Čtení na tyto dny

Stromům

Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)

Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.

Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.

Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!

Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.

(Jan Zahradníček 
Jeřáby, 1933) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Proč Javorenští nechtějí ‚bioplynku‘


Radka Jarušková, č. 6/2009, str. 20

Osada Javorné leží v malebné krajině Železných hor. Žije v ní zhruba třicet stálých obyvatel a chalupářů. Nedaleko od domů stojí rozsáhlý kravín, vedle kterého se v současné době plánuje výstavba bioplynové stanice. Občané jsou ale proti.

„Narostla by pachová zátěž, protože objekt by stál ve svahu nad rodinnými domky ve vzdálenosti zhruba sto padesát metrů. Obcí by projely stovky a stovky vozidel navíc, zvýšil by se hluk. Bolestí celé záležitosti je, že nikdo problém nevnímá s ohledem na životní prostředí obyvatel Javorného,“ vyjadřují se rozhořčení občané.

Bioplynové stanice přitom jsou v současné době podporovaným alternativním zdrojem energie. „Výhodou bioplynových elektráren je velmi efektivní zhodnocení biomasy a odpadu formou výroby elektřiny a tepla. Elektřinu stát vykupuje za garantované ceny, teplo se dá použít k vytápění obce. Mezi nevýhody patří zápach, ale to byl problém u raných projektů před pěti lety a u stanic, u nichž jsou vstupní surovinou odpady. U zemědělských stanic je riziko zápachu minimální,“ ujišťuje Tomáš Dvořáček, vedoucí sekce bioplyn organizace CZ Biom - České sdružení pro biomasu.

Obyvatelé Javorného ale nevěří, že se pachová zátěž nezvýší. „Bioplynovou stanici ve Velkém Karlově je cítit několik kilometrů daleko. Kolem objektu ale v okruhu pěti kilometrů nestojí jediná nemovitost. Výjimkou jsou Božice, které však leží za kopcem. To je obrácená situace proti té naší, kde by šel zápach spádem k domům. Už dnes se v areálu zemědělského družstva šlape v močůvce. Jak to bude vypadat, až tam budou vozit ještě kejdu,“ bojí se v Javorném.

Investor celého projektu, Zemědělská a.s. Horní Bradlo, se k záležitosti odmítl vyjádřit. „Zatím je to ve stadiu příprav,“ uvedl jeho zástupce. Bližší parametry plánované bioplynové stanice se nicméně dají vyčíst například z žádosti investora o stanovisko Správy CHKO Železné hory, zda je potřeba posouzení vlivů na životní prostředí (EIA). Dokument obyvatelé Javorného získali na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Dalším zdrojem údajů je sdělení krajského úřadu k EIA, volně dostupné na internetu.

Vstupní surovinou bioplynové stanice by měla být zejména kejda skotu, dále také kukuřičná siláž, travní senáž a nedožerky z krmných žlabů. Fermentor, ve kterém se hmota rozkládá, má mít objem 4 323 m³, plynojem by měl pojmout 400 m³ bioplynu. Tepelný výkon motoru se plánuje na 531 kW. Teplo by sloužilo k ohřívání fermentoru a sušení dřeva. Předpokládá se dodávka vyrobené elektrické energie do rozvodné sítě a rozvážení vzniklého hnojiva na pozemky zemědělské společnosti.

Zastupitelstvo obce Horní Bradlo, pod kterou osada Javorné patří, na svém zasedání udělilo souhlas se záměrem výstavby bioplynové stanice. „Máme zájem na tom, aby byla zachována schopnost udržovat krajinu v kulturním stavu. Kdyby Zemědělská a.s. ukončila výrobu, je na každém majiteli pozemku, zda by pole sklidil. A zápach by nebyl větší, než je teď. Je možné, že doprava by narostla, ale sklízí se a vozí i v současnosti,“ uvedl starosta obce Karel Linhart.

V Javorném zformulovali petici, kterou podepsalo všech třicet stálých obyvatel a chalupářů. „Poslali jsme ji na obecní úřad, krajský úřad, Českou inspekci životního prostředí, krajskou hygienickou stanici, na Správu chráněné krajinné oblasti Železné hory. Od některých úřadů jsme dostali odpověď, že zatím nic neprobíhá, od Správy CHKO, že bychom od nich chtěli, aby ohýbali zákon,“ řekla Michaela Kloučková, která následně s dalšími obyvateli založila Občanské sdružení za čisté a klidné Javorné. „Máme tak větší možnosti, můžeme se stát účastníkem územního nebo stavebního řízení,“ vysvětlila Kloučková.

Investor mezitím pokračuje ve vyřizování potřebných povolení. Krajský úřad na jeho žádost zamítl nutnost zjišťovacího řízení procesu EIA s odůvodněním, že tento záměr nedosahuje významného vlivu na obyvatelstvo, veřejné zdraví a životní prostředí. Územní řízení ani vyřizování stavebního povolení zatím neprobíhá.

Občané Javorného se staví proti plánované stavbě na rozdíl od ekologů, kteří problematiku výstavby bioplynových stanic vidí někdy až příliš jednoznačně kladně a nevýhody přehlížejí. Jana Kravčíková z Ekologického právního servisu vysvětluje: „Jsme si vědomi toho, že stavba bioplynové stanice může zasáhnout do pohody bydlení nebo do krajinného rázu. Naproti tomu jsou bioplynové stanice jedním ze způsobů získávání energie udržitelným způsobem, a jsou tedy důležité při řešení problému globálního oteplování. Proto v této oblasti poskytujeme pouze obecné poradenství.“

„Podmínky výstavby bioplynových stanic upravuje metodický pokyn Ministerstva životního prostředí, který však není závazný, slouží jako vodítko například pro krajské úřady,“ připomíná Dvořáček z organizace Biom. Podle dokumentu je vhodné kolem zemědělské bioplynové stanice vyhlásit aspoň 300metrové ochranné pásmo vzhledem k plánované výstavbě rodinných domů. Ovšem v Javorném již rodinné domy stojí, a to mnohem blíže.

„My se domníváme, že je to neúnosné. Z hlediska životního prostředí a ekologie není normální, aby bioplynová stanice stála 150 metrů od obce,“ říká Josef Kubelka, další z členů výboru občanského sdružení v Javorném. Případ Javorného nastoluje otázku, zda je vhodné bioplynové stanice stavět vždy a všude.


Mgr. Radka Jarušková (1983) absolvovala mediální studia, žurnalistiku a environmentální studia na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity, radka(zavináč)slunovrat.info

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu