Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Příroda ve městě?


Dušan Šlosar, č. 6/2009, str. 17

Ve městě se nám příroda shledává obtížně, jsou tam vidět jen stromy, a i ty lidským přičiněním dopadají většinou neslavně. A přesto existují přírodní útvary, které dokážou městu dodat lesku, lesku v pravém smyslu - řeky. Ale týká se to jen těch velkých, v Praze Vltavy, v Brně leda Svratky a ještě méně Svitavy.

Ale proč se ty řeky tak jmenují, znamenají jejich jména něco? Nejméně toho kupodivu víme o Vltavě, kterou nadto Ptolemaios pokládal za horní tok Labe. Z toho hlediska líp dopadá jiný pražský tok - Botič. Historikové o něm vědí, že se kdysi jmenoval Botieč, a jazykovědci zase to, že šlo o odvozeninu od starého slovesa botěti, které vyjadřovalo nabývání na objemu, bo(b)tnání.

Brněnské řeky mají jména jen o málo průhlednější. Svratka, u níž bylo staré Brno původně založeno, má název prastarý, ještě pragermánský; jeho původní kořen Svart- pojmenovával čerň. Proto jí také staří Brňáci říkali Švarc-ava. Druhá brněnská řeka byla jejím protikladem, a proto je to Svit-ava. Přípona -ava v názvech řek vznikla z dávného slova ahwa, znamenajícího voda.

Třetí řeka nese název nesrozumitelný: Ponávka, původně ovšem Ponava. A těžko ji také dnes ve městě uvidíme, zmizela v kanálech pod Lužánkami, pod ulicí Příkop, pod ulicí (!) Ponávka, ulicí Vlhká a dále k jihu už i bez těch vlhkých stop. Tak jsme zatočili s říčkou, jejíž název je starší než všecko, co dnes stojí kolem! A skutečnost, že nějaký potok kdysi protékal dolní částí náměstí Svobody a někdejším kinem Kapitol, už nám zní jako báje. Nechováme se k těm dodavatelkám lesku do měst moc krásně. Pokud z nich ovšem nemáme strach!

Dušan Šlosar

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu