VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Za našich mladých let býval zajíc zajícem obecným. Teď je zajícem polním a pěkně na to nové jméno doplácí. Z našich polí si totiž vyžírá jen to nejhorší a v tomto směru skutečně hladem netrpí. K ničení posledních zbytků mezí či polních mokřadů, k nevhodné skladbě plodin a obhospodařování zbytečně silnou, širokozáběrovou technikou, přibylo do smrticího koktejlu českého kořistnického velkozemědělství ještě nadměrné používání pesticidů a zejména herbicidu glyfosát, důvěrně známého pod obchodní značkou Roundup. Popsat působení tohoto koktejlu na zvířecí obyvatele naší krajiny si vzali za svoje pracovníci brněnského Ústavu výzkumu globální změny. Ale protože koroptve, křepelky nebo populace divokých bažantů z naší krajiny téměř zmizely a včele nebo motýle (jak je obecně známo) mají řepku rádi, padl los právě na zajíce. A protože zajícovu spokojenost s jeho životním prostředím nelze zjistit dotazníkovým šetřením, byla zvolena metoda stanovení úrovně kontaminace organismu zajíců všemi těmi skvělými jedy eufemisticky nazývanými „prostředky na ochranu rostlin“.

Zajíc je relativně dlouhověkým obyvatelem zemědělské krajiny, takže poměrně reprezentativně odráží jak zatížení krajiny přímým postřikem, tak látkami, které již kolují v potravním řetězci. Médium, které integruje všechny metabolické produkty, je s odpuštěním moč. A protože „darmo zajíce po lese honit“ bylo rozhodnuto, že „zajíce se sčítajů až po honu“, respektive, že k odběru vzorku budou využiti zajíci ulovení v jednotlivých honitbách. Takže nebohé zajíce nejen trefily broky, ještě z nich po smrti někdo potupně mačkal moč.

Výsledky byly ovšem alarmující, zaječí rekordmani do sebe během života dokázali vstřebat až osm rozmanitých jedů a průměrný český zajíc drží skóre 4,5 cizorodé látky na jeden vzorek. Na výběr bylo hned z osmnácti různých látek, jejichž komplikované názvy se ani nepokouším vyslovit. Za spektrem nalezených látek nezůstávala pozadu ani celková hmotnostní suma pesticidů. Naopak, v mnohém počet identifikovaných látek zastínila. Nejvyšší zjištěná suma přesahovala úroveň čtyř tisíc mikrogramů na litr moči. Nad tisícem mikrogramů se u nás držely ještě další tři lokality. To už je vskutku slušná kontaminace. Sám glyfosát Roundup se na těchto výsledcích podílel minimálně čtvrtinou. Je si také nutné uvědomit, že analýzy byly prováděny u zajíců, kteří se dožili honu. Je možné, že jejich méně šťastným, ale více kontaminovaným druhům, nebylo dopřáno této hrdinské smrti a už dávno před honem bídně pošli někde v mlází.

Nutno říct, že bylo jedno, kde zajíci pobíhali. Stejně dopadli v širých lánech, v jabloňovém sadu nebo na vinici. Čestnou výjimkou bylo letiště Ruzyně, ale to je spíše biotop pro letadla než pro zajíce.

Vlastně zde byla výjimka ještě jedna. V rámci výzkumu bylo totiž monitorováno i několik lokalit na území sousedního Rakouska. A přesto, že tyto lokality byly od našich hranic jen, co by kamenem dohodil, výsledky byly diametrálně odlišné. Bylo zde zjištěno pouze stopové množství glyfosátu a celkově bylo naměřeno méně než jeden mikrogram pesticidů na litr. To je čtyřtisíckrát méně než nejhorší výsledky z našeho území. Je pravděpodobné, že v Rakousku používají méně chemie, ale určitě je to víc, než jedno promile spotřeby našich průmyslových zemědělců. Důležitou roli zde zřejmě hraje i jiný faktor. Je zde patrný kladný vliv ekologického zemědělství na orné půdě v kombinaci s jemnou strukturou zemědělské krajiny. Zdá se, že i poměrně malé plochy krajinné zeleně alespoň částečně eliminují neustálý styk s pesticidy a významně snižují jejich obsah v tělech zajíců.

Zajíc polní se latinsky řekne Lepus europaeus, tedy evropský. Takže zajíci, utíkej do Evropy? Nebo by se možná směrem do Evropy mělo rozběhnout naše zemědělství, aby naši zajíci nemuseli těm rakouským závidět.

David Veselý