|
Vstup pro předplatitele: |
— dnes 25. listopadu 1979 —
neříkat už nadále stromům stromy,
nýbrž nazývat je jmény:
pravými, smyšlenými, přezdívkou,
nikdy ne nadávkou:
Nazdar, jeřábe před oknem,
dočkáš se letos zase kvíčal?
Čao, kočičí jabloni na dvorku!
Sníš, hruško, o budoucích rydlech?
Smrky se jmenují
Nicolas, Henri, René.
Keř pámelník volá
po komolení,
i slovo se dá rozšlapat.
Jilmy, vydržte.
(Ludvík Kundera)
Začátkem května se na podmáčeném poli u obce Vlkoš objevilo hejnko osmi kamenáčků pestrých (Arenaria interpres). Jde o bahňáky, kteří žijí v arktidě na pobřeží Skandinávského poloostrova a jen velmi vzácně se objevují v době tahu ve střední Evropě.
Kamenáček pestrý je veliký asi jako kos s krátkýma červenýma nohama a krátkým ocasem. Opeření horní části těla má rezavohnědé a černobílé, spodní strana těla je bílá s širokou černou hrudní páskou. Samec i samice jsou stejně zbarveni. Živí se korýši, hmyzem a měkkýši, které vyhledává pod naplavenými řasami na mořském pobřeží.
Hnízdí v pobřežní tundře a je jedením z nejseverněji hnízdících ptáků. Je to tažný druh, který zimuje na mořských pobřežích všech kontinentů. U nás se vyskytuje velmi vzácně na tahu, a to pouze jednotliví ptáci nebo malá hejnka od 2 do 6 kusů. Zajímavé je i to, že na stejné lokalitě se s nimi zároveň vyskytují i další u nás vzácné severské druhy, jako jsou jespák křivozobý (Calidris ferruginea), linduška rudokrká (Anthus cervinus) a konipas luční severoevropský (Motacilla flava thunbergi). Na polním mokřadu u Vlkoše je objevil ornitolog Zdeněk Abrahámek.
Jiří Šafránek