VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Co se o Františkově rybníce dozvíme z internetu?

O historii Františkova rybníka se můžeme dočíst i na panelech naučné stezky stejného jména (Naučná stezka Františkův rybník | naucne-stezky.cz). O tom, že jde o přírodní rezervaci a jejích hodnotách, nabízí informace různé servery. Zdroje konstatují, že rybařit se dá jen z jedné strany, protože druhá je zarostlá rákosem. Ani zmínka o nějakých vzácných kytkách či ptactvu. Totální přesilovku hrají na internetu rybáři!

Rybník ležící jižně od Břeclavi nedaleko hranic s Rakouskem byl 1. 6. 1994 krajským úřadem Jihomoravského kraje vyhlášen přírodní rezervací. Rozloha 14,76 ha zahrnuje rybník s přilehlými mokřady a písčitými lady s pestrými společenstvy s řadou významných druhů, aby bylo zachováno území s výskytem kriticky a silně ohrožených vodních, mokřadních a polostepních druhů rostlin a významné hydrobiologické lokality. Dále má napomoci k zachování významného hnízdiště zvláště chráněných, silně ohrožených a ohrožených druhů ptáků a současně významného místa pro rozmnožování obojživelníků.

Ale! V roce 2000 (tedy už jako přírodní rezervace) byl rybník zprivatizován. Stalo se tak dle ústního sdělení majitele pana Nešpora výměnou za jiné pozemky.

Proč by měla vadit přeměna přírodní rezervace v rybářský revír?

Rybník jako součást lichtenštejnské rybniční soustavy byl v 16. století založen na málo vodném potoce, s několika drobnými prameny v okolí. Tradiční hospodaření bylo v souladu s přírodními podmínkami, jednalo se o třecí/plůdkový rybník, z něhož byly drobné rybky přesazovány do větších rybníků určených k odchovu těžší obsádky. Tato fakta znal i současný vlastník rybníka, dokonce je nechal vytisknout na informační tabulky naučné stezky (o té viz níže). Ve 20. století s vysoušením krajiny okolní prameny zanikly, rovněž poklesla vodnost dosavadního přítoku. S klimatickou změnou provázenou poklesem množství srážek ještě více zaklesla hladina podzemní vody.

Při náhodném rozhovoru s vlastníkem panem Nešporem starším, který mě při mé poslední návštěvě terénu (pod vlajkou úřadu pro životní prostředí Jihomoravského kraje) chtěl z rákosin vykázat, si mi dotčeně stěžoval, že se mu kraj nepostará o zajištění dostatku vody. Nadhodila jsem téma klimatické změny a odpověď byla, že ta je prý fámou šířenou „grýndýlem“.

Jak na tom byl Františkův rybník před vyhlášením rezervace / privatizací?

Celostátní tlak na zvýšení produkce ryb v tehdejším socialistickém Československu od 60. let se nevyhnul ani Františkovu rybníku. Částečně lokalitu chránila blízkost státní hranice, přesto zde ale letní období provázely silné sinicové vodní květy. V rámci přípravy vyhlášení chráněného území byla slovena kaprová obsádka a rybník vypuštěn. Po opětovném napuštění došlo v bezrybném prostředí k expanzi vodních rostlin ze semenné banky ve dně bohatém na živiny. Bohaté porosty chráněného druhu růžkatce Ceratophylum submersum hostily bohatou faunu vodních bezobratlých včetně perlooček, namísto vodních květů nárostové sinice vázané na vodní vegetaci, krásivky spolu s ostatními organismy indikující naději na regeneraci zatěžovaného rybníka. Jako vhodný způsob hospodaření byla navržena pestrá rybí obsádka s dominancí lína a zastoupením dravých ryb.

Vývoj po privatizaci

Jak k odprodeji přírodní rezervace na přelomu tisíciletí mohlo dojít, to už nikdo nerozluští. Jedna verze praví, že jistý břeclavský úředník před svým odchodem z funkce na městském úřadu zpracoval a posvětil výměnu pozemků vlastněných současným majitelem za rybník, tehdy již přírodní rezervací. Kupní smlouva pochází z konce května 2002. Konverze chráněného území v soukromý rybářský revír neunikla pozornosti přírodovědců a záhy se o stav přírodní rezervace začaly zajímat orgány ochrany přírody. V srpnu 2005 provedl pracovník odboru životního prostředí Jihomoravského kraje fotodokumentaci masívního sinicového vodního květu a odebral vzorky, které předal k expertýze do hydrobiologické laboratoře Moravského zemského muzea. Sinice rodu Dolichospermum (dříve Anabaena), které tuto nadprodukci vytvořily, jsou typické pro vody se silně zvýšenou trofií, zejména fosforem (naopak dusík si pomocí specializovaných buněk vychytávají z atmosféry). Od roku 2005 probíhá na Františkově rybníce algologický monitoring, jehož výsledky jsou předávány Kraji spolu s připomínkami k managementu. Odbor životního prostředí Jihomoravského kraje se pokouší jednáním s vlastníkem najít kompromisy ve snaze vyladit rybí obsádky v souladu se zájmy ochrany přírody. Výlovy prokázaly reálnou rybí obsádku (v roce 2012 o něco slabší než tři roky předtím), po zimování (2012/2013) měl být nasazen jen generační kapr, štika a sumec.

Dlouhodobé zvyšování trofie, zde jednoznačně způsobené přetěžováním rybí obsádkou, vedlo nejprve k nástupu masívních sinicových vodních květů, dále postupnému snižování průhlednosti trvajícímu po celou sezónu. Viditelné sinicové vodní květy se zde zkombinovaly s intenzívním vegetačním zbarvením, tedy silným rozvojem planktonních zelených řas, který si tak přejí rybářští hospodáři. Majiteli se záhy podařilo dosáhnout „rybářské průhlednosti“ kolem 40 cm. Ta je dána rozvojem drobných planktonních zelených řas, vhodné součásti chtěného potravního řetězce v produkčních rybnících. V sinicových vodních květech postupně nad řetízkovitými koloniemi výše zmíněné sinice Dolichospermum se specifickými buňkami fixující dříve nedostatkový dusík z prvního desetiletí současného hospodaření, převážily prachovité kolonie pověstné Microcystis (tu známe z brněnské přehrady). A v posledním desetiletí nastal další zvrat. Průhlednost poklesla pod hodnotu 20 cm a už od jara převažují tenoučké vláknité sinice, které ke svému rozvoji nepotřebují zonaci a stádium „čisté vody“. Mezi nimi se úspěšně prosazují invazní druhy jako Raphidiopsis (Cylindrospermopsis) raciborskii, zaplavující evropské vody bohaté na živiny.

Výsledky každoročního monitoringu stavu rezervace (plankton, nárosty, vodní vegetace) jsou na konci roku předávány ve zprávě z výzkumu zadavateli. Odbor životního prostředí Krajského úřadu Jihomoravského kraje se soustavně snaží dohodnout se s majitelem na pomoci rybníku: na snižování obsádek a posílení dravých ryb, zejména sumce. Webový rybářský server najdirevir.cz zve do „romantického a klidného koutu přírody“ a uvádí: Rybník je skvěle zarybněný trofejními kapry. Kusy nad 15 kg nejsou žádnou výjimkou! To ale není zdaleka všechno. Při troše štěstí vytáhnete kapra i přes 20 kg, nebo některou z široké palety bílých ryb. Přikrmování obsádky je součástí majitelovy péče o rybník, ale povolení rybářům nakolik při chytání vnadit bylo na základě připomínek ve zprávě sníženo na polovinu a smí se používat jen zrní. Přesto je tohle opatření pro udržení dobrého stavu rybníka naprosto špatné. Při současném populárním trendu rybolovu „chyť a pusť“ organická hmota v podobě ryb, navíc každodenně přikrmených, není vylovením odstraňována. Kontrolu přijatých předpisů by měl provádět majitel nebo jeho správce, přesto jsou u rybářských stanovišť nacházeny poházené sáčky od krmiv s krvavou játrovou směsí.

Jak vtipně využít evropské dotace

V roce 2009 se na hrázi objevila dřevěná ohrádka se zbytečnou vyhlídkou (stejný pohled se nabízí ze schůdků k výpustnímu objektu) nesoucí hrdé nápisy: EU - Evropský fond pro regionální rozvoj - investice do vaší budoucnosti. Vybudování naučné stezky Františkův rybník bylo v rámci výše uvedeného projektu v roce 2009 spolufinancováno Evropskou unií prostřednictvím Jihomoravského kraje a jeho regionálního operačního programu (ROP Jihovýchod). Přibylo rovněž posezení pro turisty/cyklisty (vedou tudy turistická značka i cyklostezka). U ní velká tabule, z příjezdové strany od Poštorné holé dřevo, z rubu informace o rybníce a jeho přírodě. Účel zdánlivě nelogického uspořádání se vyjevil po pár letech. V roce 2015 zazářila na lícové straně zmíněné tabule naučné stezky celoplošná reklama na hotel Celnice s restaurací, letní terasou a dětským hřištěm. Majitel objektu i rybníka ví, jak na to (po určitou dobu se nesmí do finančně podpořených projektů zasahovat).

Snahy o zlepšení prostředí?

V roce 2012 došlo k částečnému odbahnění rybníka sacím bagrem, a to u hráze a břehu lemovaného rybářskými stanovišti. Vodní květy nadále prosperují, jen v síťovém planktonu v nárostech se na čas objevilo pár druhů typických pro méně zatížené vody.

V roce 2014 mě překvapilo, že kousek louky s fádní rákosinou byl oddělen páskou směrem od rybářských stanovišť směrem k hrázi. Za dva roky pak byly přes cestu od rybníka vybagrovány dvě mělké obdélníkové pískovny. A hned nato zrušen kousek louky: vysypán vytěženým pískem, břeh zpevněn dřevěnými kůly a vylouplo se VIP rybářské stanoviště. Vysvětlení: někdo viděl přes rákosinu u hráze přeletět bukače (?!), tak tento kousek ruderalizované rákosiny byl směněn za horní zachovalý kousek břehu. Pár roků poté byla VIP stanoviště pro nedostatek vody zrušena (po podzimním výlovu v roce 2016 nepřitekl dostatek vody) a vybudovaná písčina zarostla.

Dalším zlepšovacím pokusem bylo oddělit horní část rybníka od té rybářské plotem. Příliš velká oka pletiva zraňovala ryby, ty pak byly napadány plísněmi a kromě zdravotního poškození přestaly být atraktivní pro platící hosty. A v mělké vodě jsem nad přepažením potkávala dvacetikilového kapřího seniora razícího si cestu bahnem, hřbetní ploutev mu při tom vyčnívala nad hladinu. Další sezónu už bylo přepažení opatřeno hustším pletivem, promíchávání se silně zatíženou vodou rybníka to však zabránit nemohlo. Na mělčině s kolísající hladinou se přesto objevily náznaky zlepšení v podobě slanomilných sinic a rozsivek, nad přehrazením v litorálu obojživelná vegetace typická pro zazemňované mokřady s kolísající vodní hladinou (pryskyřník lítý Ranunculus sceleratus, halucha vodní Oenanthe aquatica). Nyní je na mapkách revíru označována horní odhrazená část jako „biozóna“ a pěkné přírodní místo v severovýchodním rohu rybníka je označeno jako VIP pláž.

Pokračování příště
(tahle poslední kapitolka by se mohla jmenovat také Nekonečný příběh)

Ichtyologický průzkum v loňském roce prokázal výskyt kapra obecného, karase stříbřitého, střevličky východní a sumce velkého, tedy také dvou nežádoucích invazních druhů. Na letošní rok je plánován výlov, odbahnění a nasazení nové rybí obsádky. Zatím majitel rybníka už od konce zimy láká na facebooku na pohodu u vody: Příroda se u nás už dávno probudila a ryby se na vás těší. Bivakování na břehu je u nás povoleno, kadibudka je čistá a funguje (26. února 2024). To určitě, není nad háček v hubě, a to si tady kapr-model může užít párkrát za sezónu!

Tak uvidíme, jak bude vypadat s plánovanou změnou rybí obsádky a managementu.

Olga Lepšová-Skácelová z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích dříve pracovala v přírodovědeckém oddělení Moravského zemského muzea a dlouhodobě se zabývá hydrobiologickým výzkumem mokřadů v chráněných územích a připomínkami k managementu. Vývoj situace na Františkově rybníce sleduje přes dvacet let.