Čtení na tyto dny

Přítel

Ať bydlí tam
kde je dřív jaro
později podzim
nejlépe u řeky
kolem níž
by se dalo jít lesem
kde by se naše myšlenky
uklidněné
rozestoupily jako stromy -
aby se tolik netrápil
až vtrhnem do jeho pokoje
v kterém na nás slovy myslívá
zrovna když ubližujeme ženě
nebo se ztrácíme v strachu
že máme ze srdce
jen cestu
zkoušíme-li to sami
na svou pěst
se svým jsem

(Zdeněk Volf) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Příroda ve městě?


Dušan Šlosar, č. 6/2009, str. 17

Ve městě se nám příroda shledává obtížně, jsou tam vidět jen stromy, a i ty lidským přičiněním dopadají většinou neslavně. A přesto existují přírodní útvary, které dokážou městu dodat lesku, lesku v pravém smyslu - řeky. Ale týká se to jen těch velkých, v Praze Vltavy, v Brně leda Svratky a ještě méně Svitavy.

Ale proč se ty řeky tak jmenují, znamenají jejich jména něco? Nejméně toho kupodivu víme o Vltavě, kterou nadto Ptolemaios pokládal za horní tok Labe. Z toho hlediska líp dopadá jiný pražský tok - Botič. Historikové o něm vědí, že se kdysi jmenoval Botieč, a jazykovědci zase to, že šlo o odvozeninu od starého slovesa botěti, které vyjadřovalo nabývání na objemu, bo(b)tnání.

Brněnské řeky mají jména jen o málo průhlednější. Svratka, u níž bylo staré Brno původně založeno, má název prastarý, ještě pragermánský; jeho původní kořen Svart- pojmenovával čerň. Proto jí také staří Brňáci říkali Švarc-ava. Druhá brněnská řeka byla jejím protikladem, a proto je to Svit-ava. Přípona -ava v názvech řek vznikla z dávného slova ahwa, znamenajícího voda.

Třetí řeka nese název nesrozumitelný: Ponávka, původně ovšem Ponava. A těžko ji také dnes ve městě uvidíme, zmizela v kanálech pod Lužánkami, pod ulicí Příkop, pod ulicí (!) Ponávka, ulicí Vlhká a dále k jihu už i bez těch vlhkých stop. Tak jsme zatočili s říčkou, jejíž název je starší než všecko, co dnes stojí kolem! A skutečnost, že nějaký potok kdysi protékal dolní částí náměstí Svobody a někdejším kinem Kapitol, už nám zní jako báje. Nechováme se k těm dodavatelkám lesku do měst moc krásně. Pokud z nich ovšem nemáme strach!

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu