VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Ekologická správa energetických koridorů je nástrojem bezpečnosti sítí a ochrany biodiverzity. Energetická infrastruktura představuje jeden z nejrozsáhlejších liniových zásahů do krajiny. Elektrická vedení vysokého - VN, velmi vysokého - VVN a zvláště vysokého napětí - ZVN, plynovody a další technické sítě protínají území napříč biotopy, katastry i zvláště chráněnými územími. Jejich bezpečný provoz je existenčně závislý na pravidelné údržbě ochranných pásem. Právě zde se však dlouhodobě střetávají technické požadavky energetiky s požadavky ochrany přírody. Zkušenosti z praxe i ze zahraničí dnes stále zřetelněji ukazují, že tento střet není nevyhnutelný. Naopak - ekologická správa koridorů (ECM / IVM) může při správném nastavení současně zvýšit bezpečnost energetických sítí, snížit dlouhodobé náklady na údržbu a významně přispět k ochraně biodiverzity.

Dva přístupy k údržbě - dva zásadně odlišné výsledky

V české krajině dnes paralelně fungují dva rozdílné přístupy k údržbě ochranných pásem.

Konzervativní přístup, založený na opakovaných výřezech a plošném mulčování, vnímá vegetaci primárně jako problém. Výsledkem jsou opakované zásahy, vysoké kumulované náklady, silná pařezová a kořenová výmladnost, zvýšené požární riziko, zhoršená přístupnost vedení a minimální ekologická hodnota území.

Oproti tomu systémový přístup dlouhodobě pracuje s vegetací jako s dynamickým biologickým řádem. Jeho cílem není jednorázové „vyčištění“ porostu, ale jeho stabilizace do bezpečné, nízkovzrůstné a ekologicky hodnotné struktury. Typickými znaky jsou podpora bylin a keřů nízkého vzrůstu, mozaikovitá struktura porostů, využití původních druhů a cílené potlačení vzrůstné dřevinné vegetace. V delším časovém horizontu se tento přístup ukazuje jako provozně bezpečnější, ekologicky přínosnější a ekonomicky efektivnější.

Biologický základ problému: výmladnost dřevin

Klíčovým biologickým faktorem, který zásadně ovlivňuje úspěšnost údržby, je pařezová a kořenová výmladnost dřevin. Opakované mechanické zásahy paradoxně posilují regenerační schopnosti dřevin - čím větší kořenový systém zůstává bez nadzemní části, tím silnější je tlak na jeho obnovu.

Běžné technologie, jako jsou výřez, mulčování nebo frézování, často řeší pouze symptom, nikoli příčinu. Navíc zapracování štěpky do půdy zvyšuje dostupnost živin a další růst urychluje. Dlouhodobě funkční ekologická správa proto musí kombinovat mechanické, biologické a - tam, kde je to odůvodněné - selektivní chemické postupy v promyšleném časovém i prostorovém režimu.

Invazní dřeviny jako provozní i ekologická hrozba

Zvláštní výzvu představují invazní druhy dřevin, zejména trnovník akát (Robinia pseudoacacia) a místy pajasan žláznatý (Ailanthus altissima). Tyto druhy vytvářejí nestabilní porosty s extrémní výmladností a v ochranných pásmech vedení výrazně komplikují jak bezpečný provoz, tak ochranu biodiverzity. Ověřování účinných metod jejich potlačení patří dnes k nejdůležitějším úkolům ekologické správy koridorů.

Zeleň pod proudem: data jako základ změny

Projekt Zeleň pod proudem vznikl jako praktická reakce na dlouhodobé problémy údržby energetických koridorů. Jeho cílem je systematicky mapovat ochranná pásma, vyhodnocovat jejich ekologický a provozní potenciál a vytvářet společnou datovou základnu pro energetiky, orgány ochrany přírody, samosprávy i vlastníky pozemků.

Zásadní roli v tomto přístupu hraje mapování. Bez kvalitních, aktuálních a sdílených dat nelze ekologickou správu koridorů dlouhodobě řídit.

Pilotní mapování v Jihomoravském kraji

První pilotní mapování v rámci projektu bylo realizováno ve spolupráci s Odborem životního prostředí Jihomoravského kraje a zaměřilo se na maloplošná zvláště chráněná území, do nichž zasahují ochranná pásma nadzemních vedení VN, VVN a ZVN.

Cílem bylo odstranit běžné problémy praxe, kdy realizátoři údržby často nemají včas k dispozici informace o tom, zda se nacházejí v zájmovém území ochrany přírody (tj. zejména významné krajinné prvky - VKP, zvláště chráněná území - ZCHÚ, Natura 2000, lokality zvláště chráněných druhů - ZCHD), kdo je jeho správcem, jaký biotop se zde vyskytuje, jaké jsou podmínky zásahu a zda je nutné oznámení záměru či alespoň notifikace příslušnému orgánu či orgánů ochrany přírody.

Pilotní projekt kombinoval veřejné GIS podklady, terénní šetření, konzultace s orgány ochrany přírody a vlastní mapovací systém projektu. Celkem bylo zmapováno 69 lokalit, u nichž byly vyhodnoceny kolizní plochy, stav vegetace, dosavadní a pro biodiverzitu podpůrný management a výskyt invazních druhů.

Výsledky ukázaly, že řada těchto úseků má vysokou ekologickou hodnotu, ale zároveň trpí nedostatečně koordinovaným managementem. Mapování poskytlo jednotný přehled o stavu území a vytvořilo základ pro cílené a šetrné plánování zásahů.

Posun v energetice: případ E.ON / EG.D

Významným signálem změny přístupu je skutečnost, že E.ON, respektive její distribuční společnost EG.D, začala systematicky zavádět koncept ekologické správy koridorů (ECM). Tento přístup je ukotven v interních metodikách a je vázán na dlouhodobý management, mapování, práci s invazními druhy a spolupráci s ochranářskou i vědeckou veřejností.

Na evropské úrovni se společnost E.ON přihlásila k Dekádě OSN pro obnovu ekosystémů a navázala partnerství s UNEP (Program OSN pro životní prostředí). Cílem je zavedení ekologické správy tisíců kilometrů vedení a aktivní podpora biodiverzity v technických koridorech.

Z konfliktu příležitost

Zkušenosti z pilotního mapování i z praxe ukazují, že ochranná pásma energetických vedení nemusí být vnímána jako nutné zlo či čistě technické omezení. Při koncepčním, datově podloženém a dlouhodobém řízení se mohou stát funkční součástí ekologické sítě krajiny, která současně zvyšuje bezpečnost energetické infrastruktury.

Projekt Zeleň pod proudem ukazuje, že propojení energetiky a ochrany přírody není otázkou ideologie, ale kvalitních dat, biologického porozumění a spolupráce aktérů v území. Právě zde se otevírá prostor pro systémovou změnu přístupu k údržbě technických koridorů v celé České republice.

www.zelenpodproudem.cz

mapa.zelenpodproudem.cz

Martin Pavelka (1966) je lesník a iniciátor projektu Zeleň pod proudem, zaměřeného na ekologickou správu ochranných pásem energetických vedení a podporu biodiverzity v technických koridorech.