Čtení na tyto dny

Kde strom má srdce

Kde strom má srdce
ptáci vědí

Nad tryskající piliny
zvedli křídla

Slyšeli jste slavíky tlouct?

Pila ječí
Láme se
stín světla jadrného dření
Větev o větev

Zaslechli jste někdy
tlouct slavíky?

Srdce chycené
v obráceném hnízdě?

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Břehule: ubývající druh doplácející na proces EIA

Petr Heneberg, č. 4/2017, s. 2-4, pro předplatitele

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc.: jeho prínos pre československú ornitológiu zo slovenského uhla pohľadu

Anton Krištín, č. 4/2017, s. 16-17, pro předplatitele

Karel Hudec, nejen ornitolog

Milan Peňáz, č. 4/2017, s. 20-23, pro předplatitele

Ochrana netopýrů = ochrana budov před guánem

Daniel Horáček, č. 4/2017, s. 32-34

Proč slavit darwinovské jubileum


Karel Hudec, č. 3/2009, str. 22

Letos 12. února uplynulo 200 let od narození Charlese Darwina, 24. listopadu před 150 lety vyšla jeho nejznámější kniha O vzniku druhů přírodním výběrem. Darwinovské jubileum jako důvod k zamyšlení nejen pro přírodovědce je oslavováno na celém světě, zejména v jeho domovské Anglii. V Brně, městě Johanna Gregora Mendla - Darwinova současníka a dalšího geniálního stavitele cesty k poznání záhad vývoje života, pořádá k Darwinovu výročí Moravské zemské muzeum výstavu, která byla slavnostní vernisáží 7. května 2009 zahájena v Pavilonu Anthropos. Až do 7. ledna 2010 bude možné blíže se seznámit jak s osobností Darwina, tak i s úhelným kamen darwinismu - evolucí živých organismů včetně člověka - a s rozdílnými interpretacemi darwinovské představy přežívání zdatnějšího v „boji o život“.

Co si vzít z Darwina v ochraně přírody? Především asi povědomí o nezastavitelné dynamice a evoluci krajiny, která mění její jednotlivé složky. Podstatná pro případnou nápravu slepých uliček vývoje však je možnost na vyhrazených vzorcích přírody zjišťovat vývoj krajiny s minimalizovanými vlivy člověka. Tato nezbytnost vyplývá i z vědomí toho, že nejen na dědičnosti, ale i na prostředí závisí existence a další evoluce člověka jako druhu.

Zejména nebiolog by měl mít na mysli, že základ člověka, ať již individua či společnosti, je a bude vždy nutně biologický, směřující přes individuum k zachování druhu. Biolog by si naopak měl být vědom toho, že člověk je tvor společenský - formy a projevy tohoto biologicky podmíněného základu jsou často k nepoznání změněny sociálně. Tuto oboustrannost by pak měl odpovědně vzít na vědomí každý - jak vědec, tak komentátor novin, a zejména politik. Všichni svým způsobem totiž evoluci člověka a jeho prostředí určují.

Karel Hudec

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu