější žalobou byla ta v Nizozemí, známá pod názvem Urgenda, kde žalující veřejnost vyhrála a soud pak nařídil státu zpřísnit závazky na ochranu klimatu. Mezitím byly žaloby úspěšné v dalších zemích Evropy, např. ve Francii, Británii, Německu a Irsku. Např. ústavní soud v Německu minulý rok rozhodl, že znění zákona o ochraně klimatu, týkající se národních cílů ochrany klimatu a povoleného ročního množství emisí do roku 2030, jsou neslučitelné se základními právy, jelikož chybí dostatečná opatření pro další snižování emisí od roku 2031. Současné generaci nesmí být umožněno snižovat množství emisí skleníkových plynů za mírných podmínek, zatímco příští generace budou muset vynakládat nesrovnatelně vyšší náklady na jejich redukci. Dva měsíce po vyhlášení rozsudku německá (konzervativní) vláda rozhodla o navýšení národního cíle na snížení emisí skleníkových plynů a posunula cíl dosažení klimatické neutrality Německa na rok 2045. Celkově je na světě již více než tisíc klimatických žalob, nicméně jen menší část z nich je úspěšná.

Jak to bylo s českou klimatickou žalobou

U nás se skupinka s tímto záměrem zformovala v roce 2019 a hledala cestu, jakým způsobem je možné tento právní akt pojmout i v ČR. Součástí úvah bylo i to, jestli veřejnost nebude žalobu vnímat jako nepatřičnou či dokonce „agresivní“ metodu prosazování ochrany klimatu. Ale stejně jako v zahraničí převážil názor, že žaloba je legitimním nástrojem, jak se v právním demokratickém státě domáhat vlastních práv, a že je to samozřejmě na soudu, aby rozhodl. Lidé zapojení do této iniciativy vnímají, že neaktivita státu zasahuje do jejich práv na příznivé životní prostředí. Ke konci roku 2019 byl založen spolek s názvem Klimatická žaloba ČR, ke kterému se postupem času přidalo 260 lidí z celé ČR. Prvním krokem byla právní analýza, která shledala, že české právo umožňuje se žalobou domáhat práv spojených se změnou klimatu. První iniciativou bylo zaslání předžalobní výzvy ministerstvům, ale odpovědi úředníků nebyly velmi přesvědčivé, a tak na jaře 2021 se v předvečer Dne Země podařilo s pomocí právniček a právníků z organizace Frank Bold podat první českou klimatickou žalobu proti čtyřem ministerstvům a vládě ČR na nečinnost ve věci ochrany klimatu. Žaloba byla podpořena i několika zahraničními odbornými studiemi. Na celou iniciativu se podařilo získat několik set tisíc korun z darů veřejnosti a nadací; tyto peníze byly použity právě na zaplacení studií, právní služby i propagaci. Kromě žalujícího spolku byly součástí žalobců jako zvláštní žalobci i jedna osoba vlastnící les, jeden zemědělec a jedna osoba trpící environmentálním žalem. Jako žalobkyně se přidala i obec Svatý Jan pod Skalou v CHKO Český kras, která argumentovala negativním dopadem změny klimatu na okolní lesy a na dostupnost vody. Po podání žaloby nastalo dlouhé čekání na soudní rozhodnutí. Naštěstí správní soudy patří k těm méně pomalým a na červen tohoto roku bylo svoláno veřejné slyšení; na jeho konci zazněl pro mnohé překvapivý rozsudek. Soud rozhodl, že nečinnost ministerstev zasahuje do základních práv žalujících. Soud ve svém rozsudku uvedl např. následující:

Globální oteplování způsobené vypouštěním skleníkových plynů nepříznivě ovlivňuje klimatické podmínky potřebné k lidskému životu, čímž zasahuje do práva na příznivé životní prostředí, které je zaručeno čl. 35 odst. 1 Listiny.

Klima představuje nenahraditelnou hodnotu, na níž závisí nejen osud lidstva, ale také života na této planetě, a které náleží nejvyšší možná míra ochrany (princip nejvyšší hodnoty).

Úkolem mitigačních (zmírňujících) opatření je odvrátit nebezpečnou změnu klimatu. Z hodnotících zpráv IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu) vyplývá, že nebezpečná změna není jen abstraktním pojmem, ale skutečným nebezpečím. Podle principu předběžné opatrnosti dle § 13 ZŽP (zákona o životním prostředí) nelze přijetí mitigačních opatření odkládat. To znamená, že opatření by měla být také včasná.

S ohledem na princip předběžné opatrnosti dle § 13 ZŽP nelze čekat s kontrolou plnění Pařížské dohody až do roku 2030 a připustit těžko odstranitelné poškození klimatu způsobené případnou nečinností žalovaných ve dřívějších letech. Jedná se o předpoklad účinné soudní kontroly v oblasti ochrany životního prostředí.

Rozsudek a celé jeho odůvodnění bylo velkým zadostiučiněním nejen pro spolek, ale i pro širší veřejnost, která se aktivně zasazuje za lepší klimatickou politiku. Rozsudek správního soudu je ode dne zveřejnění pravomocný a zmíněná ministerstva by měla podle něj navrhnout vyšší cíle snižování emisí a konkrétní opatření. Všechna čtyři ministerstva, tj. Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy a Ministerstvo průmyslu a obchodu, se odvolala pomocí podání kasační stížnosti. Ta sice nemá odkladný účinek, ale ministerstva v praxi bohužel místo nějaké věcné diskuse a snahy o zlepšení jen opakují argumenty, které u soudu neuspěly. Možná by si místo toho měla pozorněji přečíst rozsudek, např. na s. 47: Žalovaní neuvedli žádný legitimní důvod, proč je aktualizace Politiky ochrany klimatu plánována až na rok 2023. … Účel principu předběžné opatrnosti spočívá v předejití nevratnému nebo závažnému poškození životního prostředí, jímž klimatická změna nepochybně je. Čím dříve budou navržena a implementována přiměřená mitigační opatření, tím spíše bude splněn cíl EU. Jde o povinnost včasného konání.

Jiří Jeřábek

Autor je jedním z koordinátorů aktivit spolku Klimatická žaloba ČR.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu