Čtení na tyto dny

Pobřeží

Slunce již hvězdy noční
roztříští v příboji
Noc stáhla se pryč chvatně
se všemi závoji
Bílá břicha ryb svítí
mrtvá jak touha má
rybářkám do jejich sítí
jen nechtíc
veplouvá…

(František Schildberger) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Proč slavit darwinovské jubileum


Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 3/2009, str. 22

Letos 12. února uplynulo 200 let od narození Charlese Darwina, 24. listopadu před 150 lety vyšla jeho nejznámější kniha O vzniku druhů přírodním výběrem. Darwinovské jubileum jako důvod k zamyšlení nejen pro přírodovědce je oslavováno na celém světě, zejména v jeho domovské Anglii. V Brně, městě Johanna Gregora Mendla - Darwinova současníka a dalšího geniálního stavitele cesty k poznání záhad vývoje života, pořádá k Darwinovu výročí Moravské zemské muzeum výstavu, která byla slavnostní vernisáží 7. května 2009 zahájena v Pavilonu Anthropos. Až do 7. ledna 2010 bude možné blíže se seznámit jak s osobností Darwina, tak i s úhelným kamen darwinismu - evolucí živých organismů včetně člověka - a s rozdílnými interpretacemi darwinovské představy přežívání zdatnějšího v „boji o život“.

Co si vzít z Darwina v ochraně přírody? Především asi povědomí o nezastavitelné dynamice a evoluci krajiny, která mění její jednotlivé složky. Podstatná pro případnou nápravu slepých uliček vývoje však je možnost na vyhrazených vzorcích přírody zjišťovat vývoj krajiny s minimalizovanými vlivy člověka. Tato nezbytnost vyplývá i z vědomí toho, že nejen na dědičnosti, ale i na prostředí závisí existence a další evoluce člověka jako druhu.

Zejména nebiolog by měl mít na mysli, že základ člověka, ať již individua či společnosti, je a bude vždy nutně biologický, směřující přes individuum k zachování druhu. Biolog by si naopak měl být vědom toho, že člověk je tvor společenský - formy a projevy tohoto biologicky podmíněného základu jsou často k nepoznání změněny sociálně. Tuto oboustrannost by pak měl odpovědně vzít na vědomí každý - jak vědec, tak komentátor novin, a zejména politik. Všichni svým způsobem totiž evoluci člověka a jeho prostředí určují.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu