Vstup pro předplatitele: |
Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…
(František Schildberger)
Ne že by se ptákům žijícím v lidských sídlištích nevěnovala pozornost již odedávna. Že však může být ptactvo ve městě a jeho vztahy k umělému prostředí objektem vědeckého zkoumání, se u nás ukázalo až v 19. století. První práci publikoval v časopise Živa Antonín Frič (Ptactvo města Prahy, 1866). Následovaly různé drobnější časopisecké nebo i knižní zprávy o ptácích i z jiných měst, včetně menších souhrnů (Zdobnitzky v Brně, Miklík v Ostravě, Musílek v Pardubicích). Větší knižní publikace však nadále vycházely pouze o Praze: Pražské ptactvo od V. Wahla (1944) a Ptáci Velké Prahy od J. Bauma (1955). Teprve po roce 2000 se objevují nové knihy o městských ptácích, vesměs založené na podrobnějším doplnění výsledků čtvercového mapování ptactva při vytváření národních atlasů. Běží sice více programů, knižně zpracovány však byly zatím pouze dva:
Fuchs, R. et al.: Atlas hnízdního rozšíření ptáků Prahy. Česká společnost ornitologická v nakl. Consult, Praha 2002, 320 s.
Vránová, S., Lemberk, V., Hampl, R.: Ptáci Pardubic. Východočeská pobočka ČSO a Východočeské muzeum v Pardubicích, 2007, 304 s.
Obě knihy mají mnoho společného: půvabnou grafickou úpravu včetně kvalitního tisku, množství mapek a fotografií jak ptáků a jejich hnízd, tak i různých typů městských prostředí. Základem textu jsou dějiny ornitologie v daném městě, rozbor typů prostředí, poznámky k metodice a celkové zhodnocení výskytu ptactva. Hlavní část však tvoří přehled výskytu jednotlivých druhů, jejich početnosti a změn. Atlas Prahy je doplněn o některé obecné kapitoly (avifauna vybraných evropských měst - Berlín, Lvov, Varšava, Londýn, Sofia, Florencie, Livorno; vodní ptáci, pražští holubi, krahujci, sokoli, koroptve, rehkové; otázky synantropizace a urbanizace; „prodloužený den“ ve městech aj.). Kapitola o ochraně ptactva ve městech bohužel chybí, pouze kniha o Pardubicích v závěru přináší stručné doporučení, co s poraněnými ptáky.
V této souvislosti se nabízí srovnání s nedávno vyšlou monografií věnovanou ptákům Vídně (Wichmann, G. et al.: Die Vogelwelt Wiens. Atlas der Brutvögel. Naturhistorisches Museum, Wien 2009, 382 s.), která každému druhu věnuje speciální kapitolu o jeho ochraně. Zajímavé je porovnání výskytu některých druhů, resp. jejich stupně urbanizace, s poměry u nás. Např. vrány se zatím v žádném českém městě neobjevují, naproti tomu holubi hřivnáči ve Vídni zdaleka nejsou tak početní jako u nás. Zmínky o možnostech ochrany ptačích druhů by v našich knihách mohly propagovat činnost České společnosti ornitologické a také některých organizací ČSOP, které chrání rorýsy, sovy a jiné druhy ve městech. Podobně vítané by asi byly i souhrny nejnovějších poznatků, jak postupovat při řešení potíží s některými problémovými druhy (městští holubi, šplhavci při zateplování budov apod.).
Karel Hudec
ornitolog