Čtení na tyto dny

Pocta

Byli jsme vyznamenáni.

Nu ano,
letos na jaře
dostalo se nám mimořádné výsady.
V koruně naší borovice
založil si hnízdo pár pěnkav.

Já ovíván
přelety dříve vzácnými jak šafrán
jen popelím se v poctě důvěrou,
ty co chvíli zase kladeš na ústa
prst v roli starostlivé strážkyně.

A oběma nám duše obrůstají prachovými pírky.
A oběma nám jde k duhu
tohle filigránsky něžné sousedství
v zeleném velkoměstě veškerenstva.

(Josef Suchý) 

 

Doporučujeme ke čtení

Ubývá u nás ptáků?

Alena Klvaňová, č. 2/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33, pro předplatitele

Přírodní řeky jako překvapení Polska

Roman Barták, č. 2/2024, s. 34-35

Návrat vlčího zpěvu Jaroslava Monte Kvasnici

Jiřina Lacinová, č. 2/2024, s. 44-45

Pouť na Svatou Horu II. Pěší putování

Václav Štěpánek, č. 1/2024, s. 2-6, pro předplatitele

Putování za vyplaveným dřevem

Petr Čermák, č. 1/2024, s. 20-22, pro předplatitele

Beskydy Rudolfa Jandy. Věnováno 50. výročí vzniku CHKO Beskydy

Václav Štěpánek, č. 1/2024, , pro předplatitele

Pouť na Svatou Horu I

Václav Štěpánek, č. 4/2023, s. 26-31, pro předplatitele

Stín muže, který sázel


Mojmír Vlašín, č. 3/2009, str. 28

Muž, který sázel stromy je povídka Jeana Giona o síle odhodlání z roku 1953. Je to příběh muže jménem Elzéard Bouffier, který po tragickém zlomu v životě věnoval veškeré své úsilí vysazování nového lesa v pustých francouzských alpských zákoutích. Vyzařoval z něho klid a vyrovnanost a bez ohledu na dvě světové války pokračoval ve svém díle až do své smrti ve vysokém věku. Povídka byla přeložena z francouzštiny do mnoha jazyků, včetně češtiny. Podle příběhu byl natočen i stejnojmenný animovaný film.

Studenti humanitní environmentalistiky z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně sdružení v okrašlovacím spolku nastudovali stejnojmennou poetickou stínohru. Režie se ujal Lukáš Kala, který zároveň vytvořil velmi dobrý scénář. Nádherné stínové loutky navrhl Milan Suchánek. V roli vypravěče, jakoby samotného Jeana Giona, se osvědčil Jan Blažek. Stíny na plátně vodili studenti s velkým nasazením, a tak hra sklidila na konci frenetický potlesk.

Je opravdu příjemné v době multimediální kaše plné mailů, esemesek, smajlíků a chatů sledovat mladé lidi, jak se vracejí k nejprimitivnější formě dramatického umění. Cesta ze srdce do srdce byla oddělena jen tenkým promítacím plátnem a drobné organizační nedostatky jen podtrhovaly pel amatérismu (v tom nejlepším slova smyslu), který tak chybí v současném showbyznysu.

Co hře vytknout? Snad jen to, že přestávky mezi jednotlivými obrazy byly vyplněny nejen zvukem flétny či hlasem vypravěče, ale občas i hluchým tichem, což bylo trochu škoda. Každopádně jen houšť takových akcí!

Mojmír Vlašín

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu