Čtení na tyto dny

Jalová pastvina

Skřapák na krku koňské kostry
Vlk puklý z ovčích strun
O drny drnká ostříž
Sluncem se práší z kalafun

Plameny uhašená žízeň
Popelem šumí listí klád
Mýtinu sžírá sebetrýzeň
Prameny snědl hlad

Den dokončený hrudou
Šeptem oznělý sten
Hřmot nesmířený s hudbou
nevyslyšený gen

(Jindřich Zogata
Dým ohnic, 1991) 

 

Doporučujeme ke čtení

Zpracovávám rád každé zadání, protože nejsou nezajímavá témata…

Pavel Dvorský, č. 1/2025, str. 23, pro předplatitele

Kšefty nám bezostyšně ničí přírodu a krajinu

Hynek Skořepa, č. 1/2025, str. 32

Jurkovičovy válečné hřbitovy

Václav Štěpánek, č. 1/2025, str. 7, pro předplatitele

Ptačí lokalita Ústřední hřbitov v Brně

Karel Hudec († 10. 11. 2017), č. 1/2025, str. 14, pro předplatitele

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Miesta stretnutí

Denisa Halajová, č. 1/2025, str. 16, pro předplatitele

Staré cintoríny ako súčasť historických štruktúr krajiny

Mikuláš Huba, č. 1/2025, str. 2, pro předplatitele

Tragikomedie ochrany přírody

Tomáš Grim, č. 4/2024, s. 2-5

Třikrát pár slov k Tragikomedii ochrany přírody Tomáše Grima

č. 1/2025, str. 36

Dostat pořádný kartáč není na škodu

Pavel Pechoušek, Vilém Jurek, č. 4/2024, s. 10-12

Reportáž opožděná o třicet pět let

Václav Štěpánek, č. 4/2024, s. 34-37

Odkaz Josefa Vavrouška je dnes dvojnásobne aktuálny

Mikuláš Huba, č. 3/2024, s. 28-31

Nová chráněná území v Brně

Vilém Jurek, č. 2/2024, s. 32-33

Trochu jiné louky


Kristýna Šebková, Vlastislav Káňa, č. 6/2010, str. 13

Při cestách krasovými žleby Moravského krasu nelze přehlédnout pruhy luk v jinak lesnaté krajině. Od počátku jara do samého léta se proměnlivě zbarvují podle toho, které druhy rostlin právě vyhánějí ke slunci své květy. Všímavý pozorovatel mohl letos zaregistrovat, že některé z luk nejsou udržovány zrovna důkladně. Na jindy hladce zastřižené louce byla posečena pouze část, pás, fl ek, a zbytek ponechán divokému bujení, žloutnutí a sesychání. Není to omyl hospodáře. Naopak. Vše je plánováno a odborníky hlídáno - jde o tzv. mozaikovitou seč.

Podobně jako naši předkové po staletí kosili své louky pruh po pruhu a kus po kuse podle majitele, úmyslu a svých možností, tak i současní zemědělci hospodařící na loukách Moravského krasu mozaikovitou sečí v různých obdobích roku umožňují mnoha druhům rostlin a živočichů dokončit životní cyklus a vytrvat i v době, která spíš než pestrobarevným květům přeje normované zeleni. Pečlivým managementem dopřáváme jarním, letním i podzimním druhům rostlin vykvést a vysemenit. A lučním bezobratlým, např. motýlům, nezničíme všechna vajíčka, obratlovcům zase dáme šanci vyvést mláďata, najít úkryt v neposečené části louky a nový životní prostor v té posečené. Jen tak zajistíme pro naše krasová údolí každoroční vůni květů a barvy motýlích křídel i do budoucna.

Přestože se naše krasové louky nemohou těm z Bílých Karpat nebo slovenských planin rovnat, neznamená to, že nelze usilovat o zachování a zvýšení jejich bohatství. Právě proto je důležitá spolupráce se zemědělci, vlastníky a nájemci na správném a účelném využití příslušných finančních dotací tak, aby plnily i funkci ochrany přírody. Letošní rok je první, kdy metodu mozaikovité seče ve větším měřítku v krasu uplatňujeme.

Jste vlastníky louky nebo remízku, kousku půdy, kde rostou kopřivy a pýr, a máte chuť proměnit je v záhon krasových bylin? Právě vám je určena příručka Zásady údržby a péče o travní porosty v CHKO Moravský kras. Dostanete ji na Správě CHKO v Blansku nebo si ji stáhnete z www.moravskykras.nature.cz (v menu volte Správa informuje > Publikace).


Ing. Kristýna Šebková, Ph.D., (1980) a Mgr. Vlastislav Káňa (1973) pracují v AOPK ČR na Správě CHKO Moravský kras, kristyna.sebkova(zavináč)nature.cz

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu