Čtení na tyto dny

Řeky se ptám

kam zmizeli jelci
zpod splavu

Tam zatím dál
stéká čas
Olejové skvrny
se roztékají ve vrásky
a zpod břehů
uniká život

s vodou zbytečně
rozšvihanou vlasci rybářů
stárneš

Je to i moje vina

Kdy jsem naposled
učinil pokání

(Otakar Štěpánek) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Podivná politika


Dana Zajoncová, č. 5/2011, str. 12-13

Spor o zasahování či nezasahování v národním parku Šumava (NPŠ) probíhá v podstatě od začátku jeho existence. Vedle názorové neshody mezi lesníky a přírodovědci, kteří se už v 90. letech přeli o způsob managementu a jeho pravidla, se během posledního čtvrt roku vyostřil a zcela zviditelnil politický zájem, který ve sporu dlouhodobě figuruje.

Vy se nebojíte?

Začalo to mediální kampaní, kterou spustilo současné vedení NPŠ u příležitosti návštěvy prezidenta Václava Klause na Šumavě 14. června. Tisková zpráva NPŠ „Na šumavské lesy letos udeří kůrovcová kalamita tisíciletí. Už začala“ měla jediný účel - vystrašit veřejnost a maskovat tak nelegální kácení v jádrových zónách parku. Dle odborníků je však dnes hlavním problémem parku nepřijetí nového plánu péče a nedotažená zonace, která neumožňuje efektivní zásahy proti kůrovci mimo jádrová území. Místo zásahů ve II. a III. zónách, které mají zabránit šíření kůrovce z I. zón, začalo kácení v nejcennějších jádrových zónách - např. v oblasti Smrčiny, kde developeři usilují o výstavbu lanovky.

Den po vydání zastrašující tiskové zprávy konstatovala ve Vimperku česko-rakouská pracovní skupina, že se počet stromů napadených kůrovcem v oblasti Smrčiny meziročně výrazně snížil. Jak řekl ředitel Odboru péče o národní parky MŽP Vladimír Dolejský, rakouská strana vyjádřila uspokojení nad dodržováním dohody z roku 2009, ve které se strany zavazují zabránit šíření kůrovce v dvousetmetrovém pásmu kolem hranic. Kouzlem nechtěného tak usvědčila vedení parku z manipulace s veřejným míněním.

Jste pro? To rozhodně ne

„Vedení NPŠ nechává obyvatele i návštěvníky Šumavy prostřednictvím renomované PR (čti: pí-ár; z angl.: vztahy k veřejnosti) agentury vyplňovat dotazníky, které jsou již na první pohled manipulativní a porušují veškerá pravidla o průzkumu veřejného mínění,“ upozornil sociolog Ivan Rynda. Dotazník například zjišťuje, kdo by měl rozhodovat o způsobu asanace kůrovcové kalamity. Na prvním místě je samozřejmě vedení NP a CHKO Šumava. Naopak odborníci a vědci jsou zmíněni pouze ke konci, kde jsou zařazeni mezi nepopulární aktivisty organizující blokády. Jde o laciný trik, který vedení NPŠ využívalo již dříve s jasným cílem znevážit odbornou veřejnost.

V dotazníku jsou respondentům z výzkumného hlediska zcela nepřijatelně podsouvány hodnotící soudy (situace je označena za „experiment s kůrovcem“, odumřelé stromy jsou redukovány na „finanční ztrátu“ 30 miliard Kč atd.). Autoři zde nejen redukují stromy na dřevní hmotu, ale zjevně jim chybějí elementární znalosti např. o službách ekosystémů. Otázka pak zní pouze tak, zda si ČR může takovou ztrátu dovolit, a připravuje dotázaného k náležité odpovědi na dotaz: „Jste pro další rozšiřování bezzásahového území se zákazem vstupu pro turisty?“ Dotazník podsouvá, že bezzásahová zóna automaticky znamená zákaz vstupu. Prvotním účelem národního parku není pěstování dřeva, ale ochrana přírody a přirozených procesů, mimo jiné právě pro návštěvníky parku. Bezzásahový režim je přitom uplatňován pouze na 1,1 % plochy lesů ČR. Uvažovat finanční ztrátu z odumřelých stromů má tedy asi stejný smysl jako vyčíslení ztráty plynoucí z toho, že na celé ploše Šumavy nestojí obří jaderná elektrárna.

Prakticky všechny otázky dotazníku staví problém jednostranně a podsouvají názor. Vynechání odpovědi „rozhodně ano“, jestliže dotazník uvádí možnost „rozhodně ne“, by však bylo důvodem k propadnutí z výzkumných metod v 1. ročníku VŠ a u profesionální firmy nemůže být pouhým omylem. Znalost veřejného mínění tedy nebyla záměrem. K této vědomé manipulaci se hlásí PR agentura PR.Konektor. Je členem oborové asociace APRA, která se svým etickým kodexem výslovně zavazuje podporovat otevřenou komunikaci a svobodný tok informací, dodržovat podnikatelskou etiku i obecně uznávané morální zásady, respektovat právo třetích stran na svobodné vyjádření jejich názoru. A také odmítnout zakázku či úkol, pokud je v rozporu s principy etického kodexu. PR.Konektor však zakázku neodmítl, dokonce se průkazně přizpůsobil jednostrannému zájmu zadavatele.

Bohužel, je vás tu moc

Vedení NPŠ se v září rozhodlo propustit velké množství zkušených zaměstnanců. Zjevně dle doporučení dočasně přijatého personálního auditora, zcela bez zkušeností s fungováním Správy NP, kterou v roce 2010 ministerstvo životního prostředí ocenilo jako nejlépe fungující státní správu. Pro údajnou nadbytečnost byla propuštěna třetina pracovníků, mezi nimi i architektka, která bránila legalizaci černých staveb. Výpověď dostali také tři lidé z oddělení vědy a výzkumu, podílející se na dlouhodobém sledování hydrologických a klimatických poměrů, výskytu velkých savců, ochraně a revitalizaci rašelinišť a ochraně bezlesí. Ohrožena je tím kontinuita dlouhodobého výzkumu a nezbytného biomonitoringu. Vzhledem k tomu, že oddělení si na svou práci částečně vydělává vlastními projekty, je nepravděpodobné, že by park ušetřil finance zadáním výzkumu externí firmě. Kroky ředitele Stráského tak budí dojem, že za úsporou mzdových prostředků se skrývá odstranění neloajálních úředníků a cílená likvidace odborníků, jimž není lhostejné soustavné překrucování pravidel ochrany přírody v parku samotném.

Ztraceno na Ztraceném

Nejsledovanější událost tohoto léta, blokáda na lokalitě Na Ztraceném u Ptačího potoka, trvala od 15. července (kácení začalo o tři dny později) do 12. srpna, kdy dřevorubci skončili. Bilance je zhruba následující: Asi 3 tisíce pokácených stromů, z toho minimálně pětina kůrovcem vůbec nenapadených. Těžbou zasažená plocha 32 ha, zčásti vytěžená naholo. Přírodně cenná lokalita podmáčené smrčiny určená k zařazení do bezzásahové zóny zničena. Správa NPŠ připouští, že až polovina pokácených stromů bude odvezena a následně zobchodována. Vylétly dvě generace kůrovce, další rojení se od konce srpna neočekává. V důsledku poměrně silného napadení kůrovce plísní a parazity se odstoupilo od těžby na Jezerním hřbetu, na Křemelné káceny jednotlivé stromy. Náklady zásahu policie proti blokádníkům, o jehož nezákonnosti v říjnu rozhodl Krajský soud v Plzni, vyčísleny na 1 milion Kč.

Česká inspekce životního prostředí se na přelomu srpna a září rozhodla udělit Správě NPŠ pokutu. Vyplývá to z dopisu, který od inspektorů obdrželo Hnutí Duha. Současné vedení parku nemělo k vykácení tisícovek stromů speciální povolení, čímž porušilo zákon. Nyní inspektoři zkoumají rozsah poškození. Správa parku může dostat pokutu až 2 miliony Kč.

Lanovka, golfové hřiště a tak dále

V polovině září jihočeští zastupitelé schvalovali zásady územního rozvoje Jihočeského kraje. Lanovka přes I. zónu na Hraničník, rozšíření silnice z Nové Pece na Zadní Zvonkovou, golfová hřiště ve Stožci a ve Frymburku nebo velký lyžařský areál na Špičáku. To jsou jen některé z kontroverzních projektů zahrnutých v rozvojové koncepci Jihočeského kraje, podle které se budou tvořit nové územní plány. Ekologické organizace varují, že se kvůli nim přemění jižní část Šumavy na lunapark. „Tyto v uvozovkách ‚podnikatelské záměry‘ hlavně poškozují šumavskou přírodu, ale likvidují i nás, drobné živnostníky v ubytovacích službách. Naši hosté na penzionech potvrzují, že nestojí o tyto megalomanské projekty. Jezdí na Šumavu pro přírodu a národní park je nejlepším lákadlem. Některé obce již krásný, přitažlivý šumavský ráz ztratily kvůli neuváženým politickým rozhodnutím zastupitelů. Šumavu nelze měnit při každých komunálních či jiných volbách,“ komentuje František Hail ze sdružení Přátelé Šumavy.

Edvard Sequens ze sdružení Calla dodává: „V případě plánované lanovky z Klápy na Hraničník ale nejde jen o samotnou stavbu. Musí být jasné, co s tisícovkami lidí, kteří se mají s její pomocí vyvézt na hřebeny. Obávám se, že není vůbec spočítána ekologická únosnost tohoto území. A jak zabránit neukázněným lyžařům sjíždět nejcennějšími partiemi parku?“

Kdo za to zodpovídá

Vedení NPŠ se od léta již zcela jasně vydalo cestou podpory developerských projektů na úkor ochrany přírody, kvůli které byl park zřízen. „Šířením poplašných zpráv o kůrovci to vedení parku nezakryje. Za tuto absurdní degradaci národního parku je zodpovědný nejen pan ředitel Stráský, ale nyní především pan ministr Chalupa, který po předchozích signálech o tomto postupu a našem upozornění na úmyslné porušování zákona ze strany vedení NPŠ odmítl Stráského odvolat,“ řekl doc. Jaroslav Vrba z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.

Dana Zajoncová
Zdroj: tiskové zprávy Stínové vědecké rady NPŠ a Hnutí Duha

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu