VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Pokud patříte mezi tu skupinu příznivců ochrany přírody, která si myslí, že máme málo informací o naší přírodě a krajině, pak vězte, že Informační systém ochrany přírody obsahuje tolik záznamů, dokumentů a map, že dnes již ani tak není hlavním problémem to, zda informace existují, ale spíš zda je umíme vyhledat a správně analyzovat.

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR spustila na konci března 2024 nový portál služeb Informačního systému ochrany přírody (ISOP). Ten starý fungoval již dvacet let a bylo potřeba jeho podobu a hlavně obsah výrazně vylepšit.

Nový portál ISOP sdružuje data o ochraně přírody a krajiny a pomocí různých aplikací a služeb je zdarma poskytuje veřejnosti. Umožňuje také vzájemné propojení dat a jejich zobrazení. Díky tomu se stal novou platformou pro sledování stavu chráněných území a jejich předmětů ochrany na národní i evropské úrovni. Uživatelé se také v budoucnu dozvědí, jaká opatření se pro jejich zachování realizovala.

Portál ISOP je rozdělen do šesti hlavních tematických okruhů: územní ochrana, druhy, biotopy a stanoviště, péče o přírodu a krajinu, registr krajiny a poskytování dat. Celkem obsahuje téměř 4 tisíce karet chráněných území České republiky a přibližně stejný počet karet památných stromů. Portál dále sdružuje 60 tisíc karet druhů vyskytujících se na našem území. Tyto karty integrují aktuální záznamy o výskytu v Nálezové databázi ochrany přírody, která dnes sdružuje více než 34 milionů záznamů pozorovaných druhů živočichů a rostlin na území České republiky. Novinkou jsou i karty přírodních stanovišť a přírodních biotopů včetně mapových zákresů jejich výskytu.

Převážná většina informací a dat na portálu ISOP je přístupná veřejně bez omezení. Pro orgány ochrany přírody, vědce a univerzitní pracovníky portál nabízí další aplikace a nástroje, které jsou dostupné po přihlášení.

Co tu najdu?

Zkusme se na informace nabízené ISOP podívat prakticky. Zajímá mě, kdy byla vyhlášena národní přírodní rezervace Býčí skála v Moravském krasu a jaké další informace jsou k dispozici.

Hlavním rozcestníkem pro moje hledání je Portál ISOP - portal.nature.cz.

V hlavní části Územní ochrana kliknu na Chráněná území a zadám si název Býčí skála. Po rozkliknutí se mi objeví karta tohoto chráněného území se základními informacemi (rozloha, datum vyhlášení, co se zde chrání, kdo území spravuje a též popis všech přírodních fenoménů). Je zde též mapa území, v které si posuvníkem zobrazuji letecký snímek nebo základní mapu. Dále vidím, že předmětem ochrany jsou druhově bohatá společenstva … a krasové jevy a jeskyně. Dole na kartě se jako novinka od letošního roku zobrazuje realizovaná péče v území. V případě NPR Býčí skála tady vidím, že letos se bude realizovat seč křovinořezem za cirka 5 600 Kč. A když nevím o jaké managementové opatření se jedná, tak se mohu dále zanořit do další vrstvy a tam se to dozvím, včetně zobrazení mapky, kde se tato péče jinde v rámci ČR realizuje.

Přes ikonku knihy v záhlaví karty území se také dostanu do Digitálního registru Ústředního seznamu ochrany přírody (DRUSOP), kde najdu oficiální vyhlašovací dokumentaci, územní členění do katastrů, včetně seznamu parcel, vidím zde další právní dokumentaci (jako opatření obecné povahy), potom povolení všech výjimek a souhlasů k činnostem v tomto území, současný i historické plány péče, ostatní odborné dokumenty a zprávy vztahující se k dané NPR. Též zde vidím, že se NPR překrývá s evropsky významnou lokalitou Moravský kras a stejnojmennou CHKO. Po kliknutí na EVL Moravský kras vidím předměty ochrany této EVL, což je mj. kovařík fialový (Limoniscus violaceus), o kterého se zajímám.

Jdu tedy zpět na Portál ISOP a v sekci Druhy si vyhledám kartu tohoto druhu, o který mám zájem. Zde vidím mapu výskytu druhu v ČR v periodách od roku 1950 a pak mapu podle počtu záznamů dle Nálezové databáze ochrany přírody. Na kartě druhu dále vidím sezonní dynamiku tohoto druhu kovaříka (stadium larvy a dospělců dle záznamů v databázi). Pak je zde pravidelné hodnocení druhu z hlediska jeho ochrany z roku 2007, 2013 a 2019 jak v kontinentální, tak panonské geobiografické oblasti. Z něj se dozvím, že hodnocení stavu tohoto druhu v ČR je nepříznivé až nedostatečné a v závěru se mohu podívat, v jakých chráněných územích je tento druh předmětem ochrany. Mohu si stáhnout celou hodnotící zprávu a též metodiku hodnocení. Samozřejmě nechybí ani popis druhu včetně literatury a případně jeho fotografie.

V případě, že mě zajímají opravdové nálezy, je možné využít filtr nálezové databáze a na adrese https://portal.nature.cz/nd si po přihlášení do informačního systému svým účtem mohu zadat vlastní druhový či jinak specifický filtr. V našem případě tak zjistit, že pro kovaříka fialového evidujeme 178 nálezů v této databázi, která je z velké části plně přístupná veřejnosti.

Podobně mohu na portálu procházet karty dalších druhů rostlin a živočichů a dokonce i karty pro biotopy a stanoviště s obdobnými informacemi.

Do budoucna bude možné se podívat i na to, jaká péče se prováděla na území CHKO Moravský kras, tj. jaká managementová opatření zde hradil stát a komu.

Vlci - škody a úhyn

Zcela unikátní mapový výstup se týká i na stránkách Veroniky často propíraného druhu - vlka obecného (Canis lupus). V mapové aplikaci Vlci - škody a úhyn, která se denně aktualizuje, si můžete udělat obrázek o tom, kde byli vlci příčinou úhynu hospodářských zvířat, ale též objevíte místa, kde došlo k usmrcení nebo nalezení mrtvého vlka (nejčastěji při kolizi s autem). V mapě je i šířeji vymezené území, kde dochází k jeho opakovanému výskytu. A pokud jste zemědělský hospodář a zjišťujete, zda máte nárok na poskytnutí újmy, protože se nacházíte v tzv. biotopu vlka, pak pro vás je zásadní vrstva opakovaného výskytu vlka obecného.

Co ocení úřady

ISOP poskytuje též mapově zobrazené informace pro územní plánování. Jakýkoliv úřad nebo zpracovatel územně analytických podkladů si tak může v aplikaci nazvané Údaje o území stáhnout údaje (mapové vrstvy) pro využití např. při zpracování svého územního plánu. Data je možné vybrat podle hranic dané obce s rozšířenou působností (ORP), kraje, vojenského újezdu, podniku Povodí apod. Takto lze snadno získat vrstvu území, která ho zajímá, s lokalizací např. památných stromů, smluvně chráněných území, hranic bioregionů územního systému ekologické stability krajiny (ÚSES), mokřadů dle Ramsarské úmluvy atd. Jde o již standardně poskytovaná a otevřená data, která jsou široce využívána a která jsou publikována i v národním katalogu otevřených dat.

Pro fajnšmekry

Obyčejného milovníka přírody asi neohromí poskytovaná prostorová data o územích soustavy Natura 2000 v členění dle číselníku INSPIRE do 5 kategorií, nicméně pro sdílení dat s ostatními státy EU jsou tyto vrstvy nepostradatelné.

Další libůstkou jsou třeba naše zvláště chráněná území převedená do kategorizace chráněných území dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Vymezení říčních niv se může též zdát jako profesorský rozmar pro několik nadšenců z řad univerzitních pracovníků, nicméně údolní nivy jsou významným krajinným prvkem (VKP) ze zákona o ochraně přírody a krajiny a tedy jejich zanesení do map je zcela zásadní pro plánování či pro případné řešení sankcí v případě jejich ohrožení.

Konsolidovaná vrstva ekosystémů (KVES) je výstupem kombinujícím několik různých mapových vrstev - vrstva z mapování biotopů, vrstva Corine Land Cover, základní báze geografických dat, data z databáze využití půdy LPIS… Asi není potřeba se pouštět do detailů. Zájemci si tuhle informaci jistě najdou a v ISOP je k dispozici. KVES dělí krajinný pokryv do 40 různých kategorií. Jde o podklad pro mapování ekosystémových služeb a poskytuje komplexní pohled na naši krajinu, včetně sídel a člověkem velmi pozměněných území.

Budoucnost sdílení dat

Portál ISOP bude postupně zpřístupňovat další informace, které o naší přírodě a krajině máme. Jde o unikátní soubor databází a map, které jsou v kontextu celé Evropy, a snad i světa, zcela ojedinělé. Hlavním cílem je sbíraná data v tomto informačním systému průběžně vyhodnocovat a prezentovat. ISOP by měl kromě prezentování a vyhodnocování dat z monitoringu sloužit též k vyhodnocování péče o naše chráněná území. To je nejbližší budoucnost jeho směřování v několika příštích letech, kdy bude potřeba nejdříve tento systém plnit daty o prováděné péči z terénu. S tím AOPK ČR v letošním roce již započala - všechna realizovaná managementová opatření z krajinotvorných programů a operačního programu Životní prostředí (OPŽP) se již propisují do sdílených databází a během několika let bude možné začít postupně aplikovat pro chráněná území adaptivní managementový cyklus. Již dnes jsou však všechny informace z monitoringu a mapování druhů a biotopů k dispozici a stojí zato si jimi alespoň zasurfovat. Myslím, že žádného milovníka přírody či přírodovědce zpřístupněná data nenechají v klidu.

Tomáš Růžička (1967) je vedoucím samostatného oddělení vnějších vztahů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, kde pracuje od roku 2018. Před svým působením ve státní správě byl výkonným ředitelem Nadace Partnerství.