Vstup pro předplatitele: |
bylo
příliš mnoho kamení
na zemi
a země porodila stromy
bylo
příliš mnoho dřeva
mezi nebem a zemí
a země
porodila člověka
a člověk
vzal sekeru
(Jan Tluka)
Ne že by se ptákům žijícím v lidských sídlištích nevěnovala pozornost již odedávna. Že však může být ptactvo ve městě a jeho vztahy k umělému prostředí objektem vědeckého zkoumání, se u nás ukázalo až v 19. století. První práci publikoval v časopise Živa Antonín Frič (Ptactvo města Prahy, 1866). Následovaly různé drobnější časopisecké nebo i knižní zprávy o ptácích i z jiných měst, včetně menších souhrnů (Zdobnitzky v Brně, Miklík v Ostravě, Musílek v Pardubicích). Větší knižní publikace však nadále vycházely pouze o Praze: Pražské ptactvo od V. Wahla (1944) a Ptáci Velké Prahy od J. Bauma (1955). Teprve po roce 2000 se objevují nové knihy o městských ptácích, vesměs založené na podrobnějším doplnění výsledků čtvercového mapování ptactva při vytváření národních atlasů. Běží sice více programů, knižně zpracovány však byly zatím pouze dva:
Fuchs, R. et al.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy. Česká společnost ornitologická v nakl. Consult, Praha 2002, 320 s.
Vránová, S., Lemberk, V., Hampl, R.: Ptáci Pardubic. Východočeská pobočka ČSO a Východočeské muzeum v Pardubicích, 2007, 304 s.
Obě knihy mají mnoho společného: půvabnou grafickou úpravu včetně kvalitního tisku, množství mapek a fotografií jak ptáků a jejich hnízd, tak i různých typů městských prostředí. Základem textu jsou dějiny ornitologie v daném městě, rozbor typů prostředí, poznámky k metodice a celkové zhodnocení výskytu ptactva. Hlavní část však tvoří přehled výskytu jednotlivých druhů, jejich početnosti a změn. Atlas Prahy je doplněn o některé obecné kapitoly (avifauna vybraných evropských měst - Berlín, Lvov, Varšava, Londýn, Sofia, Florencie, Livorno; vodní ptáci, pražští holubi, krahujci, sokoli, koroptve, rehkové; otázky synantropizace a urbanizace; „prodloužený den“ ve městech aj.). Kapitola o ochraně ptactva ve městech bohužel chybí, pouze kniha o Pardubicích v závěru přináší stručné doporučení, co s poraněnými ptáky.
V této souvislosti se nabízí srovnání s nedávno vyšlou monografií věnovanou ptákům Vídně (Wichmann, G. et al.: Die Vogelwelt Wiens. Atlas der Brutvögel. Naturhistorisches Museum, Wien 2009, 382 s.), která každému druhu věnuje speciální kapitolu o jeho ochraně. Zajímavé je porovnání výskytu některých druhů, resp. jejich stupně urbanizace, s poměry u nás. Např. vrány se zatím v žádném českém městě neobjevují, naproti tomu holubi hřivnáči ve Vídni zdaleka nejsou tak početní jako u nás. Zmínky o možnostech ochrany ptačích druhů by v našich knihách mohly propagovat činnost České společnosti ornitologické a také některých organizací ČSOP, které chrání rorýsy, sovy a jiné druhy ve městech. Podobně vítané by asi byly i souhrny nejnovějších poznatků, jak postupovat při řešení potíží s některými problémovými druhy (městští holubi, šplhavci při zateplování budov apod.).
Karel Hudec
ornitolog