Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Proč slavit darwinovské jubileum


Karel Hudec, č. 3/2009, str. 22

Letos 12. února uplynulo 200 let od narození Charlese Darwina, 24. listopadu před 150 lety vyšla jeho nejznámější kniha O vzniku druhů přírodním výběrem. Darwinovské jubileum jako důvod k zamyšlení nejen pro přírodovědce je oslavováno na celém světě, zejména v jeho domovské Anglii. V Brně, městě Johanna Gregora Mendla - Darwinova současníka a dalšího geniálního stavitele cesty k poznání záhad vývoje života, pořádá k Darwinovu výročí Moravské zemské muzeum výstavu, která byla slavnostní vernisáží 7. května 2009 zahájena v Pavilonu Anthropos. Až do 7. ledna 2010 bude možné blíže se seznámit jak s osobností Darwina, tak i s úhelným kamen darwinismu - evolucí živých organismů včetně člověka - a s rozdílnými interpretacemi darwinovské představy přežívání zdatnějšího v „boji o život“.

Co si vzít z Darwina v ochraně přírody? Především asi povědomí o nezastavitelné dynamice a evoluci krajiny, která mění její jednotlivé složky. Podstatná pro případnou nápravu slepých uliček vývoje však je možnost na vyhrazených vzorcích přírody zjišťovat vývoj krajiny s minimalizovanými vlivy člověka. Tato nezbytnost vyplývá i z vědomí toho, že nejen na dědičnosti, ale i na prostředí závisí existence a další evoluce člověka jako druhu.

Zejména nebiolog by měl mít na mysli, že základ člověka, ať již individua či společnosti, je a bude vždy nutně biologický, směřující přes individuum k zachování druhu. Biolog by si naopak měl být vědom toho, že člověk je tvor společenský - formy a projevy tohoto biologicky podmíněného základu jsou často k nepoznání změněny sociálně. Tuto oboustrannost by pak měl odpovědně vzít na vědomí každý - jak vědec, tak komentátor novin, a zejména politik. Všichni svým způsobem totiž evoluci člověka a jeho prostředí určují.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu