VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Vodní toky v ČR jsou, podobně jako jinde v Evropě, po staletí ovlivňovány činností člověka. Historické úpravy pro plavení dřeva, mlýny, hamry nebo napájení rybničních soustav zintenzivnily ve 20. století v podobě novodobých úprav vodních toků zejména pro účely protipovodňové ochrany, plavby nebo intenzifikace zemědělství. Pokud data o úpravách koryt a objektech na vodních tocích (myšleno překážkách pro migraci ryb, pohyb sedimentů a proudění vody) existují, jsou zpravidla u správce daného vodního toku.

Jaká data máme a kdo je spravuje?

Správcem těch největších tzv. významných vodních toků jsou státní podniky Povodí, data o významných vodních tocích existují, jsou však vedena a zejména digitalizována v různé podrobnosti. Většinu (více než 80 % délky vodních toků) tvoří drobné vodní toky, z nichž velká část byla do roku 2011 spravována Zemědělskou vodohospodářskou správou (ZVHS), před rokem 2001 Státní meliorační správou. Za tyto vodní toky existují data o upravenosti pořízená ZVHS digitalizací map s ručně zakreslovanými úpravami pracovně nazývaná Pulec - Farmář. Data jsou veřejně dostupná, ale ne zcela spolehlivá. Od zániku ZVHS jsou drobné vodní toky cirka z poloviny spravovány státním podnikem Lesy České republiky a z poloviny státními podniky Povodí (data o drobných vodních tocích ve správě podniků Povodí zpravidla nejsou od dob ZVHS dále zpracovávána nebo jejich ověřování probíhá velmi omezeně). Pak tu máme ještě mnoho kilometrů „ostatních vodních linií“. Patří sem náhony a podobné stavby, ale také hlavní odvodňovací zařízení nebo hlavní meliorační zařízení. Zpravidla se jedná o upravené napřímené odvodňovací kanály ve správě Státního pozemkového úřadu, které nejsou podle vodního zákona vodními toky! Tato skutečnost ještě mírně komplikuje už tak neúplné statistiky o upravenosti vodních toků.

Jednotný podklad za celé území ČR představují Základní vodohospodářské mapy v měřítku 1 : 50 000, vyjadřující zpravidla stav z 80. let 20. století, neboť v té době probíhala jejich poslední aktualizace. Vodohospodářské mapy jsou veřejně dostupné a úprava je zde zakreslena jako tečky podél linie vodního toku.

Samostatnou částí je evidence objektů - hrází, jezů, stupňů apod. vedená pro překážky vyšší než 1 m na Vodohospodářském informačním portálu Voda (ISVS Voda), pro překážky pod 1 m v různé míře podrobnosti a aktuálnosti u jednotlivých správců vodních toků.

Jaká data postrádáme?

Když si to tedy shrneme, data o podélných úpravách vodních toků existují v různých formách, podrobnosti a spolehlivosti a pro území celé ČR je velmi složité s nimi pracovat. Nelze souhrnně a jednotně vyjádřit, které vodní toky byly upraveny (a jak) a případné dostupné informace zpravidla vyjadřují stav bezprostředně po realizaci úpravy.

Postrádáme tak data o současném stavu vodních toků. Jak vypadá úprava po 35 nebo více letech od realizace? Má nyní úprava opodstatnění a má být dále udržována? Opodstatnění mají protipovodňové úpravy v zastavěných územích, ale udržování protipovodňové ochrany zemědělské půdy ve volné krajině může paradoxně zhoršovat průběh povodní v zastavěných územích ležících dále po proudu. Snad více než o povodních nyní slýcháme o suchých obdobích. Odvodnění krajiny kapacitními hlubokými opevněnými napřímenými koryty, která snižují hladinu podpovrchové vody, zrychlují odtok, brání komunikaci s podzemní vodou, už není žádoucí. Taková koryta neposkytují vhodné habitaty pro vodní organismy, které tak spíše přežívají, než prosperují. Je ale třeba vědět, kde tyto úseky máme, abychom mohli realizovat nápravu. Náprava nemusí být jen náročná komplexní revitalizace vodního toku s vykoupením pozemků a realizací nového koryta. Na mnoha místech je úprava natolik zpřírodněná (renaturovaná), že postačí třeba odstranění uvolněného opevnění, vyzdvižení úrovně hladiny (dostupné nejen pro rostliny na přilehlých polích) a rozčlenění koryta vhodnými strukturami z kamení nebo dřevní hmoty, doplnění štěrkového substrátu a říčního dřeva, odstranění příčných překážek, které již postrádají smysl, v případě potřeby stabilizace dna kamenitými pasy nebo delšími balvanitými skluzy, které snižují riziko dnové eroze. Pokud se koryto úspěšně renaturuje, postačí jej ponechat dalšímu vývoji a nezasahovat dalšími úpravami.

Postrádáme informace o stavu (kvalitě a charakteru) příbřežní zóny, které nevyčteme z žádné mapy, zejména pokud se jedná o drobné vodní toky. Zajímá nás dřevinný břehový porost poskytující zastínění, ochranu břehů, habitaty, šířka travního porostu, který zbrzdí splachy a vnosy. Zajímá nás, jestli je rozoráno až na břehovou hranu nebo neexistuje žádná zóna, ve které by se koryto mohlo vyvíjet, protože bezprostředně po břehu vede např. vyasfaltavaná cyklostezka. Postrádáme informace o reálných potřebách využití příbřežní zóny a možném potenciálu pro změnu.

Postrádáme informace o již provedených revitalizacích a jejich současném stavu. Doposud mluvíme pouze o upravenosti vodních toků, ale zajímají nás také přírodě blízké úseky vodních toků, které bychom měli nadále důsledně chránit před úpravami.

Projekt mapování vodních toků a návrh opatření AOPK ČR

Protože informace o aktuálním stavu vodních toků považujeme již dlouho za nedostatečné pro další systematické zlepšování jejich stavu a management, rozhodli jsme se pro sběr dat o vodních tocích pracovníky AOPK ČR v rámci projektu Pasportizace vodních toků. Projekt je financovaný z programu NPO-POPFK, probíhá od května 2023 a potrvá do prosince 2025. Mapovatelé prostřednictvím mobilní aplikace terénním mapováním sbírají informace o vodních tocích a na základě zjištěného navrhují opatření ke zlepšení nebo ochraně morfologického stavu. Zmapováno by mělo být 26 032 km vodních toků.

Smyslem projektu je vytvořit systematický návrh opatření do plánů dílčích povodí, získat argumenty pro nezasahování nebo pro míru zasahování do vodních toků, pro nastavování finančních nástrojů managementu vodních toků rezortu životního prostředí i zemědělství. Výsledky sběru dat, které z projektu vyplynou, by se měly stát podkladem pro plánování péče, podporu státní správy, strategické materiály a v neposlední řadě je jejich smyslem také podpora a doplnění dat pro digitální registr výpustí, který má být zřízen v souvislosti s „havarijní“ novelou vodního zákona.

Zaznamenáváme nejen upravenost trasy, dna a břehů, pokročilost působení renaturačních procesů, zda má tok vyvinutou nivu, jaký je krajinný pokryv, zda je možný rozliv a existuje-li prostor pro realizaci opatření. Dále nás zajímá např. prostupnost vodních toků, hodnotné struktury koryta, struktura a kvalita vegetace příbřežní zóny vč. šířky funkční příbřežní zóny. Podrobně evidujeme jednotlivé příčné překážky a výpusti v korytě. Veškerá v projektu navržená opatření předpokládáme konzultovat se správci vodních toků, aby výstupy projektu byly prakticky uplatnitelné a uplatňované.

Věříme, že na konci roku 2025 budeme moci představit veřejně dostupnou databázi informací o vodních tocích pro využití projektantů, samospráv, ministerstev, vodoprávních úřadů, správců vodních toků, orgánů ochrany přírody, administrátorů dotačních programů, zpracovatelů plánů povodí a široké veřejnosti.

Kateřina Kujanová (1985) pracuje v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR v oddělení péče o vodní ekosystémy, kde se věnuje projektu pasportizace vodních toků.