Stopadesátihlavé stádo je od jara do zimy rozdělené na čtyři až pět stád menších, se kterými stále kočujeme po celých Beskydech. Paseme v ohradníkových sítích, kvůli možným útokům šelem vysokých skoro metr a půl, a někde ještě o čtvrt metru vyšších. Vypásáme desítky míst, což znamená, že balení a stavění ohradníkových sítí probíhá skoro pořád. Foto Vojtěch Bajer, ČSOP Salamandr

Valašky jsou díky svým nízkým nárokům na kvalitu pastvin a hrubé vlně dobře přizpůsobené drsným horským podmínkám. Často jsou lidé překvapení, když zjistí, že většinu našich stád tvoří ovce, a ne berani. U valašek má totiž rohy i většina ovcí. Foto Vojtěch Bajer, ČSOP Salamandr

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Beskydská idyla trochu jinak


Vojtěch Bajer, č. 1/2026, str. 22, pro předplatitele
Zatímco dnes paseme nejčastěji v elektrických ohradníkových sítích, které po vypasení po ploše postupně posouváme, tak na salaších byly ovce v oplocení (košáru) jen na noc a přes den pouze na dobu dojení a pastva pak probíhala úplně jinak. Pastýři s ovcemi celý den pomalu procházeli po hřebenech a svazích a ovce se za této chůze pásly. Každý den tak znovu a znovu přepásly rozsáhlé plochy. Už jen tento rozdíl v systému pastvy musel vytvářet úplně jiné pastviny. Na snímku nejstarší snímek jedné z radhošťských salaší na konci 19. století.
Zatímco dnes paseme nejčastěji v elektrických ohradníkových sítích, které po vypasení po ploše postupně posouváme, tak na salaších byly ovce v oplocení (košáru) jen na noc a přes den pouze na dobu dojení a pastva pak probíhala úplně jinak. Pastýři s ovcemi celý den pomalu procházeli po hřebenech a svazích a ovce se za této chůze pásly. Každý den tak znovu a znovu přepásly rozsáhlé plochy. Už jen tento rozdíl v systému pastvy musel vytvářet úplně jiné pastviny. Na snímku nejstarší snímek jedné z radhošťských salaší na konci 19. století. Foto archiv ČSOP Salamandr
Je nám líto, ale celé znění tohoto článku je dostupné pouze registrovaným předplatitelům.
Pokud máte zájem o přístup do celého archivu časopisu Veronica, podpořte nás a objednejte si předplatné.
csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu