Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Pouť k buku sv. Dvojice

Pavel Klvač, č. 2/2026, str.3

Tajemná kočka divoká znovu obývá české lesy

Martina Labudová, č. 1/2026, str. 50

Hořečky a jejich životní strategie

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 1/2026, str. 47

Když přiletí sýkora biouhelníček

Renata Placková, č. 1/2026, str. 43

Společnost pro uvádění ptačích jmen v krásné literatuře na pravou míru

Petr Čermáček, č. 2/2026, str. 43, pro předplatitele

Malí farmáři versus velcí zemědělci, nebo jsme všichni na jedné lodi?

č. 1/2026, str. 10, pro předplatitele

Jak na hořečkové louky

Jiří Brabec, Helena Neuwirthová, č. 2/2026, str. 40, pro předplatitele

Kam s ní?

Renata Placková, č. 2/2026, str. 36

Spatřit svět v zrnku písku a nebe v divoké květině

č. 1/2026, str. 39, pro předplatitele

Nejde jen o hezké výhledy

Kateřina Lagner Zímová, č. 2/2026, str. 32, pro předplatitele

Zeleň pod proudem

Martin Pavelka, č. 1/2026, str. 33

Život pro ochranu přírody

Martin Škorpík, č. 1/2026, str. 2

Beskydská idyla trochu jinak

Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele

Mně se dostalo za život mnoho krajin srdce

Vlastimil Kostkan, č. 1/2026, str. 36, pro předplatitele

Trochu osobní nekrolog

Václav Štěpánek, č. 2/2026, str. 30

Racionální a udržitelné rozhodování o využití krajiny

Ondřej Lagner, č. 2/2026, str. 9

Krajina je naše rukojmí

David Veselý, č. 1/2026, str. 52, pro předplatitele

Společenský bělásek ovocný


Roman Barták, č. 4/2024, s. 33

Bělásek ovocný je naším největším a současně asi nejkrásnějším běláskem. Jeho bílou barvu kontrastně dokresluje výrazná černá žilnatina křídel, samičky pak mají křídla až snově průsvitná. Když si jeho jméno zadáte do vyhledávače google, tak vám vyjedou dva typy odkazů. Těmi prvními jsou odborné odkazy entomologické často zaměřené na ochranu přírody, ty druhé jsou pak typu „škodlivé organismy“, „levné postřiky“ nebo „jak se zbavit běláska“. Oba typy odkazů vlastně zjednodušeně ukazují divokou dynamiku populace druhu za posledních sto let.

Bělásek ovocný se vyskytuje v celé Evropě kromě té severní, ale zato ho najdeme i v severní Africe. Například ještě před sto lety poletoval i ve Velké Británii, kde rychle vymizel a už se do ní nevrátil. Podobně tomu bylo i na našem území, kde byl ještě v polovině 20. století hojným druhem a na mnoha místech způsoboval holožíry ovocných stromů. Poté začal výrazně ustupovat, občas se objevila jeho invaze, aby byl v posledním desetiletí 20. století u nás považován za nezvěstného.

Zjednodušeně řečeno, aktuálně byste při jeho hledání dopadli nejspíš jako já letos. Pokud by vás práce nebo výlet zavedly v červnu třeba do Krušných hor, tak byste byli radostně překvapeni, kde všude tento těžko zaměnitelný motýl létá. Zatímco v severních a západních Čechách je relativně běžný, nejspíš v návaznosti na německé populace, a současně expanduje i do Čech severovýchodních, středních a jižních, tak právě na Moravě je považován za nezvěstného. Ale i na Moravě za posledních 20 let nálezy jsou; na jižní Moravě dle národní databáze ochrany přírody celkem tři jedinci, včetně jednoho letošního z Vranovic.

Bělásek ovocný je dosti společenským druhem. Dospělci žijí pospolitě a společně i nocují. Stejně tak housenky po vylíhnutí spřádají několik postranních lístků, v tomto společném zámotku (tzv. hibernakulu) i přezimují. Začátkem jara žijí také ještě nějaký čas pospolu. Živnou rostlinou běláska ovocného jsou, jak jeho druhové jméno napovídá, různé druhy ovocných stromů, konkrétně slivoně, hrušně a jabloně, ale také jeřáby a hlohy.

Takže vřele doporučuji pozdně jarní výlet do Krušných hor, které skrývají spoustu přírodních krás. A jedním z jejich klenotů je bezesporu bělásek ovocný, kterého tady určitě potkáte.

Roman Barták

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu