Čtení na tyto dny

Na dlani

Javorový list
přikryl město dlaní
a obrátil dlaň do všech koutů

Listem rozsvěcené světlo
puká brázdami smogových ulic
líhnoucími karburátory

V listu je vzkaz
abychom kmenům podali ruce

List nese varování
že nad kameny vyrvanými v lomech
jsou plíce města zaprášené

(Jindřich Zogata) 

 

Doporučujeme ke čtení

Jak jsem se od strachu ze šelem dostal k jejich mapování

Miroslav Kutal, č. 3/2018, s. 2-4

Konflikt vlka s hospodářskými zvířaty – dosavadní zkušenosti se zabezpečením stád

Petr Kafka, Hana Heinzelová, Ladislav Pořízek, č. 3/2018, s. 16-19, pro předplatitele

Ludvík Kunc, laureát Ceny Josefa Vavrouška za dlouhodobý přínos za rok 2017

Jiří Beneš, č. 3/2018, s. 36, pro předplatitele

Vyznání

Antonín Kostka, Ivo Dostál, č. 3/2018, s. 46-47, pro předplatitele

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Pasivní dům a ekologické bydlení


Miroslava Zadražilová, Josef Chybík, č. 3/2009, str. 31

Pasivní dům ≠ ekologické bydlení

Postavit si nízkoenergetický dům se stává módou. Podle ankety, kterou loni v Brně zorganizovalo Centrum pasivního domu, si v něm přeje bydlet každý druhý Brňan. Zájem je tak velký, že sousloví pasivní dům je občas používáno jako marketingový tah, aniž by nabízený dům podmínky jeho definice opravdu splňoval. Během krátké doby se kvalita nabídky jistě zvedne v závislosti na poptávce, úskalí však vidím v tom, že v naprosté většině případů se jako pasivní nabízí individuální, samostatně stojící rodinný dům. Takový dům je sice pro svého majitele nízkonákladový, tedy šetrný ve využívání energií, ale pro společnost a krajinu představuje nejvýraznější zátěž ze všech forem bydlení. Pasivní rodinný dům se chová ke svému okolí stejně neekologicky a sobecky jako kterýkoliv samostatně stojící rodinný dům postavený v satelitních městech, tedy v nově vznikajících koloniích rodinných domků v dosahu větších měst bez veřejné vybavenosti.

Nová satelitní výstavba je minimálně ze tří důvodů neekologická:

1. Satelity nemají své vlastní společenské zázemí a parazitují na centrálním městě. Cesta za prací, nákupy i zábavou se odehrává za volantem osobního automobilu. Pro život v satelitu je vlastnictví dvou osobních automobilů v jedné rodině nutností. Hustota obyvatel na hektar totiž nedosahuje takových hodnot, aby bylo efektivní obsloužit tyto oblasti městskou hromadnou dopravou.

2. Plošné nároky na výstavbu individuálního rodinného domu jsou v porovnání s jinými formami bydlení největší. Jak společnost bohatne a každý si chce splnit svůj sen o rodinném domu, ukrajuje urbanizace stále více z volné krajiny.

3. Obcím vznikají vysoké náklady spojené s výstavbou a údržbou obslužných komunikací a technické infrastruktury. Například úsek komunikace dlouhý 14 m obslouží 2 rodinné domy samostatně stojící (cca 8 osob), ale při řadové zástavbě jsou to už 4 domy (16 osob). Za luxus, který si dopřávají majitelé individuální zástavby, tedy platíme všichni.

Poněkud provokativním názvem článku se snažím přivést ty, kteří se rozhodli postavit si dům šetrný k životnímu prostředí, k zamyšlení. Chtějí bydlení, které umožňuje úsporu energie, nebo bydlení, které je zároveň ohleduplné ke krajině a společnosti, tedy skutečně ekologické?

Dobře vyřešené skupiny řadových nebo i menších bytových domů mohou mnohdy nabízet větší kvalitu bydlení a soukromí než život za vysokou zdí samostatně stojícího domku. Pro příklad obytných celků z pasivních domů s vyšší hustotou obyvatel odkazuji na projekty německého Passivhaus Institutu: www.passivhausprojekte.de/projekte.php. Jde např. o sídliště v Konstanz nebo řadové domy v Aalen či Mnichově.

Miroslava Zadražilová

Pasivní dům = ekologické bydlení

 Ve valícím se proudu informací reaguje mnoho lidí na tištěná média tím, že je prolistuje a registruje pouze nadpisy článků. Pokud to někdo takto udělá s příspěvkem Ing. arch. Miroslavy Zadražilové, nabude dojmu, že pasivní domy nemohou zajistit ekologické bydlení. Čtenář bez patřičných znalostí a osobních zkušeností začne o energeticky úsporné a zdravé výstavbě, ověřené množstvím příkladů, pochybovat.

Když jej však téma zaujme a prostuduje si např. uvedený webový odkaz, pasivní domy ve formě obytných nebo řadových domů nemusí zcela zatratit. Německý příklad představuje zdravé, hospodárné a architektonicky přitažlivé způsoby bydlení.

V článku je vysloven názor, že samotný dům sice bude energeticky šetrný, avšak nová individuální zástavba vyroste na úkor zemědělské půdy, bez potřebné infrastruktury a stane se zátěží pro centrální město. Avšak to je obecný problém individuální výstavby. Jeho naprosto nelogické přenesení pouze na příklady pasivních domů je potřebné vnímat jako nesprávný a škodlivě vyznívající pohled. Zvláště pak v době, kdy se v naší zemi začíná tento typ výstavby uplatňovat ve větší míře.

Autorka bohužel také nesprávně vyhodnotila situaci v té části článku, v níž hovoří o tom, že v bohatnoucí společnosti si chce každý splnit sen o rodinném domu. Je tomu opravdu tak? Vždyť i prezentované příklady s řadovými a bytovými domy z Německa, daleko bohatší země, než je Česká republika, dokazují, že existuje široká vrstva obyvatel, která dá přednost jiné formě bydlení, než je individuální výstavba. Přitom o českých příkladech nebo připravovaných projektech řadových či obytných pasivních domů nezazněla ani zmínka. Jen z jižní Moravy však stačí připomenout již několik roků užívaný soubor řadových pasivních domů v Židlochovicích a připravovanou výstavbu obytných pasivních domů v Pohořelicích.

Jsem přesvědčen, že tématu pasivních domů se potenciální stavebníci nemusejí obávat. Je to správná cesta, která toho, kdo se po ní vydá, dovede k očekávanému cíli. Nejen zahraniční, ale i české výsledky nás o tom přesvědčují. Proto alarmující nadpis považujme za drobné nedorozumění, a pokud by přece jen někdo o pasivních domech pochyboval, je dostatek možností a příležitostí, jak se v přemíře informací správně orientovat - viz např. www.pasivnidomy.cz.

Josef Chybík

 


Oba autoři jsou z Fakulty architektury VUT v Brně

 

 

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu