Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Pozoruhodné stromy Pohanska VI


Petr Maděra, č. 3/2009, str. 21

V sušších typech lužního lesa bývá přimíšena lípa malolistá. Je to strom většinou středních rozměrů, často s křivým kmenem a košatou, nepravidelnou korunou. V zápoji dosahuje výšek 25-30 m, průměru kmene až 1 m a věku 150 let. Volně rostoucí starší stromy však mívají mnohem silnější, někdy vykotlané a boulovité kmeny a dožívají se 300-400 let.

Lípa malolistá má vynikající pařezovou výmladnost. Letorosty jsou lysé, pupeny kryté dvěma šupinami (spodní přesahuje polovinu délky pupenu). Střídavé listy jsou srdčité, asymetrické, 4-8 cm dlouhé, na líci leskle zelené, na rubu modrozelené, lysé, pouze v paždí žilek mají rezavé chomáčky chloupků. Žilnatina 3. řádu je nezřetelná. Čepel listu má pozvednuté okraje. Na podzim listy žloutnou a brzy opadávají. Raší a rozkvétá asi o 14 dní později než lípa velkolistá. Oboupohlavné květy jsou uspořádané ve vrcholících a kvetou v červnu až červenci. Květenství se skládá z 5-11 květů a na květní stopce je opatřeno velkým vytrvalým podpůrným listenem. Drobné, tenkostěnné oříšky bez žeber opadávají na podzim a v zimě.

Stanoviště lip

Lípa malolistá patří mezi stín snášející dřeviny našich lesů. Vyskytuje se proto typicky ve spodních patrech smíšených porostů, často i jen v křovité formě. Zastínění půdy bývá tak silné, že bylinná vegetace skoro chybí. Stanoviště lípy malolisté jsou vlhkostně příznivá. Skalnaté lokality se vyznačují alespoň vysokou vzdušnou vlhkostí, danou stinnou expozicí nebo větším množstvím srážek. Druh má na půdu střední nároky, často roste na skeletovitých, dusíkem obohacených půdách, na různě strmých svazích.

V členitém skalnatém terénu se stává, že oba naše druhy lip rostou přirozeně na stejných lokalitách. Lípa velkolistá se pak vyskytuje na osluněných, vyhřívaných částech terénu, lípa malolistá na stanovištích chladných a zastíněných. V takových případech nalezneme zřídka i křížence obou druhů.

Lípa malolistá se vyznačuje velkou přizpůsobivostí ke klimatickým činitelům. Škody silnými mrazy nebo vysokými teplotami nejsou u nás známy. Časné ani pozdní mrazy ji rovněž nepoškozují. Lípa malolistá roste téměř v celé Evropě s výjimkou nejjižnějších a nejsevernějších oblastí kontinentu. U nás je lípa malolistá rozšířena roztroušeně po celém území. Hlavní stanoviště má na suťových svazích, kde se vyskytuje často ve společnosti javorů, jasanu ztepilého, dubu zimního a habru, a v lužních lesích, kde roste mimo dosah dlouhotrvajících záplav s dubem letním, jilmy, jasany, habrem a babykou. Nejvýš položené lokality dosahují asi 600 m n.m. (předhůří Šumavy). Ve srovnání s lípou velkolistou to bývají spíše stinné svahy a také méně živné podklady a půdy.

Význam lípy

Zastoupení lípy v našich lesích se snížilo především v důsledku přeměny lesní půdy na zemědělskou a náhrady listnatých lesů jehličnatými monokulturami. Její trvanlivé a dobře opracovatelné světlé roztroušeně pórovité dřevo bez jádra je vyhledávaným řezbářským materiálem. Lipové lýko se používalo k vazbě (rohože, nádoby na obilí a mouku). Je to významná dřevina medonosná. Mimo les se hojně vysazovala jako solitér i v alejích (tzv. císařské lípy podle státních silnic). V městské zeleni se dobře uplatňuje pro velkou odolnost. Snáší přesazování, seřezávání a nešetrné zacházení, skrývku, navážku, výkopy kolem kmene, je však citlivá na solení.

Jako léčivka byla lípa oblíbena již od starověku. V současném lékařství se hojně používá lipový květ do nálevů a čajů s potopudným, protizánětlivým a lehce diuretickým účinkem, utišuje křeče a rozpouští hleny. Používá se proto při horečnatých onemocněních z nachlazení, onemocnění ledvin a močového měchýře a jako prostředek podporující žaludeční činnost.

Veteráni na Pohansku

V popisovaném území nejsou hojné mohutné stromy tohoto druhu, ale přesto za zmínku stojí dva skuteční veteráni. První roste na lokalitě příznačně nazvané U pěkné lípy. Jedná se o starý strom s boulovitým a značně vyhnilým kmenem o obvodu 515 cm, koruna je rozložitá spíše výmladkového původu, silně napadená jmelím. Druhý strom je ve stadiu počínající fragmentace kmene na tři skořepiny. Obvodem kmene 762 cm se řadí mezi nejmohutnější stromy oblasti. Působivé torzo s výmladkovou korunou se nachází v blízkosti válečného bunkru na lokalitě zvané Kazůbek.

Srovnání se světem

Nejmohutnější památná lípa v ČR je Tatrovická lípa u obce Tatrovice (okr. Sokolov). V obvodu měří 1 122 cm a je 23 m vysoká. Její stáří se odhaduje na 400 let. Lípa v Maškovicích u obce Povrly (k.ú. Český Bukov) má v obvodu 918 cm, výšku 17,5 m a věk je odhadován na 500 let. Další mohutný exemplář je lípa s obvodem 900 cm, která dorůstá 30 m výšky. Nachází se u obce Nýdek (k.ú. Hrádek ve Slezsku) směrem k obci Střelná. Navzdory věku tohoto unikátního jedince (odhaduje se 650 let) byl jeho zdravotní stav až donedávna dobrý, nyní je vnitřek kmene ošetřen.

Na Slovensku je jako nejmohutnější památná lípa uváděn strom, který je součástí lipové aleje v Lubochni v TANAPu s obvodem kmene 747 cm a výškou 25 m (vzhledem k tomu, že v aleji jsou ostatní stromy mnohem menších rozměrů, možná se jedná o chybu v databázi), a lípa ve Spišské Nové Vsi s obvodem kmene 710 cm, výškou 30 m a věkem odhadovaným na 300 let.

V Anglii (Dallam Park, Milnthorpe, Cumbria County) má být nejmohutnější lípou strom s výškou 16 m a obvodem kmene 823 cm. Z Holandska (De Lutte, Drenthe) není uváděn větší exempář - výška 8 m, obvod 560 cm. Zato v Belgii (Isole) roste lípa s obvodem kmene 905 cm a výškou 18 m.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu