|
Vstup pro předplatitele: |
Reportér TV mi řekl
ostravské haldy jsou
významnou technickou památkou
A staré šachetní věže jsou jako lidé
s nimi se rodí a s nimi umírají
Třeba budeme někdy dojati
i nad skládkami radioaktivního odpadu
až nám vytryskne někde pod nohama
Muzeální exponát malého
odpalovacího sila
(Zbyněk Fišer)
Již před vyhlášením CHKO Soutok jsme na území Lednicko-valtického areálu dlouhodobě sledovali problém overturismu a potřebu usměrňování návštěvníků zejména v obci Lednice a v zámeckém parku, stejně jako v navazující části LVA, která se částečně dotýká i národní přírodní rezervace Lednické rybníky.
AOPK ČR měla zájem ve spolupráci s Národním památkovým ústavem (NPÚ) zajistit řešení návštěvnické infrastruktury v okolí Lednice, ačkoliv finanční zdroj nebyl jasný (v úvahu připadal Program švýcarsko-české spolupráce zaměřený na řešení overturismu). Konkrétně šlo o řešení základních problémů s parkováním v Lednici, smíšeného provozu automobilové dopravy a cyklistů na silnici II/422 mezi Lednicí a Podivínem, nerespektování zákazů použití kol v lednickém parku, přetížení hlavní návštěvnické okružní trasy parku a potřeby oprav mostů. Přestože nebylo mnoho času, bylo rozhodnuto o zadání studie, která by vyhodnotila možná variantní řešení těchto problémů a jež by respektovala i právě projednávaný nový územní plán obce Lednice. Na základě této studie by byly následně zpracovány dílčí realizační projekty pro jednotlivé objekty.
V první řadě bylo nutné navrhnout záchytné parkoviště s napojením návštěvníků na síť cyklostezek a pěších tras v blízkosti lednického zámeckého parku tak, aby obec nebyla zahlcena parkujícími automobily, jak tomu v sezoně obvykle bývá. Kapacita oficiálních parkovišť v obci není v době maximální návštěvnosti dostačující a parkování mimo ně je zakázáno. V parkoviště se proto přeměňují i předzahrádky některých domů zejména na ulici 21. dubna. V projednávaném územním plánu (knesl kynčl architekti s.r.o.) byl deficit parkovacích míst stanoven dle počtu návštěvníků v lednickém zámku na 500 míst. Proto nový územní plán umožňuje zřízení záchytného velkokapacitního parkoviště mimo obec, u příjezdové komunikace od Podivína (II/422), v prostoru mezi regulovaným tokem Dyje a ramenem Staré Dyje, kudy prochází cesta k Janohradu. Návrh parkoviště, které by bylo situováno na obecních pozemcích ve třetí zóně CHKO, je v územním plánu podmíněn zpracováním územní studie.
Nový návštěvnický vstupní bod
Ve studii návštěvnické infrastruktury je navrženo vytvořit nový návštěvnický vstupní bod s odstavným parkovištěm a novým vstupem do zámeckého parku. Návštěvníci by zde mohli využít také návštěvnické centrum se zázemím a cyklopoint s úschovnou kol, servisem a půjčovnou. Poloha parkoviště, které je navrženo ze dvou částí, byla převzata z projednávaného územního plánu. Celoroční parkoviště s kapacitou 200 stání by bylo situováno blíže k parku mezi cestou k Janohradu a Starou Dyjí, sezonní část s kapacitou 350 stání by byla v prostoru severně od komunikace. Při konstrukci parkovišť spíše extenzivního charakteru se počítalo se zasakovacími povrchy (mlat, štěrkový trávník, zatravňovací dlažba), pro vhodné začlenění do prostoru je navržen systém clonných stromořadí. Z důvodu nevhodných rozhledových poměrů by bylo parkoviště napojeno na silnici kruhovým objezdem. Všechny objekty zázemí (návštěvnické centrum, toalety, prodejna, cyklopoint) jsou navrženy jako mobilní, protože se jedná o aktivní zónu záplavového území Dyje, kde nejsou stavby povoleny, a v případě povodní je nutné všechny případné překážky v krátké době odstranit.
Pro cyklisty by bylo bezpečnější využít stávající cyklostezku vedenou po komunikaci k Janohradu, která by byla v blízkosti zříceniny napojena novou lávkou přes regulované koryto Dyje i na cyklostezky na Podivínském katastru, a vyhnout se tak jízdě po frekventované silnici.
Pro pěší se počítá s obnovou mlatové stezky se sadovými úpravami vedoucí podél severního břehu Staré Dyje i směrující návštěvníky z parkoviště k nové pontonové lávce přes Starou Dyji za minaretem. Odtud by mohli návštěvníci k zámku jít pěšky nebo plout lodí či jet kočárem. K Janohradu by bylo možné nově dojít i přes severní část zámeckého parku, novou obloukovou lávkou překonat rameno Zámecké Dyje a u kaple sv. Huberta (tzv. Hubertky) se napojit na stávající zelenou turistickou trasu. Řešení lávek v zámeckém parku bylo do studie převzato z projektu, který si nechal zpracovat NPÚ v roce 2016: LVA - zámek a zámecký park v Lednici - infrastruktura.
Závěry studie a variantní řešení
Návrh na vytvoření nového vstupního bodu včetně záchytného parkoviště byl akceptovatelný rovněž ze strany kolegů z NPÚ, kteří se podílejí na správě LVA. Již v průběhu zpracování studie ale vyšlo najevo, že předpokládaný rozsah záměru, který počítal také s opravou mostů v zámeckém parku, bude finančně příliš náročný, a tak bylo od podání žádosti o dotace ze švýcarských fondů upuštěno.
S ohledem na tuto skutečnost byla proto ještě se starostou města Podivín před odevzdáním finální verze studie projednána varianta záchytného parkoviště se zázemím a návštěvnickým centrem s napojením rovněž na silnici II/422, ale v odsunuté poloze na katastru obce Podivín za soutokem Dyje s Trkmankou, blíže Janohradu. Realizace této varianty je ale komplikována zejména nižším zájmem města, kterého se problém overturismu primárně netýká, potřebou vynakládání městských finančních prostředků, složitějšími vlastnickými vztahy a nutnou změnou územního plánu města Podivín. Výhodou této varianty je, že se plochy sice nacházejí v záplavovém území stoleté vody, ale již mimo aktivní záplavovou zónu, nevýhodou je pak větší docházková vzdálenost do Lednice a samotného zámku.
Ze studie vyplynul jednoznačný závěr, že problematiku návštěvnické infrastruktury bude vhodnější řešit v širším kontextu CHKO na základě podrobněji zpracovaných údajů o návštěvnících v dlouhodobějším časovém horizontu. Požadovaného řešení může být snadněji dosaženo postupnou realizací jednotlivých etap. Bez koordinace všech zúčastněných subjektů to tedy nepůjde.
Sylva Holánová (1974) je zaměstnankyní AOPK ČR, kde pracuje jako dendroložka na regionálním pracovišti v Brně.