VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Nálezová databáze ochrany přírody (také NDOP, nálezová databáze nebo jen databáze) shromažďuje všechna data o výskytu druhů na území České republiky již od roku 2006. Navázala na dosavadní snahy o správu dat o výskytu druhů a s postupným růstem obsahu získávala pozornost jak v ochraně přírody, tak i mezi odborníky, zoology, botaniky a mykology. Jde v podstatě o sadu nástrojů umožňujících prohlížení, zadávání a správu dat, které jsou přístupné prostřednictvím portálu Informačního systému ochrany přírody na adrese https://portal.nature.cz/nd/.

Možnosti a obsah nálezové databáze se od doby jejího vzniku poměrně úspěšně šířily. Je podstatným zdrojem informací o výskytu druhů na našem území, mj. je obvyklým zdrojem publikovaných síťových map rozšíření druhů. Především ale slouží českým odborníkům v ochraně přírody či ochranářské biologie jako efektivní a kvalitní zdroj informací.

Databázi spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jedním z mnoha jejích úkolů je monitoring biodiverzity. Ten zahrnuje např. inventarizační průzkumy, mapování i jiné podoby dokumentace druhů či biotopů. Seznam takových pojmů či úkolů roste postupně s dalšími právními úpravami na národní i evropské úrovni. Za těmito pojmy se skrývá v určitém specifickém kontextu velmi tradiční činnost biologů: vyhledávání a určování druhů v určitém území. Monitoring biodiverzity je velmi rozsáhlý, většinou je třeba postihnout celé území státu, všechna chráněná území, široké spektrum druhů a zároveň je třeba být schopen dávat odpovědi i na velmi lokální dotazy. Pro takový typ úkolů se instituce jako AOPK ČR vyrovnávají vedením databází zaměřených především na druhovou diverzitu. Výstupem jsou totiž právě nálezy, tedy přesněji záznamy o výskytu druhů na konkrétních místech, které jsou v databázích shromažďovány a zpřístupňovány. V Česku je to Nálezová databáze ochrany přírody, díky univerzálnímu záběru a zázemí de facto národní portál druhové rozmanitosti.

Databáze shromažďuje informace o všech druzích, neomezuje se na žádnou skupinu ani významem pro ochranu přírody. Rostoucí hodnotu mají i záznamy o druzích běžných, a proto jsou v databázi také významně obsaženy. Podobně jako data získávaná institucemi ochrany přírody se do ní dostávají i data z dalších zdrojů, z jiných specializovaných souborů, z publikací i sbírek, po revizi i data od veřejnosti. Podstatné je, že všechna data jsou lokalizována a datována. Databáze je velmi rozsáhlá a stále roste, v současnosti obsahuje více než 35 milionů záznamů, a většina obsahu je veřejně přístupná.

Obecné potřeby, na které databáze výskytu druhů reagují, jsou v podstatě dvě. Znalost rozšíření určitého druhu. Druhou typickou situací je potřeba seznamu druhů z daného území. To je obvyklá situace pro ochranu přírody, může jít o chráněné území, v němž je třeba upravit péči. Ale podobně se může investor informovat o limitech na ploše v jeho zájmu či výletník plánovat trasu zaměřenou na pozorování druhů. Databáze nabízí každodenně aktualizované mapy rozšíření všech druhů v ČR v prostředí Karet druhů. Jsou volně dostupné i bez přihlášení. Znalost je kompletní především u obratlovců a druhů významných pro ochranu přírody. Pokud byste však měli zájem o detailní prohlížení databáze, tedy přesné lokality a data výskytu, je třeba se zaregistrovat. Registrací si otevřete Filtr nálezových dat, tedy formulář pro dotazy přímo do databáze. Je možné vybrat jméno druhu (databáze reaguje našeptávačem na česká i vědecká jména) a filtrovat. Je možné zadat např. jméno katastrálního či chráněného území a získat výsledky. Využít je možné i tzv. geografický filtr, dotaz zákresem v mapě, který je pohodlnou cestou k definici dotazovaného území. Dotazy je ale možné kombinovat, např. omezit na definované území a vybranou skupinu druhů v určitém období. V kladení dotazů se meze téměř nekladou. Výsledek filtru je možné prohlížet v tabulkovém seznamu, ale také zobrazit v mapě. Případně můžete mezi oběma přehledy, mapovém i tabulkovém, přecházet: zobrazit si mapu u jednotlivých nálezů či kliknutím zjistit detaily o lokalitě v mapě. Data je možné si exportovat v podobě tabulek či vrstev lokalit.

Pouze některé ohrožené druhy (tzv. citlivé druhy) nemají detailní, přesné záznamy přístupné veřejně, ale pouze smluvně, expertům a orgánům ochrany přírody. Takovými druhy jsou např. kriticky ohrožené orchideje či hřiby, velké šelmy nebo některé druhy dravců. Nálezová databáze ochrany přírody je stále rostoucí a kontrolovaný zdroj informací o rozšíření druhů. Slouží zájemcům z řad veřejnosti, hospodářům a uživatelům krajiny, vědcům pro analýzy a interpretace, a ochraně přírody jako podklad pro rozhodování či péči. Její možnosti rostou s počtem obsažených dat. Pokud jsou tedy druhy předmětem vašeho zájmu, doporučuji databázi vyzkoušet.

Pokud vyzkoušíte a získá si vás pohled do databáze, možná vás zláká i možnost do ní přispět. Data se do databáze dostávají dvěma základními způsoby: administrátorským importem či přímým vložením uživatelem související aplikace. Oba způsoby zahrnují řadu variant a jsou určeny pro různé skupiny uživatelů. Uživatelem je většinou autor záznamu, ale i přepisovatel údajů z publikací.

V případě importů zpracováváme data ve strukturované podobě, odpovídající položkám databáze. To mohou být např. různé evidence druhových pozorování či sbírek, výstupy projektů atp. Importem se do databáze dostávají i data z aplikací AOPK ČR, ale také z mimoagenturních databází (AVIF, eBird, iNaturalist, České národní fytocenologické databáze, BioLib.cz aj.).

Pokud tedy máte zájem o to dostat svá data k ochraně přírody a jste uživateli výše uvedených databází, nemusíte již činit více, vaše data se do ní dostanou. Pokud si sami budujete vlastní databázi a měli byste zájem o její převod do NDOP, netřeba se obávat námahy, pokud budou data ve vyhovující struktuře, je možné je zpracovat hromadně.

V případě vkládání dat byl od počátku k dispozici nástroj NDOP (ndop.nature.cz, pro rozlišení od databáze ve zkratce bez mezery). Slouží především specialistům. Jde o efektivní nástroj u zápisu dat s mnoha parametry či typicky inventarizačních průzkumů. Pro data náhodných pozorování však pohodlný není. V takových případech je efektivním nástrojem BioLog, mobilní aplikace - zápisník druhových nálezů.

BioLog je mobilní aplikace, kterou vyvinula Agentura ochrany přírody a krajiny ČR už před více než deseti lety, v roce 2013. V tehdejší době to byla jedna z prvních reakcí na rozmach mobilních telefonů, které přinášely celou řadu nových funkcí.

Možnost využít aktuální lokaci a čas zařízení a zapisovat přímo v terénu se nabízí a BioLog není v tomto světově ojedinělou aplikací. Je nástrojem i pro uživatele z řad veřejnosti, stejně jako jeho webová varianta. Hlavní skupinu uživatelů ale v praxi představují uživatelé s právem zápisu do NDOP, pro které je BioLog rychlejší, jednodušší, s terénní možností zpracování a odeslání dat.

BioLog je aplikace pro mobilní telefony na platformě Android i iOS (tato verze ale má redukované funkce). Po instalaci si aplikace žádá přístup k informacím o poloze a k médiím. To jsou požadavky minimální právě vzhledem k funkčnosti aplikace, polohu využívá pro automatickou lokalizaci a pod médii je třeba chápat možnost přikládat fotografie jako dokumentaci nálezů. Z fotografií je možné vyrábět záznamy přenosem dat o poloze a času.

Pokud druhy neznáte, BioLog nepomůže. Na rozdíl od aplikací, které obsahují nástroje na určení druhů (např. iNaturalist či ObsIdentify, PlantNet apod.). Atraktivita BioLoga pro veřejnost v porovnání s nimi tak nyní značně uvadá.

BioLog má velmi střízlivý design, spolu s malými nároky na paměť a síťové přenosy tak oslovuje zase jinou skupinu uživatelů. BioLog má také další, jedinečnou a užitečnou funkci Mé okolí. Pod tímto nenápadným názvem je možné si zobrazit obsah NDOP. Protože ta je v Česku nejkompletnějším souborem dat o druhovém rozšíření, jde o cestu k dostatečně početnému místnímu druhovému přehledu.

Data od veřejnosti jsou obecně cenná, nikdy nebudeme znát o rozšíření druhů vše a i náhodný nález může být podstatným prvkem pro analýzy či ochranu území. V prostředí BioLoga je na veřejnost zaměřeno mapování veverky, kdy je on-line vytvářena na základě dat z BioLoga a NDOP mapa jejího rozšíření včetně odlišení výskytu barevných forem. Veverka je druhem, kde určení druhu (BioLog nepomůže) není limitem. Další akcí s jistým veřejným potenciálem je mapování bílých míst po celém Česku. Pocit objevitele neznámého lze zažít i za humny. Do NDOP se ale výše zmíněnými importy dostávají i data z přímo na veřejnost cílených výzev, především ze stále oblíbenějšího iNaturalistu např. City Nature Challenge (v jeho počátcích byl BioLog variantní aplikací pro zápočet dat do soutěže měst) či na vybrané druhy (např. Chrobáci ČR).

Karel Chobot je ředitelem odboru monitoringu biodiverzity v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR.