Čtení na tyto dny

Ocúny

Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat

Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách

Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny

(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984) 

 

Společenský bělásek ovocný


Roman Barták, č. 4/2024, s. 33

Bělásek ovocný je naším největším a současně asi nejkrásnějším běláskem. Jeho bílou barvu kontrastně dokresluje výrazná černá žilnatina křídel, samičky pak mají křídla až snově průsvitná. Když si jeho jméno zadáte do vyhledávače google, tak vám vyjedou dva typy odkazů. Těmi prvními jsou odborné odkazy entomologické často zaměřené na ochranu přírody, ty druhé jsou pak typu „škodlivé organismy“, „levné postřiky“ nebo „jak se zbavit běláska“. Oba typy odkazů vlastně zjednodušeně ukazují divokou dynamiku populace druhu za posledních sto let.

Bělásek ovocný se vyskytuje v celé Evropě kromě té severní, ale zato ho najdeme i v severní Africe. Například ještě před sto lety poletoval i ve Velké Británii, kde rychle vymizel a už se do ní nevrátil. Podobně tomu bylo i na našem území, kde byl ještě v polovině 20. století hojným druhem a na mnoha místech způsoboval holožíry ovocných stromů. Poté začal výrazně ustupovat, občas se objevila jeho invaze, aby byl v posledním desetiletí 20. století u nás považován za nezvěstného.

Zjednodušeně řečeno, aktuálně byste při jeho hledání dopadli nejspíš jako já letos. Pokud by vás práce nebo výlet zavedly v červnu třeba do Krušných hor, tak byste byli radostně překvapeni, kde všude tento těžko zaměnitelný motýl létá. Zatímco v severních a západních Čechách je relativně běžný, nejspíš v návaznosti na německé populace, a současně expanduje i do Čech severovýchodních, středních a jižních, tak právě na Moravě je považován za nezvěstného. Ale i na Moravě za posledních 20 let nálezy jsou; na jižní Moravě dle národní databáze ochrany přírody celkem tři jedinci, včetně jednoho letošního z Vranovic.

Bělásek ovocný je dosti společenským druhem. Dospělci žijí pospolitě a společně i nocují. Stejně tak housenky po vylíhnutí spřádají několik postranních lístků, v tomto společném zámotku (tzv. hibernakulu) i přezimují. Začátkem jara žijí také ještě nějaký čas pospolu. Živnou rostlinou běláska ovocného jsou, jak jeho druhové jméno napovídá, různé druhy ovocných stromů, konkrétně slivoně, hrušně a jabloně, ale také jeřáby a hlohy.

Takže vřele doporučuji pozdně jarní výlet do Krušných hor, které skrývají spoustu přírodních krás. A jedním z jejich klenotů je bezesporu bělásek ovocný, kterého tady určitě potkáte.

Roman Barták

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu