Čtení na tyto dny

Lesík

jemuž dobré čtvrtstoletí říkáme "náš"
a jenž nás po léta živil velmi velice
houbami (poté co ubylo hřibů
hlavně růžovkami klouzky kuřátky)
malinami borůvkami
a když nebyly žádné plodiny
odnesli jsme si pár šišek
na zimní podpal
anebo jsme odtáhli dva tři sucháry
ten lesík se náhle
zvedl nad nízká mračna
a odplul směrem k Rozseči

Zbylo po něm mlhami udusané hřiště
s několika sytě tmavomodrými trsy
hořečku brvitého
na okraji

(Ludvík Kundera) 

 

Doporučujeme ke čtení

Městská divočina v zajetí romantismu

Barbora Bakošová, č. 2/2018, s. 2-4

Cestičky evoluce v betonové džungli

Jaroslav Petr, č. 2/2018, s. 5-6, pro předplatitele

Chvála zpustlé zahrádky potřetí

Jan Lacina, č. 2/2018, s. 20

„Nepotřebuji nic vědět, potřebuji něco cítit“ – S Matějem Lipavským rozmlouvá Petr Čermáček

Matěj Lipavský, Petr Čermáček, č. 2/2018, s. 40-41, pro předplatitele

Je hospodaření s půdou udržitelné?

Milan Sáňka, č. 1/2018, s. 2-5, pro předplatitele

Obrazy vonící hlínou

Jan Lacina, č. 1/2018, s. 31-33, pro předplatitele

Několik životů Jana Čeřovského

Jan Plesník, č. 1/2018, s. 42-43

Chvála bláznovství Antonína Bučka

Miroslav Kundrata, č. 1/2018, s. 44-46

Jadernička moravská jako ekologická odrůda jabloně


Václav Tetera, č. 2/1991, str. 17

V blízké budoucnosti lze očekávat rozvoj ekologických a krajinářských úprav a rekonstrukce naší krajiny. Vyvolává je nutnost zlepšení životního prostředí a změněná politická a hospodářská situace v naší zemi. Je možné uvažovat i o opětných výsadbách vysokokmenových ovocných stromů do volné krajiny. Vždyť takový strom byl nedílnou součástí života našich předků, pro něž měl užitkovou úlohu a zároveň byl i estetickým prvkem v přírodě.

První náznaky opětného používání ovocných vysokokmenů v krajině přicházejí ze západních zemí (hlavně Německa, Rakouska a Švýcarska). K těmto účelům jsou od školkařských závodů požadovány kmenné lokální odrůdy ovocných dřevin. Pro realizaci jsou nakupovány z veřejných prostředků, prodávány pro ekologické účely se slevou či darovány k výsadbám zdarma.

Současné šlechtitelské cíle se v ovocnářské praxi soustřeďují převážně na intenzívní výrobu. Na nové odrůdy se kladou vysoké cíle - zvýšená úrodnost, kvalita, odolnost proti chorobám a škůdcům, mrazuvzdornost, určitá plasticita k zasoleným půdám, zamokření, suchu, teplotním výkyvům, reziduím z pesticidů apod. Většinou se využívá zahraničních genetických zdrojů (převážně z USA).

Výzkum a využití domácího genetického potenciálu ovocných dřevin pro využití v ekologické praxi je de facto nulové. V Československu je vedle slivoní a hrušní nejrozšířenějším ovocným druhem jabloň s množstvím dnes již zanikajících místních odrůd. Ty vznikly selekčním tlakem geografických, ekologických a antropologických podmínek. Jsou tedy adekvátně přizpůsobeny určitému prostředí. Všeobecně jsou odolné vůči nepříznivým klimatickým a ekologickým stresům. Jsou mrazuodolné, hlavně ve dřevě, v místě prokazují zdravý růst, dlouhověkost a vitalitu. Nebývají náročné na výživu. Nejznámější a doposud na Moravě (hlavně na Valašsku) nejrozšířenější lokální odrůda jabloně je Jadernička moravská.

Archivní prameny udávají, že byla v kraji pěstována již kolem roku 1740. Z lidového podání jsou o jejím původu zaznamenány dvě pověsti, známe pro ni také přes třicet odlišných synonym, pojmenování a výrazů.

V současnosti se tato odrůda vyskytuje téměř ve všech starších zahradách na Valašsku. Staré stromy byly zjištěny i v zanikajících selských sadech na Hané a Slovácku. Nejčetnější výskyt však je dokázán na území mezi Valašským Meziříčím (resp. Novým Jičínem), Rožnovem, Vsetínem (resp. Zlínem).

Jadernička vyniká mrazuvzdorností a přes pozdní nástup do plodnosti (v 12.-15. roce) je velmi úrodná, její plody málo hnijí, stromy však nesnášejí suché a písčité půdy. Roste zdravě a bujně, je nenáročná na ošetřování, i když je vděčná za občasný průklest. Má vyhovující vlastnosti pro semenářskou praxi (klíčivost semen, vyrovnanost semenáčků, rovný kmínek). Podle organoleptických zkoušek zahrádkářů je z plodů jaderničky nejchutnější mošt. Odrůda je vhodná i k výrobě pálenky.

Dobrých semenných a růstových vlastností bylo využito na ovocnářské školkařské praxi. Doposud je jadernička nejpoužívanější semennou podnoží v Československu. V listině povolených odrůd jsou registrovány generativně množené podnože pro jabloně, ve kterých je zakotven genetický potenciál jaderničky (např. J-KL-3, JM-92).

Pro ekologizaci naší krajiny lze využívat též lokální odrůdy ovocných dřevin vynikající vitalitou, vhodným růstem a plodností. Tyto „ekologické odrůdy“ mohou v krajině opět plnit různé funkce a podporovat její biologickou diversitu.

Jadernička moravská a další naše místní odrůdy by neměly zaniknout. Kromě kulturního a genetického významu mohou být i ekologickým faktorem. Mohou být okamžitě použity bez dlouholetého šlechtění. V tom lze spatřovat i jejich hospodářský význam.


Poznámka:
Autor vyzývá ochranáře k zasílání informací o výskytu starých a lokálních odrůd ovocných dřevin.

csop veronica
facebook
Naším posláním je podpora šetrného vztahu k přírodě, krajině a jejím přírodním i kulturním hodnotám.
ISSN 1213-0699 | ZO ČSOP Veronica | Panská 9, 602 00 Brno | mapa stránek časopisu