VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ještě v polovině 20. století bychom přítomnost velkých šelem v české přírodě považovali za zázrak. Rysi se do Beskyd začali vracet už v 50. letech, medvědi v 70. letech a vlci od 90. let - tedy už více než tři desetiletí u nás opět žijí všechny tři druhy velkých šelem. Zatímco vlci a rysi se znovu usazují v naší krajině, medvědi u nás trvalou populaci nevytvořili a jen výjimečně k nám zavítají tuláci ze Slovenska. Jejich občasná návštěva však připomíná, že česká příroda má stále co nabídnout a že velké šelmy k ní neodmyslitelně patří.

Proč se šelmy vracejí?

Příčin návratu je několik. Důležitou roli hraje přísná legislativní ochrana, která platí od 90. let, ale i změna přístupu společnosti k ochraně přírody. Tyto faktory dohromady umožnily, aby si vlci, rysi a v menší míře i medvědi znovu našli cestu do českých hor a lesů.

Proč jsou velké šelmy důležité?

Velké šelmy nejsou jen atraktivní zvířata - hrají zásadní roli v přírodním ekosystému. Patří mezi vrcholové predátory, kteří pomáhají regulovat stavy spárkaté zvěře. Tím brání nadměrnému spásání mladých stromků a přispívají k obnově lesů. Studie z různých částí Evropy ukazují, že v oblastech s přítomností vlků je les zdravější a pestřejší.

Víte, že...? Vlci dokáží během jediného dne urazit až 70 kilometrů, když se přesouvají za potravou nebo hledají partnera.

Kde se s nimi můžeme setkat?

Medvědi hnědí (Ursus arctos) jsou vzácně, ale téměř každoročně zaznamenáváni na česko-slovenském pomezí, kam přicházejí ze Slovenska, nejčastěji do Javorníků, Beskyd nebo do Bílých Karpat. Pravděpodobnost, že na medvěda v české přírodě narazíte, je ale minimální.

Rys ostrovid (Lynx lynx) je naopak trvalým obyvatelem našich lesů. Nejpočetnější populace žije v jihozápadních Čechách, na Šumavě a v přilehlých pohraničních horách, čítá zhruba 100 jedinců. Rysi jsou ale mistři neviditelnosti - šance, že ho zahlédnete, je mizivá.

Vlci obecní (Canis lupus) jsou dnes ze všech tří druhů nejvíce rozšířeni a mohou se vyskytovat téměř kdekoliv na českém území, především však v pohraničních oblastech. Vlci se k nám dostávají hlavně ze severu z německo-polského pomezí.

Rys neloví pro zábavu! Takové počínání by ho stálo spoustu drahocenné energie. Ke své kořisti se rys obvykle několikrát vrací. Nedokáže totiž (na rozdíl od vlka) naráz zkonzumovat více než 1-3 kg masa. Svou kořist si proto zahrabává a živí se z ní několik dní nebo týdnů.

Jsou pro člověka nebezpeční?

Útoky velkých šelem na člověka jsou v naší přírodě extrémně vzácné. Vlci, rysi i medvědi se nám snaží spíše vyhnout - mají přirozený respekt z lidí a nepovažují nás za kořist. Daleko větší riziko v krajině představují infekční nemoci přenášené klíšťaty, neukáznění psi nebo nedostatečná příprava na horskou túru.

Pokud na šelmu přesto narazíte, zachovejte klid. Nevydávejte se za ní, nesnažte se ji zahnat a už vůbec ji nekrmte. Většinou sama rychle odejde.

Jak se chovat při setkání s vlkem?

* Zůstaňte v klidu a stůjte na místě, dokud zvíře samo neodejde.

* Nikdy se nepokoušejte šelmu přilákat nebo ji pronásledovat.

* Pokud máte psa, mějte ho na vodítku.

Co jedí vlci? Přestože váží zhruba čtyřicet kilo, loví hlavně větší kopytníky - srnce a jeleny, muflony nebo daňky a troufnou si i na divoká prasata. Pomáhají tak snižovat počty přemnožené zvěře, která působí škody lesníkům a zemědělcům.

Výzvy soužití

Návrat velkých šelem je úspěch pro ochranu přírody, ale přináší i konflikty, zejména s chovateli hospodářských zvířat. Vlci si občas troufnou na ovce či kozy, což vede k napětí mezi farmáři a ochranáři. Řešením jsou prevenční opatření - elektrické ohradníky, pastevečtí psi - a náhrady škod od státu.

Vedle ekonomických škod se objevují i emoce - část veřejnosti se šelem obává. Proto je důležitá osvěta a sdílení ověřených informací, aby se strach nezměnil v odpor vůči těmto cenným druhům.

Jak minimalizovat riziko při cestách přírodou?

* Držte se turistických tras, zejména v oblastech s výskytem medvěda (např. na Slovensku).

* V hustém porostu mluvte nebo si zpívejte, aby o vás zvířata věděla.

* Nenechávejte v přírodě zbytky jídla, které by mohly zvířata přilákat.

Jak mluvit na medvěda? Pokud se s medvědem setkáte, neutíkejte a nekřičte. Pomalu ustupujte a mluvte klidným hlasem. Nikdy se mu nedívejte přímo do očí.

Martina Labudová pracuje pro sdružení Hnutí DUHA Šelmy.