Čtení na tyto dny

Ocúny

Za řekou lesy v tichých mukách
svlékají potrhaný šat
a chystají se odlétat

Bojíme se že osamíme
na steskem podmáčených lukách

Bývá nám úzko v ony dny
kdy lužní háje jsou jak svaté
a v trávě rostou jedovaté
bledé a křehké ocúny

(Jan Skácel
Odlévání do ztraceného vosku, 1984) 

 

Doporučujeme ke čtení

Šikmý kostel: románová kronika ztraceného města, léta 1894–1921

Karin Lednická, č. 2/2022, s. 23-25, pro předplatitele

Skalická Morávka

Petr Birklen, č. 2/2022, s. 44-45

Vzpomínka na Vítka Grulicha __ 2. 10. 1956 – 24. 2. 2022

Olga Lepšová-Skácelová, č. 2/2022, s. 56-57

Tisy v tísni

Renata Placková, č. 2/2022, s. 58

Bývala za plaňkovým plotem cesta do pole aneb o krajinném žalu a zbytkové naději

Petr Čermák, č. 1/2022, s. 2-3

Elementární automat Rule 30, homolice vznešená a meze poznání

Martin Dvořák, č. 1/2022, s. 20-22, pro předplatitele

Jak jsem vstoupil na „Mýtinu“ Josefa Jambora

Michal Friedl, č. 1/2022, s. 31-33, pro předplatitele

Jak mohu snížit svoji uhlíkovou stopu nepoužíváním rašeliny?

Renata Placková, č. 1/2022, 42-44

Jadernička moravská jako ekologická odrůda jabloně


Václav Tetera, č. 2/1991, str. 17

V blízké budoucnosti lze očekávat rozvoj ekologických a krajinářských úprav a rekonstrukce naší krajiny. Vyvolává je nutnost zlepšení životního prostředí a změněná politická a hospodářská situace v naší zemi. Je možné uvažovat i o opětných výsadbách vysokokmenových ovocných stromů do volné krajiny. Vždyť takový strom byl nedílnou součástí života našich předků, pro něž měl užitkovou úlohu a zároveň byl i estetickým prvkem v přírodě.

První náznaky opětného používání ovocných vysokokmenů v krajině přicházejí ze západních zemí (hlavně Německa, Rakouska a Švýcarska). K těmto účelům jsou od školkařských závodů požadovány kmenné lokální odrůdy ovocných dřevin. Pro realizaci jsou nakupovány z veřejných prostředků, prodávány pro ekologické účely se slevou či darovány k výsadbám zdarma.

Současné šlechtitelské cíle se v ovocnářské praxi soustřeďují převážně na intenzívní výrobu. Na nové odrůdy se kladou vysoké cíle - zvýšená úrodnost, kvalita, odolnost proti chorobám a škůdcům, mrazuvzdornost, určitá plasticita k zasoleným půdám, zamokření, suchu, teplotním výkyvům, reziduím z pesticidů apod. Většinou se využívá zahraničních genetických zdrojů (převážně z USA).

Výzkum a využití domácího genetického potenciálu ovocných dřevin pro využití v ekologické praxi je de facto nulové. V Československu je vedle slivoní a hrušní nejrozšířenějším ovocným druhem jabloň s množstvím dnes již zanikajících místních odrůd. Ty vznikly selekčním tlakem geografických, ekologických a antropologických podmínek. Jsou tedy adekvátně přizpůsobeny určitému prostředí. Všeobecně jsou odolné vůči nepříznivým klimatickým a ekologickým stresům. Jsou mrazuodolné, hlavně ve dřevě, v místě prokazují zdravý růst, dlouhověkost a vitalitu. Nebývají náročné na výživu. Nejznámější a doposud na Moravě (hlavně na Valašsku) nejrozšířenější lokální odrůda jabloně je Jadernička moravská.

Archivní prameny udávají, že byla v kraji pěstována již kolem roku 1740. Z lidového podání jsou o jejím původu zaznamenány dvě pověsti, známe pro ni také přes třicet odlišných synonym, pojmenování a výrazů.

V současnosti se tato odrůda vyskytuje téměř ve všech starších zahradách na Valašsku. Staré stromy byly zjištěny i v zanikajících selských sadech na Hané a Slovácku. Nejčetnější výskyt však je dokázán na území mezi Valašským Meziříčím (resp. Novým Jičínem), Rožnovem, Vsetínem (resp. Zlínem).

Jadernička vyniká mrazuvzdorností a přes pozdní nástup do plodnosti (v 12.-15. roce) je velmi úrodná, její plody málo hnijí, stromy však nesnášejí suché a písčité půdy. Roste zdravě a bujně, je nenáročná na ošetřování, i když je vděčná za občasný průklest. Má vyhovující vlastnosti pro semenářskou praxi (klíčivost semen, vyrovnanost semenáčků, rovný kmínek). Podle organoleptických zkoušek zahrádkářů je z plodů jaderničky nejchutnější mošt. Odrůda je vhodná i k výrobě pálenky.

Dobrých semenných a růstových vlastností bylo využito na ovocnářské školkařské praxi. Doposud je jadernička nejpoužívanější semennou podnoží v Československu. V listině povolených odrůd jsou registrovány generativně množené podnože pro jabloně, ve kterých je zakotven genetický potenciál jaderničky (např. J-KL-3, JM-92).

Pro ekologizaci naší krajiny lze využívat též lokální odrůdy ovocných dřevin vynikající vitalitou, vhodným růstem a plodností. Tyto „ekologické odrůdy“ mohou v krajině opět plnit různé funkce a podporovat její biologickou diversitu.

Jadernička moravská a další naše místní odrůdy by neměly zaniknout. Kromě kulturního a genetického významu mohou být i ekologickým faktorem. Mohou být okamžitě použity bez dlouholetého šlechtění. V tom lze spatřovat i jejich hospodářský význam.


Poznámka:
Autor vyzývá ochranáře k zasílání informací o výskytu starých a lokálních odrůd ovocných dřevin.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu