VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Díky bohatství rodu Liechtensteinů se na soutoku řek Dyje a Moravy zachovala území s pralesovitým charakterem. V území, které bylo po celá staletí na jaře zaplavované povodněmi, se hospodařilo jen extenzivně. Po druhé světové válce byly lesy znárodněny a tvořily hraniční pásmo. Hospodářské činnosti i pohyb osob v území byly značně omezeny, což mělo vliv i na věkovou strukturu lesních porostů.

Významný vliv v šedesátých letech 20. století mělo zřízení státní obory pro chov jelení a daňčí zvěře (které vedlo k fatálnímu přezvěření a ničení přirozených lesů). V osmdesátých letech pak území zasáhla změna vodního režimu po výstavbě vodního díla Nové Mlýny a po dalších vodohospodářských úpravách. Poslední velkou ránu dostalo území kvůli necitlivému hospodaření Lesů České republiky hlavně na začátku 21. století. Velké holoseče o výměře až dva hektary místy zlikvidovaly přírodní dědictví. Přesto si území zachovalo značnou část svých hodnot.

Snaha o velkoplošnou ochranu tohoto území se datuje od roku 1972. Navržená CHKO Pálava měla původně zahrnovat i území Lednicko-valtického areálu a Soutoku. Kvůli nesouhlasu některých komunistických funkcionářů byla CHKO Pálava vyhlášena až v roce 1976 na území s rozlohou pouze 83 km? zahrnujícím v podstatě jen hřebeny Pavlovských vrchů. Nová iniciativa přišla v roce 1989, kdy byl dokončen návrh rozšíření CHKO Pálava o území Lednicko-valtického areálu a lužních lesů Soutoku, tedy v původně navržené rozloze. Z toho nakonec taky sešlo údajně kvůli přípravě nového zákona o ochraně přírody. Mezitím se vytvořila mezinárodní iniciativa tvořená organizacemi Daphne, Distelverein a Veronica, která na rozhraní tří států požadovala vytvoření trilaterálního (vlastně trojnárodního) parku. Tato iniciativa narazila na české straně na nečekaný, ale zuřivý odpor státního podniku Lesy ČR, a tak zašla koncem devadesátých let na úbytě.

Další impulz pro vyhlášení CHKO přišel s vytvářením evropské soustavy chráněných území. V rámci sítě Natura 2000 zde byly vytyčeny dvě evropsky významné lokality: Soutok-Podluží a Niva Dyje. V nařízení vlády č. 132/2005 Sb. se pro zajištění ochrany předpokládalo budoucí vyhlášení CHKO. Ministerstvo životního prostředí proto pověřilo v roce 2008 Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR vypracováním návrhu, tentokrát už samostatné CHKO Soutok včetně sítě maloplošných zvláště chráněných území. Obce Lanžhot a Lednice, jakož i vedení Lesů ČR se domnívaly, že vyhlášení sníží jejich zisky, a rozhodly se návrh torpedovat. Výsledkem dezinformační kampaně bylo zastavení přípravy této CHKO těsně před vyhlášením. K tomu napomohl zejména nekompetentní ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS).

Území Soutoku a Lednicko-valtického areálu bylo s ohledem na jejich unikátnost prohlášeno za chráněné z mnoha hledisek. Lednicko-valtický areál byl v roce 1992 vyhlášen Ministerstvem kultury jako památková zóna. Ta však má legislativní účinnost pouze v oblasti památkové péče, nelze na ni aplikovat ochranu přírody. Mokřady dolního Podyjí o rozloze 11 525 ha byly zapsány do seznamu mezinárodně významných (tzv. Ramsarských) mokřadů jako RS9. Lednicko-valtický areál o rozloze 28 400 ha byl v roce 1996 zapsán do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Je pokládán za nejrozsáhlejší komponovanou krajinu v Evropě. Světové kulturní dědictví ani Ramsarské mokřady nemají ale oporu v české legislativě! Podobně ani vznik Biosférické rezervace Dolní Morava mezinárodního programu UNESCO Člověk a biosféra nemá žádný praktický dopad na ochranu území. Tyto typy mezinárodní ochrany pouze potvrzují význam dochovaného přírodního a kulturního dědictví a vyjadřují závazek České republiky toto dědictví chránit. Praktická ochrana území se však musí zajistit prostřednictvím národní legislativy.

Zmíněný ministr Chalupa, který byl pro svou ideologickou zaslepenost zván „tržním komsomolcem“, udělal Česku skutečně mezinárodní ostudu. Kvůli němu šestiletá lhůta, určená k právní ochraně evropsky významných území (EVL) na území České republiky, marně uplynula. Na Evropskou komisi jsem v roce 2014 poslal stížnost na Českou republiku, která neplní své závazky v oblasti ochrany celoevropsky významných území Natura 2000. V roce 2018 Evropská komise zahájila s Českou republikou pilotní řízení, které může přejít do tzv. infridgementu (řízení o porušení unijního práva), které běžně končí vysokou pokutou. 

Může jít řádově o miliony eur, a proto se horečně začal hledat viník tohoto stavu. V roce 2020 spouštějí místní ochránci přírody celostátní petici za záchranu tzv. Moravské Amazonie. Požadují konec holosečného kácení, lepší péči o louky a solitérní stromy a vyhlášení CHKO. O dva roky později předávají Ministerstvu životního prostředí zástupci petičního výboru petici s 13 264 podpisy. A tak se v roce 2022 opět objevil záměr na velkoplošnou ochranu Soutoku v Programovém prohlášení vlády ČR. Tentokráte jako národní park. Po zhodnocení možných variant ochrany se ukázalo, že nejvhodnější variantou pro toto území bude vyhlášení CHKO, protože území svým rozsahem, podílem kulturní krajiny a dalšími charakteristikami přesně odpovídá zákonné definici CHKO. Oblast Soutoku je unikátní tím, že nezahrnuje intravilány obcí a leží v ní malý podíl dopravní infrastruktury, navíc je zde velmi vysoký podíl lesů ve státním vlastnictví (více než 95 %). V roce 2023 proběhla různá jednání se všemi obcemi, s některými opakovaně, a to včetně veřejných projednávání. Dále proběhla jednání se zástupci hlavních hospodařících subjektů a se zástupci zájmových organizací a spolků i s jednotlivci, kteří o jednání projevili zájem. Celkem proběhlo neuvěřitelných 266 jednání. Člověk pak nevychází z údivu, když od některých samospráv a jejich představitelů slyší, že s nimi nikdo nejednal. Na základě připomínek od obcí, hospodářů, spolků a dalších partnerů byly upraveny hranice navrhované CHKO, zonace a bližší ochranné podmínky. V rámci projednávání bylo možné podle zákona uplatnit k záměru námitky, které následně MŽP vypořádalo ve správních řízeních. Po ukončení tohoto procesu připravilo ministerstvo ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR návrh nařízení vlády, kterým se vyhlašuje CHKO Soutok. Návrh byl poté projednán v mezirezortním připomínkovém řízení a v lednu 2025 byl zařazen na jednání vlády.

Dne 15. ledna 2025 bylo schváleno nařízení vlády o vyhlášení CHKO Soutok s účinností od 1. července 2025. Jedinečný komplex lužních lesů a luk se tak konečně po letech úsilí věnovaného zajištění jeho ochrany dočkal velkoplošné ochrany a stal se 27. chráněnou krajinnou oblastí v České republice.

Od roku 1972, kdy byl zveřejněn první záměr na ochranu Soutoku, do roku 2025, kdy byla vyhlášena CHKO, uplynulo 53 let. Myslím, že jsme dosáhli nezáviděníhodného vítězství v pomyslném Švejkově mistrovství světa o nejdéle trvající vyhlašování chráněného území. A to ještě zmatená stínová ministryně financí Schillerová (ANO) začala prohlašovat, že až bude ve vládě, tak CHKO zase zruší.

Spolu s poručíkem Dubem bych se mohl zeptat: „Kde to jsem?“ A Švejk by odpověděl: „Ráčíte být v bordelu, pane lajtnant. Vony jsou ty cesty Páně rozličné.“