Čtení na tyto dny

Vzpomínka na Bohuslava Martinů

Noci jako koně vrané
studánky zavírané
už nikdo neotvírá

A bolest srdce svírá
kam ztratila se víra
studánky umírají

Pramínek nezazpívá
a v duši žízeň zbývá
smutno je po nich v kraji

A voláme v té písni
kde najít slova písní
co vodu otvírají

A kdo k nim nápěv složí
studánky aby v hloží
nám z mrtvých vstaly

(Jan Skácel) 

 

Doporučujeme ke čtení

České moře či velehory? Kde vám poví tuto story?

Martina Pásková, č. 2/2020, s. 2-4

Stone balancing neboli vyvažování kamenů

Jan Macek, Rudolf Novák, č. 2/2020, s. 13-16, pro předplatitele

Nech půdu žít

Jana Dlouhá, č. 2/2020, s. 27-29

Jan Lacina, lesník s duší umělce a básníka (1944–2020)

Petr Maděra, č. 2/2020, s. 37-39

Erazim Kohák (21. května 1933 – 8. února 2020)

č. 1/2020, s. 3, pro předplatitele

Historie snah o územní ochranu oblasti na soutoku Moravy a Dyje

David Horal, Vladan Riedl, č. 1/2020, s. 4-7

Trochu jiné louky


Kristýna Šebková, Vlastislav Káňa, č. 6/2010, str. 13

Při cestách krasovými žleby Moravského krasu nelze přehlédnout pruhy luk v jinak lesnaté krajině. Od počátku jara do samého léta se proměnlivě zbarvují podle toho, které druhy rostlin právě vyhánějí ke slunci své květy. Všímavý pozorovatel mohl letos zaregistrovat, že některé z luk nejsou udržovány zrovna důkladně. Na jindy hladce zastřižené louce byla posečena pouze část, pás, fl ek, a zbytek ponechán divokému bujení, žloutnutí a sesychání. Není to omyl hospodáře. Naopak. Vše je plánováno a odborníky hlídáno - jde o tzv. mozaikovitou seč.

Podobně jako naši předkové po staletí kosili své louky pruh po pruhu a kus po kuse podle majitele, úmyslu a svých možností, tak i současní zemědělci hospodařící na loukách Moravského krasu mozaikovitou sečí v různých obdobích roku umožňují mnoha druhům rostlin a živočichů dokončit životní cyklus a vytrvat i v době, která spíš než pestrobarevným květům přeje normované zeleni. Pečlivým managementem dopřáváme jarním, letním i podzimním druhům rostlin vykvést a vysemenit. A lučním bezobratlým, např. motýlům, nezničíme všechna vajíčka, obratlovcům zase dáme šanci vyvést mláďata, najít úkryt v neposečené části louky a nový životní prostor v té posečené. Jen tak zajistíme pro naše krasová údolí každoroční vůni květů a barvy motýlích křídel i do budoucna.

Přestože se naše krasové louky nemohou těm z Bílých Karpat nebo slovenských planin rovnat, neznamená to, že nelze usilovat o zachování a zvýšení jejich bohatství. Právě proto je důležitá spolupráce se zemědělci, vlastníky a nájemci na správném a účelném využití příslušných finančních dotací tak, aby plnily i funkci ochrany přírody. Letošní rok je první, kdy metodu mozaikovité seče ve větším měřítku v krasu uplatňujeme.

Jste vlastníky louky nebo remízku, kousku půdy, kde rostou kopřivy a pýr, a máte chuť proměnit je v záhon krasových bylin? Právě vám je určena příručka Zásady údržby a péče o travní porosty v CHKO Moravský kras. Dostanete ji na Správě CHKO v Blansku nebo si ji stáhnete z www.moravskykras.nature.cz (v menu volte Správa informuje > Publikace).


Ing. Kristýna Šebková, Ph.D., (1980) a Mgr. Vlastislav Káňa (1973) pracují v AOPK ČR na Správě CHKO Moravský kras, kristyna.sebkova(zavináč)nature.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu