VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Množství prodaného textilu se zdvojnásobilo, doba používání (nebo alespoň ležení ve skříni) se zkrátila na polovinu. V zásadě tedy doma máme stále stejné množství oblečení. Asi je to tou neuvěřitelnou rychlostí výroby. Od prvního nápadu do prodeje hotových kusů uplyne jen pár týdnů.

Postupně se ukazuje, že to vše není zadarmo. Zkusíme oštítkovat.

Bavlna: Téměř jistě geneticky modifikovaná tak, aby byla odolná vůči herbicidu glyfosátu. Pole se stříkají pravidelně, aby nepřežil plevel. Spolyká spoustu vody a nejvíce se jí daří v teplých oblastech - kde není vody nazbyt. Umělá vlákna: Míchají se s bavlnou, dodávají pružnost a jiné žádoucí vlastnosti a jsou levná. Pocházejí z ropy, v menší míře z recyklované suroviny. Uvolňují všudypřítomné mikroplasty (nové stejně jako ty recy). Látky ze směsí se zvlášť špatně recyklují a nedá se to ani hodit do kompostu.

Barviva: Radši snad nevědět přesně. Šití: Mizerně placená práce někde, kam je z Evropy špatně vidět, aby se nám neudělalo špatně.

Co s tím pak: Sekáč? Bere jen prodejné kusy (5-10 %) a část z nich zmizí v rozvojových zemích, kde dovoz levných evropských zbytků ruinuje místní výrobce. Něco se nacupuje do vycpávek sedaček nebo na hadry, to je dalších 5-10 % (a do spalovny to půjde až pak). Zbytek jde na skládku nebo spíš do spalovny rovnou. Recyklace je složitá (ale pracuje se na tom).

Tohle všechno jako čtenáři Veroniky nejspíš víte nebo tušíte. A nechcete to podporovat. Nejste v tom sami, proto výrobci chystají celou řadu vějiček s lepem, na které můžete sednout (a nakupovat dál, ovšem tentokrát „zcela zodpovědně a udržitelně“). Na několika příkladech to bude jasnější.

Naše kolekce je z biobavlny. Výborně! A kolik procent je to z celkové produkce firmy? Opravdu se to týká toho výrobku, který chci koupit? Materiál je jedna věc, ale kdo a kde to šil? Dostal přijatelnou mzdu? Čím je to barvené? Recyklujeme rybářské sítě a petky. Určitě chvályhodný počin. Jenže třeba ty petky by z velké části nemusely vzniknout, stačí pít vodu z vodovodu (a je jedno, kolik se jich pak zpracuje do jedné mikiny). Odpad, pardon textilní surovina (granulát), cestuje kamsi do Asie a pak zase k nám už jako oděv. Nakonec se nejspíš zase dostane do spalovny. Na začátku tedy byla ropa a mikroplasty se z vláken uvolňují průběžně.

Používáme úžasné inovativní materiály. Třeba pomerančovou kůru. Tedy celulózu z ní. Jen se nějak zapomnělo na to, že tu celulózu je nutné z kůry dostat chemicky a pak se míchá s dalšími vlákny z jiných zdrojů, podíl je tedy maličký. Nebylo by lepší ty slupky zkompostovat?

Doneste nám nepotřebné oblečení. A hlavně si u nás něco kupte, když jste tak pěkně vyklidili šatník.

Obsahuje recyklovanou surovinu, biobavlnu... A možná taky modré z nebe. Může to být pravda, ale důsledně hledejte podíly. Obvykle se pohybují mezi mírně nad nulou a 100 %, blíž ale mívají k té nule. Čím méně udržitelné suroviny, tím větší štítek a humbuk (platí skoro vždy).

Žádným nákupem nezlepšíte svět. Ani když bude ohromně udržitelný, recyklovaný, recyklovatelný a bio až po knoflíčky u krku. Ani když bude ze sekáče. Jedině méně ve skříni je více eko.

Více čtení na https://www.veronica.cz/ obleceni a také www.usilitonanas.cz.