Čtení na tyto dny

Na počest ptáků řek a lesa

Ptáci stoupali nad lesem
jak jiskry
Dvojhlasně
O dvou křídlech
Až zdálo se že nevzlétají
ale že země padá

Bylo ticho
jako v přesýpacích hodinách
anebo ve skále
ale tak ostré
jak večerní obloha
kdy padají hvězdy
a na studánkách řek
omdlévá voda

Na počest ptáků
spících řek a hlubokého lesa
zdvihá ticho
studánku
jako první pokus bohů o pohár

(Josef Hrubý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Prales Mionší


Antonín Dufek, č. 4/2009, str. 26

Prales Mionší. Foto J. Sudek et al., texty O. Hauck jr., P. Helbich. Kant, Praha 2009, 245 s.

Beskydský prales na Mionší (Menším vrchu) je po Boubínu snad druhým nejznámějším neregulovaným porostem České republiky. Kniha, kterou mu věnoval náš nejznámější fotograf pralesů Rudolf Janda (1907-2000), byla možná první svého druhu na světě (Prales v Beskydách, Praha 1943, zdaleka ne všechny záběry v knize jsou však z Mionší). Nakladatelství Kant Karla Kerlického letos vydalo výjimečnou publikaci, věnovanou tomuto pralesu, do konce roku vyjde i Mionší Josefa Sudka v nakladatelství Torst jako další díl postupného vydávání Sudkova díla.

Sudkovy práce nechybějí ani v exkluzivní a skvěle vytištěné publikaci nakladatelství Kant, již inicioval fotograf a cestovatel Roman Burda. Sdružil v ní přes 200 výhradně černobílých fotografií autorů, kteří Mionší důkladně poznali a věnovali jeho zpodobování velké úsilí. Nechybějí díla Rudolfa Jandy (nakladatelství Kant plánuje jeho monografii) ani Sudkova asistenta a pokračovatele Petra Helbicha, který letos oslaví osmdesátiny. Helbich Sudka do Mionší přivedl a provázel ho zde při všech jeho pobytech. Sám ovšem také fotografoval a pokračoval v tom i po Sudkově smrti. Dalším z nejstarších autorů je Herbert Thiel z Ostravy (*1936), který v Jandových stopách zobrazuje všechny dostupné pralesy, a to i barevně. Překvapením jsou málo známé snímky autorů z regionu, Jana Byrtuse (1935-1992, fotografie vznikly kolem roku 1980 a jsou nejvíc spjaty s tehdejším fotografickým stylem), zubního lékaře Vladimíra Bichlera z Třince a panoramatické záběry Romana Burdy z Jablunkova. Fotografie nejsou datované (úvodním snímkům chybí i autorské určení) a jsou sjednoceny podobným vztahem všech participujících k přírodě a k iluzivní tradici jejího zpodobování. Nezobrazují jen prales, ale i jeho okolí.

Rudolf Janda, který se specializoval na fotografování pralesů v Československu i v zahraničí a mohl tedy srovnávat, považoval Mionší za náš nejkrásnější prales (snad se brzy dočkáme otištění textu, který Mionší věnoval). Pomineme-li hledisko krásy, Mionší je zvláštní tím, že prales obkružuje téměř holou polanu na temeni kopce. Je jako tonzura, symbolizuje sakrální dimenzi přírody. Mionší znamená „menší“, ale díky tonzuře se připomíná i „mniší“. Slunečná pastorální polana se tetelí v nekonečných hrátkách s mraky a nebesy nad hlubinou pralesa, ze kterého je jen krůček do nepoznatelného podsvětí, z něhož jsme vzešli. Je to kontrast inspirující fotografy. Jak asi bude vypadat příští barevná publikace o Mionší?

Antonín Dufek
kurátor Moravské galerie v Brně

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu