VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Obnově a péči o bezlesí pod liniovým vedením vysokého napětí se spolek Pestré Polabí věnuje dlouhodobě. V současnosti aktivně udržuje tři lokality v krajině východního Polabí. Další cenná stanoviště jsou pod dozorem odboru životního prostředí Pardubického kraje.

Předpřipravené migrační koridory

Vedení vysokého napětí překonává v krajině dlouhé vzdálenosti napříč lesními porosty. Vzhledem k povinně udržovanému bezlesí pod vedením to jsou vlastně již předpřipravené migrační koridory pro rostliny i živočichy otevřených stanovišť. V Polabí se k tomu ještě připojuje další bonus: často tu lze nalézt zbytky písečných dun a je tak zde možné udržet nebo vytvářet vzácné otevřené písčiny. Při správné péči se otevírá možnost smysluplného využití ploch pod dráty ve prospěch přírody.

Alternativní ÚSES?

Vhodně udržované plochy pod dráty by mohly být mnohem cennějšími stanovišti než nové prvky ÚSES (územního systému ekologické stability) spočívající často ve výsadbě dřevin na travnatém jednodruhovém porostu. Vstupní prostředky na vybudování koridoru a následná péče o bezlesí (vezmeme-li v úvahu, že údržba bezlesí je pod vedením povinná) nejsou tak nákladné jako výsadba dřevin a následná péče o ně. Zároveň je zde příležitost ke komunitní spolupráci a ke sportovnímu využití míst, která mohou částečně suplovat profesionální péči ochranářů (viz příklady níže).

Na správné péči závisí úspěch

Pro udržení a obnovení vegetace otevřených písčin je největším problémem nově užívaná metoda likvidace porostu plošným frézováním. Půdní frézy efektivně nadrtí dřeviny spolu se směsí půdy, bohužel mezi nože fréz se dostanou i zimující larvy hmyzu, ještěrky či ježci. Vytvořený mulč je plný živin, takže podporuje růst expanzivních druhů rostlin, jako jsou ostružiníky nebo kopřivy. Také dřeviny díky tomuto „hnojivu“ rostou rychleji. V minulosti se dřeviny pod vedením pouze vyřezávaly a pálily, případně se dřevní hmota periodicky odvážela.

Nejlepší výsledky máme s výřezem náletových dřevin ve vhodnou roční dobu se zátěrem arboricidem. Některé stromy, duby, břízy, vrby či habry, cíleně ořezáváme na torza a tím vytváříme stanoviště pro vzácné brouky. Typickým příkladem takových druhů leckdy hojných pod elektrovody jsou například vzácnější krasci z rodu polník (Agrilus), na ořezávaných břízách často najdeme ohrožený druh Agrilus betuleti nebo různé druhy vzácných březových krytohlavů, např. Cryptocephalus distinguendus, či kriticky ohroženého vrbaře Labidostomis tridentata. Luční porost je nutné opakovaně sekat, vyhrabávat a odklízet travní hmotu. Pro psamofilní druhy vegetace a hmyzu (žijící a rostoucí na písčitých půdách a píscích) je ideální narušování travního drnu ručním nářadím, sáňkováním, buldozerem, vojenskou technikou nebo terénními koly a motorkami. Efektivní by byla i pastva, ale překážkou je zákaz pastvy v lesích, kam plochy pod vedením často katastrálně patří.

Zapojení komunity

Vzhledem k obvykle dobré dostupnosti míst pod dráty obslužnými cestami kvůli údržbě, jsou tyto lokality vhodné k zapojení veřejnosti. Práce spojené s hrabáním posečené hmoty a odklízením náletových dřevin nejsou náročné na techniku provádění, nářadí ani fyzickou kondici. Náš spolek má dobré zkušenosti s dobrovolníky z řad místních obyvatel, spolků i firem. Důležitá je spolupráce s místními samosprávami, především jejich podrobné informování o zásazích.

Na lokalitě Čeperka pomáhají s údržbou písčin žáci místní školy v rámci programu Patronáty Skautského institutu. Děti zvládají hrabat posečenou trávu a kopat stěny pro samotářské včely. Obec zajišťuje odvoz vyhrabané trávy. Ve spolupráci školy, obce Čeperka a spolku Pestré Polabí byla připravena a instalována informační cedule o lokalitě.

V obci Neratov udržuje stepní vegetaci ve svahu hojně využívaná sáňkařská dráha místních dětí. U obce Bezděkov funguje na písčinách motokrosová dráha.

Konkrétní zkušenosti: příklady lokalit, péče a výskytu druhů v krajině východního Polabí

Krajina východního Polabí je typická výskytem písečných dun. Bohužel mnohé z nich již pohltil souvislý lesní porost. Vedení vysokého napětí nabízí jedinečnou příležitost obnovit tato vzácná stanoviště v krajině a propojit je s místy, kde zůstala otevřená písečná stanoviště zachována, což jsou například břehy rekreačního písníku na Hrádku nebo aktivní pískovny v regionu.

Dalším zdejším specifikem je výskyt mokřadů, často na místech bývalých vodních děl nebo slepých ramen řeky Labe. I tato stanoviště lze pod dráty s úspěchem obnovovat a udržovat.

Východočeská Sahara

Prosluněné písčiny s malými tůněmi patří mezi nejcennější mokřadní a písčité lokality na Pardubicku. Pečuje o ně spolek Jaro Jaroměř. Tůně jsou hojně využívány obojživelníky: skokany ostronosými, čolky, kuňkami. Rozrušování povrchu v minulosti obstaral i buldozer, v současnosti jsou dvě plochy stepních trávníků pravidelně sekány.

Bohužel je na této lokalitě prozatím udržována pouze malá část ploch pod dráty - přesně toto je vhodné místo pro komplexní koridor, který by propojoval Horecké písníky u Lázní Bohdaneč s písníky na Hrádku a dále navazoval na lokalitu Čeperka. To by ocenila především populace jednoho z nejohroženějších motýlů východních Čech - okáče ovsového Minois dryas, který právě díky koridoru pod dráty zatím přežívá nástrahy 21. století.

Čeperka

Písčiny pod vedením velmi vysokého napětí z elektrárny Opatovice nad Labem. O lokalitu pečuje spolek Pestré Polabí ve spolupráci s obcí Čeperka a místní základní školou. Provádí zde výřezy náletových dřevin a mozaikovou seč. Postupně se odkopávají pískové stěny a budují zákopy pro samotářské včely. Podél železniční trati je zachováno vřesoviště. Rozsáhlé plochy paličkovce šedavého Corynephorus canescens jsou jedny z největších v Polabí. Z dalších zajímavých rostlin se tu vyskytuje například bělozářka větevnatá Anthericum ramosum nebo nahoprutka písečná Teesdalia nudicaulis, na které je zde dokonce potvrzen výskyt vzácného monofágního krytonosce Ceutorhynchus pumilio. V létě tu přelétají zástupy kudlanek Mantis religiosa a sarančat modrokřídlých Oedipoda caerulescens a navrátil se sem dudek chocholatý Upupa epops.

Neratov

V obci Neratov se pod náletovými dřevinami a ostružinami ukrývala písečná duna. Zbytek kvetoucího suchého trávníku přežíval na místě sáňkařské dráhy místních dětí. Zde se shromažďovali motýli z okolí, například okáči zední Lasiommata megera. Výřezem, pečlivým zatřením pařízků arboricidem a vyhrabáním staré trávy se umožnilo rozšíření rostlin z plochy sáňkařské dráhy a došlo k obnově cenného bezlesí.

Závěr

Plochy bezlesí pod dráty představují různorodá stanoviště. Při správné péči jsou však vždy útočištěm pro mnoho druhů rostlin i živočichů, které jinde v kulturní krajině nenachází vhodné podmínky k přežití. Přestože jsou tyto plochy v podstatě předpřipravené, jsou velmi málo využívané. Jejich ochrana a údržba v podobě biokoridorů je obrovskou příležitostí pro přírodu.

Martin Trávníček (1998) je předsedou spolku Pestré Polabí. Věnuje se praktické ochraně přírody v oblasti východního Polabí. Zaměřuje se na obnovu a údržbu stepních trávníků, extenzivních sadů a mokřadů, včetně pastvy zvířat. Zapojuje do péče o lokality místní samosprávy, školy a dobrovolníky. Je laureátem Ceny Josefa Vavrouška v kategorii Ekozásek roku Nadace Partnerství za rok 2023.