VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Od roku 2009 sbírá Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR) údaje o návštěvnosti vybraných lokalit ve své správě metodou automatických sčítačů. Jde o metodu v ČR využívanou i správami národních parků, kraji, městy, destinačními agenturami a dalšími subjekty.

Metodika

Popisovaná metoda spočívá v průběžném zaznamenávání počtu průchodů konkrétním úsekem stezky, výsledkem jsou hodinové souhrny. Předpokladem jejího správného použití je vhodný výběr monitorovacích profilů, funkčnost sčítače včetně vhodného nastavení jeho citlivosti a kalibrace.

K elektronickým sčítačům lze připojit různé typy čidel. Nejčastěji se používají pyrosenzory, které zaznamenávají výkyvy teploty v zorném poli (průchody osob a živočichů). Druhé nejčastější jsou magnetometry iniciované změnou elektromagnetického pole (průjezdy kol nebo aut). Kombinace čidel umožňuje například odlišit pěší od cyklistů. Na některých vodních tocích měříme počty plavidel (např. kánoí, raftů…). Kvůli ceně nevyužíváme GSM přenos dat, ale manuální stahování každé tři měsíce.

Výhodou je, že jde o systematickou proceduru, která přináší spolehlivé, konzistentní a relativně přesné odhady počtu návštěv. Sčítání probíhá automaticky nepřetržitě po delší časové období, i několika let. Tato technologie dokáže zaznamenávat údaje celoročně, baterie mají dostatečnou kapacitu i na přečkání tuhé a dlouhé zimy.

K nevýhodám pak patří, že funkčnost čidel, a tedy kvalita dat, závisí na povětrnostních podmínkách (teplotě, srážkách), riziku jejich znečištění či vandalizace, podobě sčítacího profilu a intenzitě pohybu v něm. Výsledky sčítání mohou být ovlivněny i průchodem zvěře, padajícím listím nebo zarůstáním sčítače vegetací. Měření může překazit výška sněhové pokrývky nebo vodní hladiny v řece. Přesnost dat získaných sčítači s nejčastěji využívaným pyrosenzorem se může snižovat s množstvím osob, které procházejí sčítacím profilem zároveň. Data pořízená automatickým sčítačem je třeba průběžně kontrolovat a vyhodnocovat, zda neobsahují extrémní údaje, zkoumat jejich příčinu a data případně korigovat (s pomocí extrapolace) nebo kontrolních měření s využitím jiných metod.

Snahou AOPK ČR je mít pro každou CHKO aspoň jeden trvalý profil pro identifikaci dlouhodobých trendů, další profily lze střídat při dodržení minimálního období 24 měsíců. Většinou sledujeme nejnavštěvovanější cesty, někdy ale naopak cesty se zákazem vstupu, v některých případech pak cesty v místech, kde dochází ke střetům se zájmy ochrany přírody.

Výstupem měření je počet průchodů daného sčítacího profilu po hodinách. Z něj odvozujeme dynamiku v denním, týdenním, měsíčním i víceletém rozlišení. Výsledky monitoringu návštěvnosti jsou k dispozici v několika podobách. Základní vyhodnocení obsahují roční zprávy odevzdávané za jednotlivá pracoviště (správy CHKO), jejichž přílohou jsou i tabulky dat z měření a kalibrace. Data jsou dostupná přihlášeným uživatelům také v online databázi Eco-Visio, která umožňuje základní analýzy i vzájemné srovnání profilů stejně jako snadné sdílení s partnery. Na ústředí AOPK ČR také každoročně vzniká dokument se souhrnným vyhodnocením zajímavostí z výsledků monitoringu v předchozím roce.

Výsledky

Pro sledování dlouhodobých trendů jsou využitelné jen ty profily, které jsou v provozu nepřetržitě po dobu alespoň několika let. Pokud měření začíná jindy než 1. ledna, jsou data z daného roku využitelná pro analýzu trendů jen obtížně. Aktuálně máme nejdelší nepřetržité řady od roku 2010 (4 profily), 2011 (2 profily), 2012 (7 profilů), 2013 a 2014 (po jednom profilu). Těchto patnáct profilů je přitom jen v rámci tří CHKO a jedné NPR mimo CHKO. Na jediném z nich, na beskydské Kněhyni, má návštěvnost zřetelně klesající trend. Bezesporu je to výsledek intenzivních opatření k zajištění klidovosti této lokality se zákazem vstupu. Jeden další profil zaznamenal své maximum v roce 2016 (Vůznice-Žlubinec na Křivoklátsku) a návštěvnost 2020 se mu velmi přiblížila; trend u něj není jednoznačný kvůli rozkolísanosti hodnot. Osm profilů zaznamenalo nejvyšší návštěvnost v roce 2020 a tři další v roce 2021, což bezesporu souviselo s proticovidovými opatřeními. Jen profil U Eremita (Křivoklátsko) dosáhl maxima návštěvnosti v roce 2022. V roce 2023 zaznamenal historicky nejvyšší návštěvnost ze všech patnácti profilů pouze profil Králický Sněžník - pramen Moravy. Turisty sem nejspíše láká jak zbrusu nová polská rozhledna, tak rozvíjející se středisko Dolní Morava. Po zmíněné Kněhyni je dalším příkladem, kde návštěvnost klesla, profil Travný, rovněž v Beskydech. Sledovaný je ale jen od roku 2017. I tam jde o důsledek ochranářských opatření. V květnu 2020 bylo odstraněno turistické značení, což jsme předem oznámili. Věnovala tomu zvýšenou pozornost i místní média. Někdy ale byla informace předávána zmatečně v podobě, že se ruší cesta (cesta je však mimo NPR a je tak i nadále přístupná, jen nově postrádá turistické značení). Řada turistů tak ještě v dubnu 2020 vyrazila projít si tuto cestu, než „bude zavřená“. Možná i proto opatření splnilo svůj účel: počty průchodů se v následujícím roce snížily téměř na čtvrtinu a dále zvolna klesají. V datech celkově spíše převažuje stoupající trend návštěvnosti, a to i po výjimečných hodnotách z let 2020 a 2021. Někdy je však těžké odhadnout další vývoj. Například nejstrměji stoupající návštěvnost zaznamenaná na profilu na severním přístupu na Lysou horu v Beskydech představovala za 10 let nárůst zhruba na 300 %. Od maxima v roce 2020 zatím klesá a podobně je na tom i druhý přístup k vrcholu od rozcestí Mazák. Podobným způsobem se návštěvnost po covidu „nevzpamatovala“ ani na některých dalších profilech.

Využití v praxi

Data z monitoringu návštěvnosti jsou v první řadě důležitá pro naši představu, jaký je v lokalitách pohyb (po cestách i prvcích návštěvnické infrastruktury, ve kterou denní či noční dobu, jak je návštěvnost rozložena v rámci roku). Podle výsledků je možné předpovídat periody vyšší návštěvnosti a plánovat podle toho různé akce (ať už využít zvýšené návštěvnosti pro osvětu, tak poslat strážce přírody v pravý čas na správné místo nebo vhodně načasovat opravy návštěvnické infrastruktury). Výsledky se často používají také při jednáních s partnery ohledně využívání území. O výsledky často mají zájem zpracovatelé studií či akademických prací. Velkou výzvou do budoucna je výzkum dopadů návštěvnosti na předměty ochrany, pro nějž jsou právě data z dlouhodobých měření nezbytným východiskem. Pokud budeme sledovat návštěvnost, jsme schopni relativně rychle reagovat a činit opatření ve prospěch ochrany přírody a zároveň předcházet škodám na přírodě. Bez monitoringu návštěvnosti jsou nepříznivé změny prostředí zaznamenány až s delším odstupem času a náprava je pak velmi nákladná, ne-li nemožná.

Ondřej Vítek (1972) je odborníkem na práci s návštěvníky chráněných území v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR. Kromě monitoringu návštěvnosti věnuje svůj pracovní i volný čas zejména stráži přírody, interpretaci, osvětě o odpovědném chování při návštěvě přírody nebo turistickému značení.