VERONICA - ČASOPIS PRO OCHRANU PŘÍRODY A KRAJINY

Na břehu řeky Svratky kvete rozrazil. Tento verš ze známé básně Vítězslava Nezvala dostal před 40 lety do vínku tehdejší bulletin Městského výboru ČSOP Brno a Okresního výboru ČSOP Brno-venkov pojmenovaný Veronica. Veronica je nejen vědeckým názvem rozrazilu, ale toto slovo má i další, skrytý význam. Latinské vero lze totiž přeložit do češtiny jako věru. A tak mohl Jan Lacina v prvním čísle nultého ročníku časopisu v úvodním příspěvku pojmenovaném Proč právě Veronica pronést tato památná slova: „Věříme, že se nám skutečně podaří zachovat ekologickou niku pro všechny ohrožené organismy našeho okolí. Třeba i pro ten dosud běžný Nezvalův rozrazil rezekvítek u Jundrovského mostu.“

Když jsem koncem léta roku 1986 poprvé držel Veroniku v rukou, ještě jsem netušil, že budu dlouhých čtyřicet let jejím čtenářem. Že pod stejným názvem a se stejným logem vznikne o šest let později v Brně i Nadace Veronica a rok před ní i ZO ČSOP Veronica, která je vydavatelem časopisu dodnes. Z jejího věrného čtenáře a podporovatele se až v posledních letech stal i dobrovolník a člen této základní organizace. Ten by dnes rád věnoval Veronice ke kulatým narozeninám symbolickou kytičku a k rezekvítku přidal pro štěstí sedm dalších rozkvetlých moravských rozrazilů.

Rozrazil jarní (Veronica verna) - jeden z našich časně kvetoucích rozrazilů jako vzpomínku na dívčí léta s přáním, aby ji mladistvý elán a zapálení pro věc nikdy neopouštěly.

Rozrazil rozprostřený (Veronica prostrata) - aby se jí úspěšně dařilo rozšiřovat svoji činnost tam, kde je to nejvíce potřeba. Aby se povědomí o její práci šířilo do daleka, třeba až na britský královský trůn.

Rozrazil vstavačovitý (Veronica orchidea) - jako dárek připomínající svým názvem orchidejové louky Bílých Karpat, kde v ekologickém centru v Hostětíně dnes Veronica pořádá většinu svých akcí.

Rozrazil potoční (Veronica beccabunga) - jako připomínku péče o čistotu vod i snahu o zadržení vody v krajině. Třeba formou jezírek v přírodních zahradách, na jejichž propagaci a rozšiřování má Veronica nemalý podíl.

Rozrazil ožankovitý (Veronica teucrium) - má ve svém názvu jinou květinu. Proto přeje Veronice, aby se vždy našlo dost těch, kteří ji podpoří a přiloží ruku k dílu, je-li třeba. Aby nezůstala nikdy sama. Podobně jako na Lysé hoře v Moravském krasu rozkvétá rozrazil ožankovitý společně s kakostem krvavým.

Rozrazil klasnatý (Veronica spicata) - symbolizuje klasy obilí a péči o půdu. Nejen ekologické hospodaření na ní, ale i rekultivace, při nichž pomáháme vrátit přírodě to, co jsme jí vzali. Dvojice rozrazilů nám pak připomene „dvojče“ ZO ČSOP Veronica, brněnský Rezekvítek, založený také roku 1991. A takhle pěkně vykvetly rozrazily klasnaté v rekultivované části Mokerského lomu, o kterou se právě Rezekvítek stará.

Rozrazil lékařský (Veronica officinalis) - léčivá bylinka, která přeje Veronice hodně zdraví. Všem těm, kdo se v uplynulých 40 letech podíleli na její činnosti. I když to byla třeba jen nepatrná pomoc nebo podpora. A také tisícům a tisícům dalších, které Veronica motivovala. Kteří se začlenili do naší široké zelené rodiny, kterou nám připomíná Dub rodiny. Co by kamenem dohodil od Hostětína. Že by jenom náhodou rozkvetl koberec rozrazilu lékařského právě pod ním?

A samotný Rozrazil rezekvítek (Veronica chamaedrys) - ten není ani trochu rezavý, jak by se snad mohlo zdát. Kvete radostně modře a jeho jméno pochází z lidového názvu bezekvítek. Okvětní lístky rezekvítku totiž snadno opadnou a ten pak vypadá, jako by byl bez květů. Naštěstí ne nadlouho, brzy se mu rozvinou další poupata a vydrží tak kvést od května až do srpna.

Stejně jako opadne okvětní lístek rezekvítku, nás po desítkách let práce pro Veroniku opustila řada z těch, kteří stáli před 40 lety u jejího vzniku. Jmenujme alespoň Antonína Bučka, Jana Lacinu, Karla Hudce nebo Jarmilu Kocourkovou. Těm všem patří obrovské poděkování. Zejména za to, že předali štafetu svým následníkům. Za to, že Veronica dospěla do zralého věku, a věřím, že ještě dlouhou řadu let budeme moci držet v rukou každý rok zjara první číslo dalšího ročníku. Ve stejné době, kdy se budeme moci po zimě opět s úctou, láskou i pokorou sklonit až k zemi mezi stébla trávy, abychom se mohli potěšit blankytnou krásou kvítků rezekvítku.

Autor je amatérským botanikem a fotografem moravské přírody, i rozrazilů v této kytičce.