|
Vstup pro předplatitele: |
— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:
Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.
(Ludvík Kundera)
Berneška velká není původním evropským druhem, ale v posledních letech se občas objevuje i u nás. Je příbuzná s husou velkou, se kterou se výjimečně i kříží. A právě k tomu asi letos došlo na štěrkovně v Hustopečích nad Bečvou.
Mezidruhové křížení je u volně žijících vodních ptáků velmi vzácné, ale občas se to stává. Častěji k tomu dochází u chovatelů. Vznik smíšeného páru mezi berneškou velkou a husou velkou je raritou a jde o první případ v České republice.
Berneška velká pochází ze Severní Ameriky, ale lidé ji vysadili v severozápadní Evropě a také chovali v parcích, odkud se rozšířila do volné přírody. Je větší než naše husa velká a snadno se pozná podle velmi dlouhého černého krku a černobílého zbarvení hlavy.
Na štěrkovně v Hustopečích nad Bečvou se poprvé objevily bernešky velké v dubnu 2020, a to dokonce 3 kusy. Na jaře následujícího roku se zde zdržovaly 2 až 4 kusy, stejně jako loni. Letos se jedna objevila již v březnu a vzhledem k tomu, že neměla druhou bernešku do páru, tak vytvořila pár s husou velkou.
15. dubna 2023 byla poprvé pozorována berneška velká společně s husou velkou a s osmi mláďaty na hladině bývalé štěrkovny. Je však otázkou, zda jde opravdu o křížence těchto dvou druhů, protože si mohla berneška osvojit mláďata husy velké, která přišla o partnera. Ornitologové je proto hodlají sledovat až do dospělosti, kdy se podle jejich zbarvení pozná, zda jde opravdu o křížence.
Budeme vás o tom informovat.
Text i fotografie Jiří Šafránek