|
Vstup pro předplatitele: |
Lese, ty mechatý spáči!
(Petr Hille)
Obydlí větrů nikdy neztišená,
plameny zelené, jež náhle vyrazí
a šedá hnízda berou na ramena,
až zase řeřavějí před mrazy.
Vy harfy záchvěvů, jež umírají
pod srdci dosud nenarozeným,
jen brzy milující vás se ptají,
jak lásku stínů spoutat světlem svým.
Vy sloupy zpívající z modra nebe,
vy lesy ležící jak zvíře plné tmy,
jak vaše ticho zneklidní a zebe!
Zelené štěstí poznat dejte mi,
až v přilbách světla sladce obklopíte
mé hodiny jen pro vás, pro vás žité.
(Jan Zahradníček
Jeřáby, 1933)
Začátkem května se na podmáčeném poli u obce Vlkoš objevilo hejnko osmi kamenáčků pestrých (Arenaria interpres). Jde o bahňáky, kteří žijí v arktidě na pobřeží Skandinávského poloostrova a jen velmi vzácně se objevují v době tahu ve střední Evropě.
Kamenáček pestrý je veliký asi jako kos s krátkýma červenýma nohama a krátkým ocasem. Opeření horní části těla má rezavohnědé a černobílé, spodní strana těla je bílá s širokou černou hrudní páskou. Samec i samice jsou stejně zbarveni. Živí se korýši, hmyzem a měkkýši, které vyhledává pod naplavenými řasami na mořském pobřeží.
Hnízdí v pobřežní tundře a je jedením z nejseverněji hnízdících ptáků. Je to tažný druh, který zimuje na mořských pobřežích všech kontinentů. U nás se vyskytuje velmi vzácně na tahu, a to pouze jednotliví ptáci nebo malá hejnka od 2 do 6 kusů. Zajímavé je i to, že na stejné lokalitě se s nimi zároveň vyskytují i další u nás vzácné severské druhy, jako jsou jespák křivozobý (Calidris ferruginea), linduška rudokrká (Anthus cervinus) a konipas luční severoevropský (Motacilla flava thunbergi). Na polním mokřadu u Vlkoše je objevil ornitolog Zdeněk Abrahámek.
Jiří Šafránek